[ nová verze ]
23. srpen 2016, Úterý
1. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 21. týden Sv. Růženy z Limy, panny, nezávazná památka Pro OP: Sv. Růženy z Limy, panny, terciářky, památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 23. srpen 2016 Pro OP: Sv. Růženy z Limy, panny, terciářky
Narodila se v Limě 29. dubna 1586. Při křtu dostala jméno Izabela,
ale pro její krásu jí všichni říkali Rosa – Růžena. Její otec byl španělský důstojník a posléze se stal ředitelem stříbrných
dolů, ve kterých pracovali indiáni a černoši. Citlivá Růžena viděla bídu dělníků v dolech. Snažila se jim pomáhat, jak jen mohla.
Především si ale uvědomovala nespravedlnost a vinu bílých obyvatel, mezi které patřila i ona. Cítila nutnost nabídnout se
Bohu jako smírná oběť za všechno zlo, které dobyvatelé Ameriky způsobili jejím původním obyvatelům. Od raného mládí se
snažila žít intenzivním duchovním životem. Toužila vstoupit do kláštera, ale rodiče jí v tom bránili. Vymohla si alespoň možnost
žít jako poustevnice ve zvláštním domku v zahradě svých rodičů. Ve dvaceti letech vstoupila do třetího řádu sv. Dominika a za
svou patronku si zvolila svatou Kateřinu Sienskou. Jako členka třetího řádu ještě zintenzivnila své posty a umrtvování. Zemřela
24. srpna 1617. Její tělo bylo pohřbeno v klášterním kostele sv. Dominika. Po osmnácti měsících bylo nalezeno neporušené.
Kanonizoval ji 12. dubna 1671 Klement X. a krátce nato byla vyhlášena patronkou Peru, Filipín a celé Ameriky.
MODLITBA ODPOLEDNE
V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Hodina třetí z poledne,
jak dá Pán, v mžiku uběhne,
teď zhloubi srdce zbožného
velebme Trojjediného.
Ať nám vždy v srdci čistém tkví
přesvatá Boží tajemství.
Řiďme se vzorem Petrovým,
jenž křížem žehnal nemocným.
Ať zpěv nám tryská ze srdcí,
kéž apoštolé ochránci
nám slabé kroky pomohou
podpírat mocí Kristovou.
Ať sláva Bohu Otci zní,
i tobě, Synu jediný,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky v každý čas. Amen.
ŽALTÁŘ
Ant. 1 Šťastní, kdo žijí podle zákona Páně.
Žalm 118 (119), 1-8
I (Alef)
Rozjímání o Božím zákoně
Láska k Bohu spočívá v tom, že zachováváme jeho přikázání. (1 Jan 5, 3)
1 Šťastni, kdo cestou bez úhon chodí, *
kdo žijí podle zákona Páně!
2 Šťastni, kdo jeho příkazů dbají, *
kdo celým srdcem ho vyhledávají, –
3 kdo ve svých skutcích se bezpráví chrání, *
kráčejí stále po jeho cestách.
4 Sám jsi nám dal svá přikázání, *
abychom pilně a věrně jich dbali. –
5 Kéž moje cesty jsou přímé a jisté, *
abych se držel tvých ustanovení!
6 Jenom tak nepadnu v zahanbení, *
když tvých předpisů budu si hledět. –
7 Budu ti děkovat s upřímným srdcem, *
vniknu-li v soudy tvé spravedlivé.
8 Zásady tvoje chci zachovávat, *
jen ty mě nikdy neopouštěj.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1
Šťastní, kdo žijí podle zákona Páně.
Ant. 2
Nad tvou pomocí mé srdce zaplesá.
Žalm 12 (13)
Spravedlivý naříká, ale důvěřuje v Boha
Bůh, dárce naděje, ať vás naplní samou radostí. (Řím 15, 13)
2 Jak dlouho, Pane, chceš mne zapomínat? Navždy? *
Jak dlouho ještě chceš mi ukrývat svou tvář?
3 Jak dlouho ještě mám se v hloubi duše trápit, †
jak dlouho den co den se hořem v srdci hrýzt? *
Jak dlouho nepřítel se nade mnou má pyšnit? –
4 Shlédni sem, slyš mě, vyslyš, Pane, Bože můj! *
Oči mi rozjasni, ať neusnu až k smrti!
5 Ať nesmí trýznitel se chlubit: "Už ho mám!" *
Ať nezajásají odpůrci nad mým pádem! –
6 Vždyť já se spoléhám jen na tvé slitování! †
Ať nad tvou pomocí mé srdce zaplesá! *
Za všechno dobro pak já Pánu chvály vzdám.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2
Nad tvou pomocí mé srdce zaplesá.
Ant. 3
Bůh dopustil, že všichni upadli do neposlušnosti, aby všem prokázal milosrdenství.
Žalm 13 (14)
Pošetilost bezbožných
Kde se rozmnožil hřích, tam se v míře ještě daleko štědřejší ukázala milost. (Řím 5, 20)
1 Říká si bláhový: „Není Boha!“ †
Zkaženi jsou a hnusně si vedou, *
nikdo už není, kdo konal by dobro.
2 Pán hledí z nebes na lidské syny, *
zda je kdo moudrý a hledá Boha. –
3 Všichni jsou zbloudilí, zkažení vesměs, *
nikdo už, nikdo z nich nekoná dobro.
4 Nepřijdou k rozumu, kdo pášou křivdy, †
kdo můj lid hltají jako kus chleba? *
Nemají v úctě jméno Páně; –
5 přesto se jednou roztřesou strachy: *
Bůh stojí při lidu spravedlivém!
6 Chudáku chcete záměry hatit, *
Pán je však jeho útočištěm.
7 Kéž ze Siónu Izrael dočká se spásy! *
Až Pán změní osud svého lidu,
zajásá Jákob, *
zaraduje se Izrael.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Bůh dopustil, že všichni upadli do neposlušnosti, aby všem prokázal milosrdenství.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Job 5, 17-18
Opravdu blažený člověk, káraný Bohem! Nepohrdej kázní Všemohoucího!
On sice raní, ale i obvazuje, bije, ale jeho ruce uzdravují.
V.
Milostiv buď svému služebníku, Pane.
R.
Pouč mě ve svých ustanoveních.
Modleme se:
Bože, tys poslal svého anděla k setníku Kornéliovi, aby mu ukázal cestu
ke spáse; prosíme tě, učiň i nás svými spolupracovníky na spáse světa, abychom
všichni mohli ve společenství tvé Církve dojít k tobě. Skrze Krista, našeho Pána.
Při společném slavení liturgie hodin se dodá:
Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|