[ nová verze ]
25. srpen 2018, Sobota
4. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 20. týden Sv. Josefa Kalasanského, kněze, nezávazná památka Sv. Ludvíka, nezávazná památka Sv. Benedikta, Jana, Matouše, Izáka a Kristina, mučedníků, nezávazná památka Sobotní památka Panny Marie
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. první večerní chvály
kompletář po prvních chválách
vigilie
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 25. srpen 2018 Sv. Benedikta, Jana, Matouše, Izáka a Kristina, mučedníků
Benedikt a Jan byli kněží italského původu, žáci sv. Romualda z jeho
mnišské komunity u Ravenny. Na přání knížete Boleslava Chrabrého a císaře
Oty III. přišli v roce 1001 do Polska, aby tam obnovili apoštolské dílo
sv. Vojtěcha. Usadili se v poustevně západně od Poznaně, učili se
slovanskému jazyku a čekali, až dostanou z Říma pověření k misionářskému
působení mezi obyvateli. Brzy se k nim připojili první učedníci domácího
původu: Matouš a Izák. Pověst o penězích, které dostali od knížete,
přilákala lupiče. Ti přepadli jejich klášter a po marném vymáhání peněz
mučením všechny přítomné, včetně kuchaře Kristina, zabili (11. XI. 1003).
Jejich přítel sv. Bruno Querfurtský napsal (1008) „Život a umučení sv.
Benedikta a Jana a jejich druhů“. Boleslav Chrabrý dal (brzy po roce 1009)
přenést jejich ostatky do Hnězdna. Dnešní den je výročím jejich přivezení
do Prahy (1039). Odtamtud pak byla větší část ostatků uložena ve Staré
Boleslavi (1046) a větší část ostatků sv. Kristina (kolem roku 1128) do olomoucké katedrály.
MODLITBA V POLEDNE
V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Jsi mocný Vládce, věrný Bůh,
sám stanovíš všech věcí řád,
smí slunce vzejít z ranních mlh
a za poledne žhavě hřát.
Ztlum nebratrských různic žár,
zchlaď žhoucí krve temný vír,
ztiš stálý hmoty s duchem svár,
dej zdraví tělu, srdci mír.
To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.
ŽALTÁŘ
Ant. 1 Kéž se tvá ruka k mé pomoci vztáhne, že jsem si zvolil tvá přikázání.
Žalm 118 (119), 169-176
XXII (Tau)
169 Kéž k tobě dojde mé volání, Pane, *
pouč mě podle svého slova!
170 Kéž k tobě dospěje má prosba, *
vysvoboď mě podle svých slibů! –
171 Rty mé ať hýří chvalozpěvem, *
žes mi dal poznat tvá ustanovení!
172 Jazyk ať zpívá chválu tvých slibů, *
neboť tvé příkazy všechny jsou správné. –
173 Kéž se tvá ruka k mé pomoci vztáhne, *
že jsem si zvolil tvá přikázání!
174 Dychtím po tvojí pomoci, Pane, *
pro mne tvůj zákon je potěšením. –
175 Oživ mou duši, ať může tě chválit, *
kéž mě v tom sílí tvá rozhodnutí!
176 Bloudím jako ta ztracená ovce, †
sám hledej svého služebníka, *
pamětliv byl jsem tvých přikázání.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1
Kéž se tvá ruka k mé pomoci vztáhne, že jsem si zvolil tvá přikázání.
Ant. 2
Tvůj božský stolec trvá do věčnosti.
Žalm 44 (45)
Svatba krále
Ženich je tady! Jděte mu naproti! (Mt 25, 6)
I
2 Srdce mi kypí radostnými slovy, †
svou píseň nyní králi zazpívám, *
můj jazyk - rydlo rychlopísaře. –
3 Jsi ze všech lidských synů nejkrásnější, †
spanilost se ti po rtech rozlévá, *
Pán proto požehnal ti na věky.
4 Opásej mečem, hrdino, svá bedra, *
ve vznešenosti své a nádheře
5 do boje vyjeď za věrnost a právo, *
ať koná divy tvoje pravice!
6 Máš ostré šípy, národy se skloní, *
odpůrci krále klesnou na mysli. –
7 Tvůj božský stolec trvá do věčnosti, *
žezlo tvé vlády – žezlo nestranné.
8 Miluješ právo, nenávidíš křivdu, †
a proto pomazal tě Pán, tvůj Bůh, *
olejem radosti jak žádného. –
9 Tvá roucha voní aloí a myrhou, *
ze síní slonových ti harfy zní.
10 Královská dcera v ústrety ti kráčí, †
královna stojí po tvé pravici, *
ofirským zlatem skvěle zdobená.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2
Tvůj božský stolec trvá do věčnosti.
Ant. 3
Uviděl jsem nový Jeruzalém jako nevěstu okrášlenou pro svého ženicha.
II
11 Slyš, dcero, pohleď sem a nakloň ucho, *
zapomeň na svůj lid a otcův dům!
12 Král s dychtivostí touží po tvé kráse, *
neboť je pán tvůj, ty se před ním skloň!
13 I tyrský lid ti přináší své dary, *
o přízeň tvou se derou velmoži. –
14 Královská dcera vchází v plné kráse, *
perlami, zlatem šat má protkaný.
15 Ve třpytném rouchu před krále ji vedou, *
panny její za ní kráčejí.
16 S radostným jásotem ji přivádějí *
a dovnitř v králův palác vcházejí. –
17 Místo svých otců budeš teď mít syny *
a učiníš je v zemi knížaty.
18 Tvé jméno vštípit chci všem pokolením, *
ať na věky tě slaví národy.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Uviděl jsem nový Jeruzalém jako nevěstu okrášlenou pro svého ženicha.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Řím 15, 5-7
Bůh, zdroj vytrvalosti a povzbuzení, kéž vám dá, abyste v souladu stejně smýšleli podle
vůle Krista Ježíše. Tak budete moci svorně a jedněmi ústy oslavovat Boha, Otce našeho Pána
Ježíše Krista. Přijímejte proto jeden druhého do svého společenství, jak i Kristus přijal vás – k oslavě Boží.
V.
Pán v svém lidu našel zalíbení.
R.
Vítězstvím on věnčí ponížené.
Modleme se:
Bože, planoucí výhni lásky, dej, ať tvá láska přebývá i v nás, abychom tě milovali celým
svým srdcem a z lásky k tobě sloužili svým bratřím. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.
Při společném slavení liturgie hodin se dodá:
Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|