[ nová verze ]
17. srpen 2011, Středa
4. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 20. týden Pro OP: Sv. Hyacinta z Polska, kněze, památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 17. srpen 2011 Pro OP: Sv. Hyacinta z Polska, kněze
Narodil se kolem roku 1183 v Kamieniu nedaleko Opole, pocházel
ze slezské linie rodu Odrowążů. Studoval na univerzitě v Paříži a Bologni. Po přijetí kněžského svěcení se
stal kanovníkem krakovské kapituly. Krakovským biskupem byl tehdy jeho příbuzný Ivo Odrowąż. Spolu s ním se v roce 1220
vydal do Říma a spolu s Česlavem a Heřmanem vstoupil do řádu sv. Dominika. Zanedlouho je svatý Dominik poslal do Polska.
Už na svátek Všech svatých roku 1222 přicestovali do Krakova a v roce 1223 jim biskup Ivo daroval kostelík Nejsvětější Trojice,
při kterém si bratři vybudovali klášter. Klášterů přibývalo a v roce 1228 získaly tyto kláštery právní status Polské provincie.
Vedení provincie přenechal Hyacint jiným a sám se plně věnoval misijnímu apoštolátu, především v Rusku, Prusku a na Litvě.
V roce 1228 se vydal se skupinou misionářů na Ukrajinu, usadili se při kostele Panny Marie v Kyjevě. V roce 1233 je však kníže
Vladimír z Kyjeva vykázal. Hyacint se tedy obrátil na sever, mezi Prusy. Zpočátku spolupracoval s Německými rytíři, ale pak se od
jejich činnosti distancoval. V roce 1243 se vrátil do Krakova, kde prožil zbytek svého života. Zemřel 15. srpna 1257 a byl pohřben
v klášterním kostele v Krakově. Kanonizoval jej 17. dubna 1594 Klement VIII.
MODLITBA V POLEDNE
V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Jsi mocný Vládce, věrný Bůh,
sám stanovíš všech věcí řád,
smí slunce vzejít z ranních mlh
a za poledne žhavě hřát.
Ztlum nebratrských různic žár,
zchlaď žhoucí krve temný vír,
ztiš stálý hmoty s duchem svár,
dej zdraví tělu, srdci mír.
To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.
ŽALTÁŘ
Ant. 1 K tobě, Pane, volám, s důvěrou spoléhám na tvé slovo.
Žalm 118 (119), 145-152
XIX (Kóf)
145 Ze srdce volám: vyslyš mě, Pane, *
poslušen budu tvých přikázání!
146 Volám k tobě, chraň mě a zachraň, *
budu tvé příkazy poctivě plnit. –
147 S úsvitem přicházím, o pomoc prosím, *
s důvěrou spoléhám na tvé slovo.
148 Oči mé bdí už před noční hlídkou, *
hloubat chci o tvém rozhodnutí. –
149 Slyš můj hlas ve svém milosrdenství, *
uděl mi život podle své vůle!
150 Blíží se ti, kdo mi úklady strojí, *
vzdáleni přitom zákonu tvému. –
151 Zato však ty jsi mi nablízku, Pane, *
věrně platí tvá ustanovení.
152 Z výroků tvých už dávno jsem poznal, *
že jsi je stanovil na všechny věky.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1
K tobě, Pane, volám, s důvěrou spoléhám na tvé slovo.
Ant. 2
Pán zná myšlenky všech lidí, že jsou van a nicota.
Žalm 93 (94)
Pán mstitel spravedlivých
Pán to všechno přísně trestá: Bůh nás přece nepovolal k nečistotě, ale k posvěcení. (1 Sol 4, 6. 7)
I
1 Bože odplaty, můj Pane, *
Bože pomsty, zaskvěj se!
2 Povstaň ty, jenž soudíš zemi, *
pyšným jejich skutky splať! –
3 Jak se hříšní dlouho, Pane, *
jak se dlouho budou smát?
4 Tlachají a mluví zpupně, *
chvástají se, zločinci! –
5 Po tvém lidu, Pane, šlapou, *
tisknou tvoje dědictví!
6 Poutníky a vdovy rdousí, *
zabíjejí sirotky!
7 Říkají: Pán toho nedbá, *
nevidí Bůh Jákobův. –
8 Pozor, pošetilci v lidu! *
Hlupáci, kdy zmoudříte?
9 Neslyší, kdo ucho vsadil, *
nevidí, kdo stvořil zrak?
10 Neztrestá, kdo vodí rody, *
lidem dává poznání?
11 Pán zná myšlenky všech lidí, *
že jsou van a nicota.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2
Pán zná myšlenky všech lidí, že jsou van a nicota.
Ant. 3
Avšak pro mne Pán je hradem, skálou spásy mé je Bůh.
II
12 Šťasten, koho učíš, Pane, *
vedeš ve svém zákoně!
13 Pokoj za dnů zlých mu přeješ, *
až vykopou hříšným past.
14 Vždyť svůj lid Pán nezavrhne, *
neopustí dědictví.
15 Spravedliví dojdou práva, *
šťastných konců poctiví. –
16 Kdo však postaví se za mne *
proti těm, kdo pášou zlo,
kdo se zastane mé věci, *
před zločinným násilím?
17 Nebýt Pán mým pomocníkem, *
padl jsem v kraj mlčení.
18 Dřív než pomyslím, že klesám, *
už mě, Pane, podpíráš!
19 Když se v srdci množí úzkost, *
útěchou mě vzpružuješ. –
20 Je tvým spojencem soud zkázy, *
který křivdí bezprávně?
21 Zničit chtějí spravedlivé, *
odsoudit krev nevinnou!
22 Avšak pro mne Pán je hradem, *
skálou spásy mé je Bůh.
23 On je ztrestá za úskoky, †
v jejich zlobě zahubí, *
zahubí je Pán, náš Bůh!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Avšak pro mne Pán je hradem, skálou spásy mé je Bůh.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Kol 3, 17
Cokoli mluvíte nebo konáte, všecko dělejte ve jménu Pána Ježíše a skrze něho děkujte Bohu Otci.
V.
Děkovnou oběť přinesu ti, Pane.
R.
A jméno Páně vzývat chci.
Modleme se:
Všemohoucí a milosrdný Bože, provázej naši dnešní práci svým požehnáním: dej nám poznat,
co jsme nedělali správně, a pomoz nám to napravit, abychom šťastně dokončili, co jsme s tvou
pomocí začali. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.
Při společném slavení liturgie hodin se dodá:
Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|