20. duben 2010
Pro OP: Sv. Anežky z Montepulciana, pro mnišky SVÁTEK

Narodila se kolem roku 1268 v Gracciano Vecchio u Montepulciana v rodině pánů Segni. V devíti letech ji rodiče přivedli do kláštera sester „del Sacco“ s augustiniánskou řeholí v Graccianu, aby zde získala výchovu a vzdělání. Po několika letech Anežka do tohoto řádu vstoupila. Když sestry založily klášter v Procenu u Orvieta, ustanovily Anežku už v jejích patnácti letech abatyší. Anežka dala své komunitě skvělou náplň, vedla ji v solidní a základní ctnosti, totiž v pokoře. Po patnácti letech ve vedení kláštera v Procenu založila v roce 1306 na žádost měšťanů z Montepulciana klášter s kostelem Santa Maria Novella v Montepulcianu a s papežským dovolením do tohoto kláštera vstoupila spolu s osmnácti dívkami. Sestry se řídily Řeholí sv. Augustina. O rok později byl tento klášter přijat do společenství řádu sv. Dominika jako klášter mnišek. Sestry zde žily ve velké chudobě a přísnosti. Anežka vynikala ohromnou vroucností při modlitbě, zvláště šířila úctu k Dítěti Ježíši a k Panně Marii. I když žila v přísné klauzuře, mnohokrát jednala s okolními městy a snažila se působit jako usmiřovatelka v různých sporech a bojích mezi šlechtickými rody. Zemřela po delší nemoci ve svých čtyřiceti letech 20. dubna 1317 a byla pohřbena v klášterním kostele. Její hrob se brzy stal poutním místem pro široké okolí. Její neporušené tělo dnes odpočívá v dominikánském kostele v Montepulcianu. Kanonizoval ji 10. prosince 1726 Benedikt XIII.

MODLITBA V POLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Pojďte, sluhové pokorní,
ať vaše rty i nitra zní
chválami jména Božího,
hodnými Nejsvětějšího.

Toť doba, kdy národem svým
rozsudkem nespravedlivým
náš Soudce na smrt vydaný
pněl za nás ukřižovaný.

My s láskou, již mu dlužíme,
a v bázni, které plni jsme,
proti všem svodům, jimiž nás
napadá svůdce zas a zas,

vzývejme Boha jednoho,
v Trojici Vládce mocného,
Otce i Syna – Krále s ním
společně s Duchem přesvatým. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. Aleluja. Aleluja. Aleluja.

Žalm 118 (119), 97-104
XIII (Mem)

⁹⁷ Ach, jak tvůj zákon miluji vroucně! *
Po celý den já přemítám o něm.
⁹⁸ Moudřejším než jsou mí nepřátelé, *
činí mě vůle tvá, stále je se mnou. –

⁹⁹ Rozumem předčím své učitele, *
protože o tvých výrocích hloubám.
¹⁰⁰ Rozvážnosti mám víc nežli starci, *
neboť plním tvá přikázání.

¹⁰¹ Od špatných cest já zdržuji nohy, *
abych tvé slovo vždy zachovával.
¹⁰² Neuhýbám před tvými soudy, *
protože tys mi dal poučení. –

¹⁰³ Jak mi tvé příkazy na patře sládnou, *
víc nežli med mi chutnají v ústech!
¹⁰⁴ Zmoudřel jsem tvými rozhodnutími, *
odpor mám ke každé nepravé cestě.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Žalm 73 (74)
Nářek nad zpustošeným chrámem

Nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo. (Mt 10, 28)

¹ Proč, Bože, jsi nás už zavrhl navždy? *
      Proč k ovcím tvé pastvy plane tvůj hněv?
² Buď pamětliv obce, již získal sis kdysi, †
      kmene, jejž vykoupils, aby ti patřil, *
      své hory Sión, kde sídlo jsi měl.
³ Zamiř své kroky k pradávným troskám, *
      v tvé svatyni nepřítel zpustošil vše. –

⁴ Ryk nepřátel hučel v tvé přesvaté síni, *
      svá znamení vztyčili uprostřed ní.
⁵ Řádili tak jako ten, kdo si v houští *
      sekyrou chvojí nasekat jde,
⁶ veškeré dřevěné dílo a řezby *
      tříštili mlatem a sekyrou. –

⁷ Sžehli tvou svatyni, znesvětili *
      stan tvého jména až do základu.
⁸ Řekli si: „Zničme jim po celé zemi *
      svatyně Boží a vypalme je!"
⁹ Jsme bez tvých znamení, proroka není *
       a nikdo z nás neví, jak dlouho ještě... –

¹⁰ Jak dlouho se, Bože, smí protivník rouhat? *
       Navždy smí nepřítel tupit tvé jméno?
¹¹ Proč od nás odtahuješ svou ruku, *
       necháváš v klíně svou pravici?
¹² Vždyť ty jsi od věků, Pane, mým králem, *
       jenž skutky spásy na zemi koná.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

¹³ Ty svou mocí rozdělil jsi moře, *
       dračí lebky ve vodách jsi zdrtil.
¹⁴ Leviathanu jsi hlavy tříštil, *
       žralokům jsi za pokrm jej dával.
¹⁵ Bystřinám a zřídlům dal jsi trysknout, *
       vysušil jsi mocné vodní toky.
¹⁶ Tvůj je den a tvá je noc, tvým dílem *
       ustálení měsíce i slunce.
¹⁷ Vymezil jsi všechna pásma země, *
       stvořils letní období i zimní. –

¹⁸ Pomni: tupí tě nepřítel, Pane, *
       nemoudrý lid tvému jménu se rouhá!
¹⁹ Duši, jež vzývá tě, nevydej smrti, *
       chudé své neponech v zapomenutí!
²⁰ Do smlouvy pohleď: zem ve všech koutech *
       plna je stonů a násilných skutků. –

²¹ Utisklé nenech v hanbě a haně, *
       nuzný a slabý ať chválí tvé jméno!
²² Povstaň, Pane, své věci se ujmi, *
       pamatuj, kterak tě uráží blázen!
²³ Vzpomeň si na křik svých protivníků, *
       na vřískot těch, kdo na tebe sočí!

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. Aleluja. Aleluja. Aleluja.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Srov. 1 Petr 3, 21-22a

Křest, který vám nyní přináší spásu, nesmývá špínu z těla, ale vyprošuje nám u Boha, aby bylo čisté naše svědomí. Působí to zmrtvýchvstání Ježíše Krista. On je po Boží pravici.

V. Učedníci se zaradovali, aleluja.
R. Když viděli Pána, aleluja.

Modleme se:

Bože, ty otvíráš nebeské království všem, kdo se znovuzrodili z vody a z Ducha Svatého; rozmnožuj v nás svou milost, abychom se s tvou pomocí chránili hříchů a dosáhli všeho, co jsi nám slíbil. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.

Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

20. duben 2010Pro OP: Sv. Anežky z Montepulciana, pro mnišky SVÁTEK

20. duben 2010
Pro OP: Sv. Anežky z Montepulciana, pro mnišky SVÁTEK