4. únor 2019
Pro OP: Sv. Kateřiny z Ricci, panny, řeholnice

Narodila se 23. dubna 1522 v přední florentské rodině Ricciů. Když jí zemřela matka, dal ji otec na výchovu do kláštera benediktinek v Monticelli u Florencie. Ve dvanácti letech ji chtěl provdat, ale na její prosby jí dovolil vstoupit do kláštera dominikánských terciářek v Pratu. Při vstupu 18. května 1535 přijala řeholní jméno Kateřina. Už v době formace se u ní začala objevovat různá mystická vytržení. Její spolusestry je však pokládaly za roztržitost a uvažovaly o jejím propuštění. Jen na velké prosby směla zůstat. V klášteře žila v přísném pokání. Milovala Krista a s ním chtěla vykupovat, usmiřovat a obětovat se za spásu lidstva. Jako odměnu jí Kristus vtiskl svoje rány do rukou, nohou a boku. V letech 1542–1554 prožívala v extázích i na svém vlastním těle Kristovo utrpení. Přestože v jejím životě dominovaly mystické prožitky, byla ženou velmi praktickou. Působila jako podpřevorka, novicmistrová a v roce 1552 ji sestry zvolily za svou doživotní převorku. Dbala, aby v klášteře byla poctivě zachovávána všechna řeholní pravidla. Byla duchovní přítelkyní svatého Karla Boromejského, svatého Pia V., svaté Marie Magdalény de Pazzi; jako přítelkyně svatého Filipa Neriho s ním sdílela úctu k Jeronýmu Savonarolovi. Její dopisy jsou svědectvím italské duchovní literatury 16. století. Svou mimořádnou úctu ke Kristovu utrpení vyjádřila zvláště ve verších o umučení, složených z úryvků Písma svatého. Obětovala svůj život na odčinění hříchů světa, za obnovu Církve a především za dobrý výsledek Tridentského koncilu. Zemřela po dlouhé nemoci v Pratu 2. února 1590. Benedikt XIV. ji 29. června 1746 svatořečil.

MODLITBA V POLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Jsi mocný Vládce, věrný Bůh,
sám stanovíš všech věcí řád,
smí slunce vzejít z ranních mlh
a za poledne žhavě hřát.

Ztlum nebratrských různic žár,
zchlaď žhoucí krve temný vír,
ztiš stálý hmoty s duchem svár,
dej zdraví tělu, srdci mír.

To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. 1 Podle svých výroků veď moje kroky, Pane.

Žalm 118 (119), 129-136
XVII (Pe)
Rozjímání o Božím zákoně

Naplněním zákona je láska. (Řím 13, 10)

¹²⁹ Příkazy tvé jsou podivuhodné, *
proto má duše je zachovává.
¹³⁰ Zjevení tvých slov osvěcuje, *
vede i prosté k porozumění. –

¹³¹ Otvírám ústa, po dechu lapám, *
jak prahnu po tvých ustanoveních.
¹³² Obrať se ke mně, milostiv buď mi *
jak těm, kdo v lásce mají tvé jméno. –

¹³³ Podle svých výroků veď moje kroky, *
ať nemá nepravost nade mnou vládu.
¹³⁴ Z lidského útisku vysvoboď mě, *
budu dbát věrně tvých nařízení. –

¹³⁵ Zjev jasnou tvář svému služebníku *
nauč mě, Pane, svým přikázáním!
¹³⁶ Potoky slz mi z očí kanou *
nad těmi, kteří ruší tvůj zákon.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Podle svých výroků veď moje kroky, Pane.

Ant. 2 Jen jeden je zákonodárce a soudce, kdo však jsi ty, když soudíš bližního?

Žalm 81 (82)
Boží soud nad nespravedlivými soudci

Nic nesuďte předčasně, než přijde Pán. (1 Kor 4, 5)

¹ Bůh mocně povstal v božské radě, *
uprostřed bohů soud svůj koná. –

² „Jak dlouho chcete soudit křivě *
      a nadržovat bezbožníkům?
³ Sirotky, utištěné chraňte, *
      slabým a nuzným dejte právo,
⁴ svobodu bezmocným a chudým, *
      vytrhněte je z rukou hříšných!“ –

⁵ Neslyší však a nepochopí, †
      slepě se potácejí ve tmách; *
      základy země kolísají.
⁶ Tu jsem k nim promluvil: „Jste bozi, *
      všichni jste syny Nejvyššího:
⁷ přesto však zemřete jak lidé, *
      padnete jako každý z knížat!“ –

⁸ Vstaň, Bože, ty buď soudcem světa, *
vždyť všechny národy ti patří!

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Jen jeden je zákonodárce a soudce, kdo však jsi ty, když soudíš bližního?

Ant. 3 K Pánu jsem volal a on mě vyslyšel.

Žalm 119 (120)
Mezi svárlivými lidmi toužím po pokoji

V soužení buďte trpěliví, v modlitbě vytrvalí. (Řím 12, 12)

¹ K Pánu jsem volal, když jsem trpěl útiskem, *
a on mě vyslyšel.

² "Vysvoboď, Pane, duši od úskočných úst, *
      jazyka lživého!"
³ Co za to dostaneš, co sklidíš nádavkem, *
      ty lživý jazyku?
⁴ Jen z pevné ruky bojovníka břitký šíp, *
      uhlíky z kručinek.

⁵ Běda, že mezi Moschy musím přebývat, *
      ve stanech kedarských!
⁶ Přespříliš dlouho bydlím už sám vprostřed těch, *
      kdo nenávidí mír!
⁷ Já mluvím o pokoji, mluvím o právu, *
      a oni chtějí boj.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 3 K Pánu jsem volal a on mě vyslyšel.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Mdr 15, 1. 3

Ty, náš Bože, jsi dobrotivý a věrný, shovívavý a všechno spravuješ s mírností. Vždyť z poznání tebe plyne svrchovaná spravedlnost, poznávat tvou moc je kořen nesmrtelnosti.

V. Ty však, Pane, jsi Bůh milosrdný.
R. Shovívavý, laskavý a věrný.

Modleme se:

Bože, ty posíláš dělníky na svou žeň, rozděluješ práci a dáváš spravedlivou mzdu; nauč nás nést břímě dne ochotně a bez reptání. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.

Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

4. únor 2019Pro OP: Sv. Kateřiny z Ricci, panny, řeholnice

4. únor 2019
Pro OP: Sv. Kateřiny z Ricci, panny, řeholnice