[ nová verze ]
9. březen 2028, Čtvrtek
1. týden žaltáře
Doba postní, 1. týden Sv. Františky Římské, řeholnice, pro připomínku
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 9. březen 2028 Sv. Františky Římské, řeholnice
Narodila se v Římě roku 1384 a pocházela
z patricijské rodiny de Buscis. Už jako mladé děvče toužila po řeholním životě, ale na přání rodičů se provdala za Lorenza de’Ponziani. Měla tři děti, z nichž dvě v útlém věku zemřely.
S láskou pečovala o domácnost a v těžkých dobách, které tehdy Řím prožíval, dávala příklad krajní obětavosti a statečnosti. Podporovala chudé, nemocné a opuštěné, a za tím účelem také založila ženské řeholní společenství na způsob III. řádu sv. Benedikta (1425). Když ovdověla (1436), přestěhovala se do tohoto kláštera a stala se v něm představenou. Tam také zemřela 9. III. 1440 a byla pohřbena
v kostele Santa Maria Nuova nad zříceninami starořímského fóra. Za svatou byla prohlášena v roce 1608.
MODLITBA V POLEDNE
V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
HYMNUS
V hodinu, v níž Pán žízeň měl
na kříži, na němž za nás pněl,
kéž dá všem, co jej chválíme,
ať po ctnostech vždy žízníme.
Ať dá nám ten hlad pocítit,
jejž může jen on utišit,
ať hřích v nás budí ošklivost,
upřímnou touhu Boží ctnost.
Ať milost Ducha Svatého
při chválách prodchne každého,
aby se ztlumil těla žár,
a vychladlý duch rozehřál.
Vzývejme Krista, Otce s ním
i s jejich Duchem společným:
v Trojici Bože jediný,
nás, prosící tě, posilni. Amen.
ŽALTÁŘ
Ant. Jako že jsem živ, praví Pán, nechci, aby hříšník zemřel, ale aby se obrátil a žil.
Žalm 118 (119), 17-24
III (Gimel)
17 Čiň dobře sluhovi svému, ať žije, *
slovo tvé budu zachovávat.
18 Otevř mé oči, ať sledují bděle *
podivuhodné zákony tvoje. –
19 Jsem jenom hostem na této zemi, *
nezatajuj mi svá ustanovení!
20 Moje duše umdlévá touhou, *
znát v každé době tvá rozhodnutí. –
21 Zkrušil jsi pyšné: jsou zlořečeni, *
kdo sejdou z cesty tvých přikázání.
22 Sejmi ze mne potupnou hanbu, *
neboť tvé předpisy zachovávám. –
23 I když se knížata proti mně radí, *
služebník tvůj na tvé výroky myslí.
24 Příkazy tvé jsou mým potěšením, *
úradky tvé jsou mými rádci.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Žalm 24 (25)
Prosím za odpuštění a ochranu
Naděje neklame. (Řím 5, 5)
I
1 K tobě, Pane, pozdvihuji duši, *
k Bohu svému. V tebe důvěřuji,
ty mi nedej v hanbě ztroskotat, *
ať se nepřátelé neradují!
3 Nezahanbíš ty, kdo hledí k tobě, *
zahanbeni ať jsou nevěrní. –
4 Ukazuj mi, Pane, svoje cesty, *
uč mě kráčet tvými stezkami.
5 K věrnosti mě veď a poučuj mě, *
vždyť jen ty jsi Bůh mé záchrany,
v kterého já dennodenně doufám, *
pro tvou, Pane, věčnou dobrotu. –
6 Vzpomeň, Pane, na své slitování, *
milost svou, jež trvá od věků!
7 Zapomeň mých provinění z mládí, *
v lásce své se na mne rozpomeň! –
8 Pán je plný dobroty a přímý, *
ukazuje cestu bloudícím,
9 utlačeným dopomáhá k právu, *
ponížené vodí k cestám svým; –
10 jeho cesty – pravdivost a věrnost *
těm, kdo plní úmluvu a řád.
11 Proto, Pane, odpusť pro své jméno, *
odpusť mi můj převeliký hřích!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
II
12 Kdo je člověk, jenž se bojí Pána? *
Tomu Pán dá správnou cestou jít,
13 ten se bude těšit blahobytu, *
zemi zdědí v úděl jeho rod. –
14 Rada Páně těm, kdo se ho bojí, *
jeho úmluva je osvítí.
15 Moje oči stále hledí k Pánu, *
on mé nohy z léček vyprostí. –
16 Ke mně obrať se, dej slitování, *
vždyť jsem ubohý a zcela sám.
17 Ulev mému stísněnému srdci, *
vyveď mě už z mého sklíčení! –
18 Pohleď na můj žal a plahočení, *
všechny moje hříchy odpusť mi!
19 Pohleď na mé četné nepřátele, *
jakou krutou mají ke mně zášť! –
20 Ochraňuj mou duši, vysvoboď mě, *
nezahanbi mě v mém doufání!
21 Kéž mě chrání nevinnost a věrnost, *
neboť k tobě, Pane, pohlížím. –
22 Vysvoboď, můj Bože, Izraele *
ze všech jeho soužení a běd!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Jako že jsem živ, praví Pán, nechci, aby hříšník zemřel, ale aby se obrátil a žil.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Dt 30, 2-3a
Jestliže se vrátíš k Hospodinu, svému Bohu, a budeš z celého svého srdce a z celé své duše poslouchat
ty a tvoji synové jeho hlas ve všem, co já ti dnes přikazuji, tu Hospodin, tvůj Bůh, změní tvůj
osud a smiluje se nad tebou.
V.
Odvrať se tváří od mých hříchů.
R.
Všechny mé špatnosti nadobro zahlaď.
Modleme se:
Bože, nepřestávej nás provázet svou milostí, abychom poznávali, co je správné,
a ochotně se podle toho řídili; a protože jsme ve všem zcela závislí na tobě, dej,
ať žijeme stále ve spojení s tebou. Skrze Krista, našeho Pána.
Při společném slavení liturgie hodin se dodá:
Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|