5. květen 2012
Pro OP: Sv. Vincence Ferrerského, kněze

Narodil se ve Valencii 23. ledna 1350. Otec byl městský úředník a rodina předpokládala, že Vincenc bude v této tradici pokračovat. Vincenc však v roce 1367 vstoupil do řádu. Po studiích ve Valencii, Leridě, Barceloně a Toulouse přijal v roce 1378 kněžské svěcení. Poté úžasným způsobem rozvinul svou činnost na kazatelně, na profesorské katedře a také ve veřejném životě. Až do roku 1390 působil ve Valencii jako lektor a kazatel. Svými kázáními přivedl ke konverzi mnoho pohanů a židů. V době papežského schismatu následoval nejprve vzdoropapeže Benedikta XIII. do Avignonu. Trpěl však rozdělením církve, jehož hlavní příčinu spatřoval v tom, že celý Boží lid je příliš vzdálen od Krista. Proto z Avignonu odešel a od roku 1399 se stal jedním z největších putujících kazatelů v historii církve. Proslul především jako kazatel pokání, jež nejen hlásal, ale také dosvědčoval svým životem. V roce 1415 Kostnický koncil ukončil západní schisma a papežem se stal Martin V. Ten si byl vědom zásluh svatého Vincence a nabídl mu kardinálský titul. Vincenc s díky odmítl a poprosil jen o papežské požehnání pro svou další misionářskou činnost. Ta skončila v Bretani, kde 5. dubna 1419 zemřel. Byl pohřben v katedrále ve Vannes a hned po své smrti byl uctíván jako svatý. Kanonizoval jej 29. června 1455 Kalixt III.

MODLITBA DOPOLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Nadešlo devět hodin již,
kdy Kristus na sebe vzal kříž:
Myšlenek nízkých zanechme
a v modlitbách jej vzývejme.

Kdo Krista srdcem přijímá,
své smysly chrání od zlého,
jej vede snaha upřímná
o lásku Ducha Svatého.

Toť hodina, kdy kletba vin
se rozplynula jako dým
a nám všem z přízně Kristovy
nadešlo blahé období.

Ježíši, každý tvor tě chval,
neboť jsi slavně z mrtvých vstal,
i Otce, Ducha milosti
ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. Aleluja. Aleluja. Aleluja.

Žalm 118 (119), 169-176
XXII (Tau)

¹⁶⁹ Kéž k tobě dojde mé volání, Pane, *
pouč mě podle svého slova!
¹⁷⁰ Kéž k tobě dospěje má prosba, *
vysvoboď mě podle svých slibů! –

¹⁷¹ Rty mé ať hýří chvalozpěvem, *
žes mi dal poznat tvá ustanovení!
¹⁷² Jazyk ať zpívá chválu tvých slibů, *
neboť tvé příkazy všechny jsou správné. –

¹⁷³ Kéž se tvá ruka k mé pomoci vztáhne, *
že jsem si zvolil tvá přikázání!
¹⁷⁴ Dychtím po tvojí pomoci, Pane, *
pro mne tvůj zákon je potěšením. –

¹⁷⁵ Oživ mou duši, ať může tě chválit, *
         kéž mě v tom sílí tvá rozhodnutí!
¹⁷⁶ Bloudím jako ta ztracená ovce, †
         sám hledej svého služebníka, *
         pamětliv byl jsem tvých přikázání.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Žalm 44 (45)
Svatba krále

Ženich je tady! Jděte mu naproti! (Mt 25, 6)

² Srdce mi kypí radostnými slovy, †
svou píseň nyní králi zazpívám, *
můj jazyk - rydlo rychlopísaře. –

³ Jsi ze všech lidských synů nejkrásnější, †
      spanilost se ti po rtech rozlévá, *
      Pán proto požehnal ti na věky.
⁴ Opásej mečem, hrdino, svá bedra, *
      ve vznešenosti své a nádheře
⁵ do boje vyjeď za věrnost a právo, *
      ať koná divy tvoje pravice!
⁶ Máš ostré šípy, národy se skloní, *
      odpůrci krále klesnou na mysli. –

⁷ Tvůj božský stolec trvá do věčnosti, *
      žezlo tvé vlády – žezlo nestranné.
⁸ Miluješ právo, nenávidíš křivdu, †
      a proto pomazal tě Pán, tvůj Bůh, *
      olejem radosti jak žádného. –

⁹ Tvá roucha voní aloí a myrhou, *
      ze síní slonových ti harfy zní.
¹⁰ Královská dcera v ústrety ti kráčí, †
       královna stojí po tvé pravici, *
       ofirským zlatem skvěle zdobená.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

¹¹ Slyš, dcero, pohleď sem a nakloň ucho, *
       zapomeň na svůj lid a otcův dům!
¹² Král s dychtivostí touží po tvé kráse, *
       neboť je pán tvůj, ty se před ním skloň!
¹³ I tyrský lid ti přináší své dary, *
       o přízeň tvou se derou velmoži. –

¹⁴ Královská dcera vchází v plné kráse, *
       perlami, zlatem šat má protkaný.
¹⁵ Ve třpytném rouchu před krále ji vedou, *
       panny její za ní kráčejí.
¹⁶ S radostným jásotem ji přivádějí *
       a dovnitř v králův palác vcházejí. –

¹⁷ Místo svých otců budeš teď mít syny *
a učiníš je v zemi knížaty.
¹⁸ Tvé jméno vštípit chci všem pokolením, *
ať na věky tě slaví národy.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. Aleluja. Aleluja. Aleluja.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Řím 5, 10-11

Jestliže jsme byli s Bohem usmířeni smrtí jeho Syna v době, kdy jsme s ním byli ještě znepřáteleni, tím spíše – po usmíření – budeme zachráněni jeho životem. Ba ještě více! Smíme se i chlubit Bohem skrze našeho Pána Ježíše Krista, protože skrze něho se nám nyní dostalo usmíření.

V. Pán vpravdě vstal z mrtvých, aleluja.
R. A zjevil se Šimonovi, aleluja.

Modleme se:

Všemohoucí, věčný Bože, dej, ať stále více prožíváme velikonoční tajemství naší spásy: obnovil jsi nás svátostí křtu, pomáhej nám, aby v nás tvá milost přinášela hojné plody a abychom dosáhli radostí věčného života. Skrze Krista, našeho Pána.

Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

5. květen 2012Pro OP: Sv. Vincence Ferrerského, kněze

5. květen 2012
Pro OP: Sv. Vincence Ferrerského, kněze