[ nová verze ]
20. květen 2016, Pátek
3. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 7. týden Sv. Klementa Marie Hofbauera, kněze (na Moravě závazná památka), nezávazná památka Sv. Bernardina Sienského, kněze, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 20. květen 2016 Sv. Bernardina Sienského, kněze
Narodil se roku 1380 v Massa Marittima u Sieny ve střední Itálii. Po
studiích církevního práva a po uzdravení z nemoci, kterou byl postižen
při ošetřování nemocných morem (1400), vstoupil do františkánského řádu
(1402). Stal se knězem (1404), vynikajícím lidovým kazatelem a šiřitelem
úcty k Jménu
Ježíš. Nemluvil o pohromách zvěstujících konec světa, jak
bylo tehdy zvykem, nýbrž o Ježíši Kristu a jeho božské lásce. Několikrát
byl nařčen z bludařství,
ale pokaždé byla uznána jeho nevina. Jako řádový
představený (1438 – 1442) se účastnil všeobecného sněmu ve Florencii.
Zemřel 20. V. 1444 v Aquile a už v
roce 1450 byl prohlášen za svatého.
MODLITBA V POLEDNE
V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Teď Pánu chvály zpívejme
z hloubi své duše plamenné,
vždyť k polednímu blízký čas
k modlitbám volá všechny nás.
V něm nabízena věrným jest
té pravé spásy sláva, čest,
oběť Beránka čistého
teď na kříž povýšeného.
Ona paprsky skvoucími
i polední žár zastíní.
Tou Boží září blaživou
proniknout chceme duši svou.
Ať sláva Bohu Otci zní,
i tobě, Synu jediný,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky v každý čas. Amen.
ŽALTÁŘ
Ant. 1 Viděli jsme ho opovrženého, muže bolesti, znalého utrpení.
Žalm 22
Spravedlivý volá ve svém soužení a je vyslyšen
Ježíš zvolal mocným hlasem: „Eli, Eli, lema sabachthani?“ (Srov. Mt 27, 46)
I
2 Bože, můj Bože, pročs mě opustil? *
Tak vzdálen jsi mým nářkům a mým prosbám!
3 Můj Bože, volám za dne – neodpovíš, *
za noci – nedocházím utišení. –
4 Ty však jsi svatý, ve svatyni sídlíš, *
ve chvalozpěvech Izraele trváš.
5 Otcové naši doufali jen v tebe, *
doufali v tebe, tys je vysvobodil;
6 volali k tobě, byli zachráněni, *
doufali v tebe, neupadli v hanbu. –
7 Já však už jsem jen červ, ne ani člověk, *
pro posměch lidem, davu k pohrdání.
8 Všichni, kdo na mě hledí, se mi smějí, *
rty sešklebují, potřásají hlavou:
9 "Svěřil se Pánu, ať ho vysvobodí, *
ať ho teď zachrání, když ho má v lásce.“ –
10 Vždyť jenom tys mě vyvedl už z lůna, *
tys mi dal úkryt na matčiných prsou,
11 na tebe odkázán jsem od zrození, *
jen tys můj Bůh už od matčina klína.
12 Nevzdaluj se mi, když se blíží muka, *
a nikde nikdo, aby pomohl!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1
Viděli jsme ho opovrženého, muže bolesti, znalého utrpení.
Ant. 2
Losováním si rozdělili Ježíšovo roucho.
II
13 Obklopuje mě množství býků, *
bašanští tuři sevřeli mě,
14 své chřtány na mě otvírají *
jako lvi krvelačně řvoucí.
15 Celý se roztékám jak voda, *
kosti se ve mně rozpojují
a moje srdce jako z vosku *
rozpouští se mi uvnitř těla.
16 Hrdlo už jako střep mám vyschlé †
a jazyk na patro se lepí, *
do prachu smrti jsi mě vrhl. –
17 Smečka zlých psů mě obkličuje, *
zločinná tlupa stojí kolem.
18 Ruce mi proťali i nohy, †
všechny své kosti mohu spočíst, *
a oni na mne krutě civí.
19 Rozdělují si moje šaty, *
metají kostky o můj oděv. –
20 Ty, Pane, však mi nebuď vzdálen! *
Ty mi přijď na pomoc, má sílo!
21 Zpod meče vytrhni mou duši *
a z drápů lítých psů můj život.
22 Ze lvího chřtánu vysvoboď mě †
a zachraň před tuřími rohy! *
Vyslyš mě, vyslyš ubohého!
23 Vyprávět budu o tobě svým bratřím, *
ve shromáždění velebit tě budu.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2
Losováním si rozdělili Ježíšovo roucho.
Ant. 3
S uctíváním padnou před ním na tvář všechny lidské rody.
III
24 Kdo bojíte se Pána, velebte jej, †
slavte jej všichni z Jákobova rodu, *
chvějte se před ním, děti Izraele!
25 Protože nepohrdl poníženým, *
nezošklivil si bídu nebožáka,
tvář před ním neskryl, ale vyslyšel ho, *
když k němu v bídě úpěl o pomoc. –
26 Tys cíl mé chvály v shromážděné obci, *
své sliby splním před ctiteli Páně:
27 Chudobní najedí se do sytosti †
a chválit budou Pána, kdo jdou za ním, *
ať jejich srdce věčné věky žije!
28 Rozpomenou se všechny kraje země, †
vrátí se k Pánu všechny lidské rody *
a s uctíváním padnou před ním na tvář. –
29 Neboť jen Pánu patří kralování, *
jeho je všechna vláda nad národy.
30 Jemu ať klanějí se mocní země *
vzdávají úctu ti, co v hlíně leží! –
31 I moje duše pouze jemu žije, *
všechno mé potomstvo mu bude sloužit.
32 Všem příštím o Pánu se bude zpívat, †
budoucím hlásat jeho spravedlnost: *
neboť tak veliké je dílo Páně.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 S uctíváním padnou před ním na tvář všechny lidské rody.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Řím 3, 21-22a
V nynější době se stalo zřejmým, že Bůh dává spravedlnost nezávisle na Zákonu. Svědčí o tom už Zákon a Proroci.
Je to ospravedlnění, které dává Bůh na základě víry v Ježíše Krista, a to všem, kdo věří.
V.
Výroky Páně jsou přímočaré, jsou srdci potěšením.
R.
Přikázání Páně jasná, v nich oči prohlédají.
Modleme se:
Pane Ježíši Kriste, když ses nechal přibít na kříž, abys nás vykoupil,
nastala v poledne tma po celém kraji; prosíme tě: buď ty sám naším světlem
na cestě do věčného života. Neboť ty žiješ a kraluješ na věky věků.
Při společném slavení liturgie hodin se dodá:
Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|