4. únor 2019
Pro OP: Sv. Kateřiny z Ricci, panny, řeholnice

Narodila se 23. dubna 1522 v přední florentské rodině Ricciů. Když jí zemřela matka, dal ji otec na výchovu do kláštera benediktinek v Monticelli u Florencie. Ve dvanácti letech ji chtěl provdat, ale na její prosby jí dovolil vstoupit do kláštera dominikánských terciářek v Pratu. Při vstupu 18. května 1535 přijala řeholní jméno Kateřina. Už v době formace se u ní začala objevovat různá mystická vytržení. Její spolusestry je však pokládaly za roztržitost a uvažovaly o jejím propuštění. Jen na velké prosby směla zůstat. V klášteře žila v přísném pokání. Milovala Krista a s ním chtěla vykupovat, usmiřovat a obětovat se za spásu lidstva. Jako odměnu jí Kristus vtiskl svoje rány do rukou, nohou a boku. V letech 1542–1554 prožívala v extázích i na svém vlastním těle Kristovo utrpení. Přestože v jejím životě dominovaly mystické prožitky, byla ženou velmi praktickou. Působila jako podpřevorka, novicmistrová a v roce 1552 ji sestry zvolily za svou doživotní převorku. Dbala, aby v klášteře byla poctivě zachovávána všechna řeholní pravidla. Byla duchovní přítelkyní svatého Karla Boromejského, svatého Pia V., svaté Marie Magdalény de Pazzi; jako přítelkyně svatého Filipa Neriho s ním sdílela úctu k Jeronýmu Savonarolovi. Její dopisy jsou svědectvím italské duchovní literatury 16. století. Svou mimořádnou úctu ke Kristovu utrpení vyjádřila zvláště ve verších o umučení, složených z úryvků Písma svatého. Obětovala svůj život na odčinění hříchů světa, za obnovu Církve a především za dobrý výsledek Tridentského koncilu. Zemřela po dlouhé nemoci v Pratu 2. února 1590. Benedikt XIV. ji 29. června 1746 svatořečil.

MODLITBA DOPOLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

K nám, Duchu Svatý, nyní spěj
a znovu naplň naši hruď,
ty pojíš Otce se Synem,
i s námi stále spojen buď!

A srdce, ústa, mysl, cit,
rač k Božím chválám roznítit,
a rozdmýchej v nás lásky žár,
by oheň náš i bližní hřál.

Nauč nás Boha Otce znát,
líp jeho Syna poznávat
a v tebe, Duchu od obou,
vždy věřit s myslí pokornou. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. 1 Podle svých výroků veď moje kroky, Pane.

Žalm 118 (119), 129-136
XVII (Pe)
Rozjímání o Božím zákoně

Naplněním zákona je láska. (Řím 13, 10)

¹²⁹ Příkazy tvé jsou podivuhodné, *
proto má duše je zachovává.
¹³⁰ Zjevení tvých slov osvěcuje, *
vede i prosté k porozumění. –

¹³¹ Otvírám ústa, po dechu lapám, *
jak prahnu po tvých ustanoveních.
¹³² Obrať se ke mně, milostiv buď mi *
jak těm, kdo v lásce mají tvé jméno. –

¹³³ Podle svých výroků veď moje kroky, *
ať nemá nepravost nade mnou vládu.
¹³⁴ Z lidského útisku vysvoboď mě, *
budu dbát věrně tvých nařízení. –

¹³⁵ Zjev jasnou tvář svému služebníku *
nauč mě, Pane, svým přikázáním!
¹³⁶ Potoky slz mi z očí kanou *
nad těmi, kteří ruší tvůj zákon.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Podle svých výroků veď moje kroky, Pane.

Ant. 2 Jen jeden je zákonodárce a soudce, kdo však jsi ty, když soudíš bližního?

Žalm 81 (82)
Boží soud nad nespravedlivými soudci

Nic nesuďte předčasně, než přijde Pán. (1 Kor 4, 5)

¹ Bůh mocně povstal v božské radě, *
uprostřed bohů soud svůj koná. –

² „Jak dlouho chcete soudit křivě *
      a nadržovat bezbožníkům?
³ Sirotky, utištěné chraňte, *
      slabým a nuzným dejte právo,
⁴ svobodu bezmocným a chudým, *
      vytrhněte je z rukou hříšných!“ –

⁵ Neslyší však a nepochopí, †
      slepě se potácejí ve tmách; *
      základy země kolísají.
⁶ Tu jsem k nim promluvil: „Jste bozi, *
      všichni jste syny Nejvyššího:
⁷ přesto však zemřete jak lidé, *
      padnete jako každý z knížat!“ –

⁸ Vstaň, Bože, ty buď soudcem světa, *
vždyť všechny národy ti patří!

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Jen jeden je zákonodárce a soudce, kdo však jsi ty, když soudíš bližního?

Ant. 3 K Pánu jsem volal a on mě vyslyšel.

Žalm 119 (120)
Mezi svárlivými lidmi toužím po pokoji

V soužení buďte trpěliví, v modlitbě vytrvalí. (Řím 12, 12)

¹ K Pánu jsem volal, když jsem trpěl útiskem, *
a on mě vyslyšel.

² "Vysvoboď, Pane, duši od úskočných úst, *
      jazyka lživého!"
³ Co za to dostaneš, co sklidíš nádavkem, *
      ty lživý jazyku?
⁴ Jen z pevné ruky bojovníka břitký šíp, *
      uhlíky z kručinek.

⁵ Běda, že mezi Moschy musím přebývat, *
      ve stanech kedarských!
⁶ Přespříliš dlouho bydlím už sám vprostřed těch, *
      kdo nenávidí mír!
⁷ Já mluvím o pokoji, mluvím o právu, *
      a oni chtějí boj.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 3 K Pánu jsem volal a on mě vyslyšel.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Lv 20, 26

Buďte pro mě svatí, neboť já, Hospodin, jsem svatý. Proto jsem vás oddělil od všech národů, abyste byli moji.

V. Šťastný národ, jemuž Pán je Bohem.
R. Lid, jejž on si za svůj vyvolil.

Modleme se:

Bože, ty chceš, aby lidé společnou prací rozvíjeli své schopnosti a vytvářeli lepší podmínky k životu; dej, ať toto poslání plníme s vědomím, že ty jsi náš Otec a my všichni jsme bratři. Skrze Krista, našeho Pána.

Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

4. únor 2019Pro OP: Sv. Kateřiny z Ricci, panny, řeholnice

4. únor 2019
Pro OP: Sv. Kateřiny z Ricci, panny, řeholnice