[ nová verze ]
17. srpen 2026, Pondělí
4. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 20. týden Pro OP: Sv. Hyacinta z Polska, kněze, památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 17. srpen 2026 Pro OP: Sv. Hyacinta z Polska, kněze
Narodil se kolem roku 1183 v Kamieniu nedaleko Opole, pocházel
ze slezské linie rodu Odrowążů. Studoval na univerzitě v Paříži a Bologni. Po přijetí kněžského svěcení se
stal kanovníkem krakovské kapituly. Krakovským biskupem byl tehdy jeho příbuzný Ivo Odrowąż. Spolu s ním se v roce 1220
vydal do Říma a spolu s Česlavem a Heřmanem vstoupil do řádu sv. Dominika. Zanedlouho je svatý Dominik poslal do Polska.
Už na svátek Všech svatých roku 1222 přicestovali do Krakova a v roce 1223 jim biskup Ivo daroval kostelík Nejsvětější Trojice,
při kterém si bratři vybudovali klášter. Klášterů přibývalo a v roce 1228 získaly tyto kláštery právní status Polské provincie.
Vedení provincie přenechal Hyacint jiným a sám se plně věnoval misijnímu apoštolátu, především v Rusku, Prusku a na Litvě.
V roce 1228 se vydal se skupinou misionářů na Ukrajinu, usadili se při kostele Panny Marie v Kyjevě. V roce 1233 je však kníže
Vladimír z Kyjeva vykázal. Hyacint se tedy obrátil na sever, mezi Prusy. Zpočátku spolupracoval s Německými rytíři, ale pak se od
jejich činnosti distancoval. V roce 1243 se vrátil do Krakova, kde prožil zbytek svého života. Zemřel 15. srpna 1257 a byl pohřben
v klášterním kostele v Krakově. Kanonizoval jej 17. dubna 1594 Klement VIII.
MODLITBA ODPOLEDNE
V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Svět celý v pohyb uvádíš,
ač v sobě trváš beze změn,
sám vodíš slunce oblohou
a v různé doby dělíš den.
Ach, rozsviť jasný večer nám,
až nakloní se žití běh,
a svatou smrtí ke slávě
nás do věčnosti vkročit nech.
To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.
ŽALTÁŘ
Ant. 1 Podle svých výroků veď moje kroky, Pane.
Žalm 118 (119), 129-136
XVII (Pe)
Rozjímání o Božím zákoně
Naplněním zákona je láska. (Řím 13, 10)
129 Příkazy tvé jsou podivuhodné, *
proto má duše je zachovává.
130 Zjevení tvých slov osvěcuje, *
vede i prosté k porozumění. –
131 Otvírám ústa, po dechu lapám, *
jak prahnu po tvých ustanoveních.
132 Obrať se ke mně, milostiv buď mi *
jak těm, kdo v lásce mají tvé jméno. –
133 Podle svých výroků veď moje kroky, *
ať nemá nepravost nade mnou vládu.
134 Z lidského útisku vysvoboď mě, *
budu dbát věrně tvých nařízení. –
135 Zjev jasnou tvář svému služebníku *
nauč mě, Pane, svým přikázáním!
136 Potoky slz mi z očí kanou *
nad těmi, kteří ruší tvůj zákon.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1
Podle svých výroků veď moje kroky, Pane.
Ant. 2
Jen jeden je zákonodárce a soudce, kdo však jsi ty, když soudíš bližního?
Žalm 81 (82)
Boží soud nad nespravedlivými soudci
Nic nesuďte předčasně, než přijde Pán. (1 Kor 4, 5)
1 Bůh mocně povstal v božské radě, *
uprostřed bohů soud svůj koná. –
2 „Jak dlouho chcete soudit křivě *
a nadržovat bezbožníkům?
3 Sirotky, utištěné chraňte, *
slabým a nuzným dejte právo,
4 svobodu bezmocným a chudým, *
vytrhněte je z rukou hříšných!“ –
5 Neslyší však a nepochopí, †
slepě se potácejí ve tmách; *
základy země kolísají.
6 Tu jsem k nim promluvil: „Jste bozi, *
všichni jste syny Nejvyššího:
7 přesto však zemřete jak lidé, *
padnete jako každý z knížat!“ –
8 Vstaň, Bože, ty buď soudcem světa, *
vždyť všechny národy ti patří!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2
Jen jeden je zákonodárce a soudce, kdo však jsi ty, když soudíš bližního?
Ant. 3
K Pánu jsem volal a on mě vyslyšel.
Žalm 119 (120)
Mezi svárlivými lidmi toužím po pokoji
V soužení buďte trpěliví, v modlitbě vytrvalí. (Řím 12, 12)
1 K Pánu jsem volal, když jsem trpěl útiskem, *
a on mě vyslyšel.
2 "Vysvoboď, Pane, duši od úskočných úst, *
jazyka lživého!"
3 Co za to dostaneš, co sklidíš nádavkem, *
ty lživý jazyku?
4 Jen z pevné ruky bojovníka břitký šíp, *
uhlíky z kručinek.
5 Běda, že mezi Moschy musím přebývat, *
ve stanech kedarských!
6 Přespříliš dlouho bydlím už sám vprostřed těch, *
kdo nenávidí mír!
7 Já mluvím o pokoji, mluvím o právu, *
a oni chtějí boj.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 K Pánu jsem volal a on mě vyslyšel.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Bar 4, 21-22
Děti, volejte k Bohu! Vytrhne vás z násilí, z ruky nepřátel. Neboť já doufám
ve Věčného, že budete vysvobozeni. Svatý mi dává radost z milosrdenství, které k vám
brzo přijde od Věčného, vašeho Spasitele.
V.
Vzpomeň, Pane, na své slitování.
R.
Milost svou, jež trvá od věků.
Modleme se:
Bože, tys uzdravil chromého, když nad ním Petr a Jan cestou do chrámu k odpolední
modlitbě vzývali jméno tvého Syna; přijmi i naši upřímnou modlitbu ve jménu Ježíšově a dej
spásu všem, kdo ho vzývají. Neboť on s tebou žije a kraluje po všechny věky věků.
Při společném slavení liturgie hodin se dodá:
Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|