[ nová verze ]
25. srpen 2011, Čtvrtek
1. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 21. týden Sv. Josefa Kalasanského, kněze, nezávazná památka Sv. Ludvíka, nezávazná památka Sv. Benedikta, Jana, Matouše, Izáka a Kristina, mučedníků, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 25. srpen 2011 Sv. Josefa Kalasanského, kněze
Narodil se kolem roku 1557 v malé aragonské vesnici Peralte de la Sal v
severním Španělsku. Stal se knězem (1583) a působil nejprve jako duchovní
správce, později jako generální vikář v diecézi Urgel. Po příchodu do
Říma (1592) navštěvoval chudobince, věznice a nemocnice. Přitom poznal
strašnou bídu, kterou trpěly především děti vyrůstající na ulici bez
výchovné péče. Založil pro ně ve farnosti sv. Doroty v římské čtvrti
Trastevere první bezplatnou základní školu v Evropě (1597). Své
spolupracovníky shromáždil v řeholním společenství piaristů (1617). Ještě
za jeho života se nový řád šířil do okolních zemí; první mimoitalská
provincie vznikla na Moravě (1634). Jako generální představený byl
vlastními řádovými bratry pomlouván, udán inkvizici, dokonce i vězněn a
zbaven úřadu. Když potom na jeho místo nastoupil jeho odpůrce, došlo k
velkému úpadku řádu a k redukci na pouhou společnost učitelů bez
řeholních slibů (1646). Zemřel v Římě 25. srpna 1648. Před svou smrtí
předpověděl znovuvzkříšení řádu. Za svatého byl prohlášen v roce 1767.
MODLITBA V POLEDNE
V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Teď Pánu chvály zpívejme
z hloubi své duše plamenné,
vždyť k polednímu blízký čas
k modlitbám volá všechny nás.
V něm nabízena věrným jest
té pravé spásy sláva, čest,
oběť Beránka čistého
teď na kříž povýšeného.
Ona paprsky skvoucími
i polední žár zastíní.
Tou Boží září blaživou
proniknout chceme duši svou.
Ať sláva Bohu Otci zní,
i tobě, Synu jediný,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky v každý čas. Amen.
ŽALTÁŘ
Ant. 1 Otevř mé oči, ať sledují bděle podivuhodné zákony tvoje.
Žalm 118 (119), 17-24
III (Gimel)
17 Čiň dobře sluhovi svému, ať žije, *
slovo tvé budu zachovávat.
18 Otevř mé oči, ať sledují bděle *
podivuhodné zákony tvoje. –
19 Jsem jenom hostem na této zemi, *
nezatajuj mi svá ustanovení!
20 Moje duše umdlévá touhou, *
znát v každé době tvá rozhodnutí. –
21 Zkrušil jsi pyšné: jsou zlořečeni, *
kdo sejdou z cesty tvých přikázání.
22 Sejmi ze mne potupnou hanbu, *
neboť tvé předpisy zachovávám. –
23 I když se knížata proti mně radí, *
služebník tvůj na tvé výroky myslí.
24 Příkazy tvé jsou mým potěšením, *
úradky tvé jsou mými rádci.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1
Otevř mé oči, ať sledují bděle podivuhodné zákony tvoje.
Ant. 2
Veď mě, Pane, ve své věrnosti.
Žalm 24 (25)
Prosím za odpuštění a ochranu
Naděje neklame. (Řím 5, 5)
I
1 K tobě, Pane, pozdvihuji duši, *
k Bohu svému. V tebe důvěřuji,
ty mi nedej v hanbě ztroskotat, *
ať se nepřátelé neradují!
3 Nezahanbíš ty, kdo hledí k tobě, *
zahanbeni ať jsou nevěrní. –
4 Ukazuj mi, Pane, svoje cesty, *
uč mě kráčet tvými stezkami.
5 K věrnosti mě veď a poučuj mě, *
vždyť jen ty jsi Bůh mé záchrany,
v kterého já dennodenně doufám, *
pro tvou, Pane, věčnou dobrotu. –
6 Vzpomeň, Pane, na své slitování, *
milost svou, jež trvá od věků!
7 Zapomeň mých provinění z mládí, *
v lásce své se na mne rozpomeň! –
8 Pán je plný dobroty a přímý, *
ukazuje cestu bloudícím,
9 utlačeným dopomáhá k právu, *
ponížené vodí k cestám svým; –
10 jeho cesty – pravdivost a věrnost *
těm, kdo plní úmluvu a řád.
11 Proto, Pane, odpusť pro své jméno, *
odpusť mi můj převeliký hřích!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2
Veď mě, Pane, ve své věrnosti.
Ant. 3
Ke mně obrať se, dej slitování, vždyť jsem ubohý a zcela sám.
II
12 Kdo je člověk, jenž se bojí Pána? *
Tomu Pán dá správnou cestou jít,
13 ten se bude těšit blahobytu, *
zemi zdědí v úděl jeho rod. –
14 Rada Páně těm, kdo se ho bojí, *
jeho úmluva je osvítí.
15 Moje oči stále hledí k Pánu, *
on mé nohy z léček vyprostí. –
16 Ke mně obrať se, dej slitování, *
vždyť jsem ubohý a zcela sám.
17 Ulev mému stísněnému srdci, *
vyveď mě už z mého sklíčení! –
18 Pohleď na můj žal a plahočení, *
všechny moje hříchy odpusť mi!
19 Pohleď na mé četné nepřátele, *
jakou krutou mají ke mně zášť! –
20 Ochraňuj mou duši, vysvoboď mě, *
nezahanbi mě v mém doufání!
21 Kéž mě chrání nevinnost a věrnost, *
neboť k tobě, Pane, pohlížím. –
22 Vysvoboď, můj Bože, Izraele *
ze všech jeho soužení a běd!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Ke mně obrať se, dej slitování, vždyť jsem ubohý a zcela sám.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Am 5, 8
Ten, který stvořil Plejády i Orióna, temnoty mění v jitro a den zatmívá v noc;
volá mořské vody a rozlévá je po povrchu země – jeho jméno je Hospodin.
V.
Skvělost a velebnost kráčejí před ním.
R.
V jeho svatyni moc a krása.
Modleme se:
Všemohoucí věčný Bože, ty jsi slunce našeho života zahánějící každou temnotu; osvěcuj
nás svým jasným světlem, abychom nechodili ve tmách, ale s velkodušnou věrností kráčeli po
cestě tvých přikázání. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.
Při společném slavení liturgie hodin se dodá:
Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|