[ nová verze ]
24. březen 2014, Pondělí
3. týden žaltáře
Doba postní, 3. týden
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
první večerní chvály
kompletář po prvních chválách
vigilie
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 24. březen 2014 Doba postní, 3. týden 3. týden žaltáře
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
HYMNUS
Už nadešel čas milosti
nám udělený z výsosti,
jenž lékem střídmosti má z běd
vytrhnout malátný náš svět.
Den naší spásy přichází
s jasem, jenž z Krista vychází,
když srdce hříchem zraněné
postem se k Bohu pozvedne.
Dej, Bože, ať půst držíme
a myslí, tělem střídmí jsme,
než projdem žitím pozemským
k velikonocům nebeským.
Ať v pokoře tě vesmír ctí,
jediný Bože v Trojici,
též my tě omilostněni
novými ctíme písněmi. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Náš Bůh přijde zjevně a mlčet nebude.
Žalm 49 (50)
Pravá bohoslužba
Nepřišel jsem Zákon zrušit, ale naplnit. (Mt 5, 17)
I
1 Pán mluví, Pán a Bůh, a volá zem *
od slunce východu až na západ.
2 Ze Siónu, té hory překrásné, *
se v oslnivé záři zjevuje.
3 To přichází náš Bůh a nemlčí, †
všespalující oheň před ním jde, *
okolo něho bouře burácí. –
4 Svolává shora nebesa i zem, *
odhodlán konat nad svým lidem soud:
5 „Shromážděte mi moje vyvolené, *
co při oběti stvrdili mou smlouvu!“
6 A nebe hlásá jeho spravedlnost, *
že on je Bůh a právem rozsoudí.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Náš Bůh přijde zjevně a mlčet nebude.
Ant. 2 Oběť chvály Bohu přinášej.
II
7 „Slyš, můj lide, nyní promluvím! *
Izraeli, proti tobě svědčím. *
Viním tě a soudím tváří v tvář, *
neboť já jsem Pán a já jsem Bůh tvůj!
8 Nekárám tě pro tvé oběti, *
mám tvé žertvy stále před očima.
9 Nevezmu však býky z chlévů tvých, *
ani nechci kozly z tvého stáda. –
10 Vždyť mně patří všechna lesní zvěř, *
tisíce mám zvířat na svých horách.
11 Znám i všechno ptactvo nebeské, *
mé je vše, co na polích se hemží.
12 Kdybych lačněl, tobě nepovím; *
můj je svět i vše, co obsahuje. –
13 Cožpak já chci býčí maso jíst, *
cožpak se chci napít kozlí krve?
14 Oběť chvály Bohu přinášej, *
plň své sliby vůči Nejvyššímu!
15 Ke mně volej za dnů soužení, *
vysvobodím tě a vzdáš mi úctu!“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Oběť chvály Bohu přinášej.
Ant. 3 Milosrdenství chci, a ne oběť, poznání Boha je víc než celopaly.
III
16 Kdežto hříšníkovi řekne Bůh: †
„Nač mi odříkáváš přikázání *
a mou smlouvu darmo bereš do úst,
17 když se vzpíráš mému vedení, *
odhazuješ za hlavu má slova? –
18 Zloděje když vidíš, běžíš s ním, *
s cizoložníky jsi jedna ruka;
19 ústa ke špatnostem otvíráš *
a tvůj jazyk osnuje lež na lež; –
20 o svém bratru mluvíš hanebně, *
na syna své matky kydáš hanu.
21 Tohle děláš – kdybych k tomu mlčel, *
myslil bys, že já jsem jako ty. –
22 Pochopte, kdo jste Boha zapomněli, *
nežli vás vydám zkáze bez úniku!
23 Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály; *
kdo správně žije, dojde Boží spásy!“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Milosrdenství chci, a ne oběť, poznání Boha je víc než celopaly.
V.
Čiňte pokání a věřte evangeliu.
O.
Přiblížilo se Boží království.
PRVNÍ ČTENÍ
Z druhé knihy Mojžíšovy
24, 1-18
Sjednání smlouvy na hoře Sinaj
1Hospodin řekl Mojžíšovi: „Vystup k Hospodinu ty a Árón, Nádab a Abiu a sedmdesát izraelských starších. Klaňte se zdálky.
2Mojžíš ať přistoupí k Hospodinu sám; ostatní ať nepřistoupí, ani lid ať s ním nevystoupí!“
3Mojžíš tedy přišel a sdělil lidu všechna Hospodinova slova a ustanovení. Lid odpověděl jedním hlasem:
„Splníme všechno, co mluvil Hospodin!“ 4Mojžíš pak všechna Hospodinova slova
napsal; časně zrána pak vstal a postavil pod horou oltář a dvanáct pamětních kamenů podle dvanácti kmenů
Izraele.
5Poslal jinochy ze synů Izraele, aby obětovali celopaly a přinesli býčky jako pokojné oběti Hospodinu.
6Mojžíš vzal polovici krve, vlil ji do obětních misek a zbylou polovicí krve postříkal oltář.
7Pak vzal knihu smlouvy a četl ji nahlas lidu. A oni řekli: „Poslušně splníme všechno, co
mluvil Hospodin.“ 8Potom vzal Mojžíš krev, pokropil lid a řekl: „Hle, to je krev smlouvy, kterou s vámi
sjednal Hospodin podle všech těchto slov.“
9Vystoupil Mojžíš a Árón, Nádab a Abiu a sedmdesát z izraelských starších.
10Spatřili Boha Izraele a pod jeho nohama bylo cosi jako podlaha vytvořená ze safírů, cosi jako čisté nebe.
11Bůh nevztáhl ruku na vybrané muže ze synů Izraele. Mohli Boha vidět. A jedli a pili.
12Hospodin však řekl Mojžíšovi: „Vystup ke mně na horu a zůstaň tam. Dám ti desky z kamene; zákon a přikázání,
které jsem napsal k jejich poučení.“ 13Mojžíš a jeho služebník Jozue vstali; když Mojžíš vystupoval na horu,
14řekl starším: „Zůstaňte tady, dokud se k vám nevrátíme. Máte u sebe Áróna
a Chura. Když bude mít někdo něco k projednání, ať se obrátí na ně.“
15Když Mojžíš vystoupil na horu, zahalil horu mrak. 16Hospodinova velebnost
spočívala na hoře Sinaji a mrak ji zahalil na šest dní. Sedmého dne Bůh zavolal Mojžíše zprostřed mraku. 17Před očima
synů Izraele se zjevila Hospodinova velebnost jako sžírající oheň na vrcholu hory. 18Mojžíš vešel
do mraku, vystoupil na horu a byl tam čtyřicet dní a čtyřicet nocí.
RESPONSORIUM
Sir 45, 5.6 (řec. 5); Sk 7, 38
O.
Bůh dal Mojžíšovi slyšet svůj hlas a uvedl ho do oblaku. *
Tváří v tvář mu dal přikázání, moudrý zákon života, aby naučil Jakuba smlouvě, Izraele svým ustanovením.
V.
To je ten, který ve shromáždění lidu na poušti byl prostředníkem mezi andělem, který k němu mluvil
na hoře Sinaji, a mezi našimi otci. *
Tváří v tvář mu dal přikázání, moudrý zákon života, aby naučil Jakuba smlouvě, Izraele svým ustanovením.
DRUHÉ ČTENÍ
Z homilií svatého biskupa Basila Velikého
(Hom. 20, De humilitate 3: PG 31, 530-531)
Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu.
Ať se moudrý nechlubí svou moudrostí, ať se silný nechlubí svou silou, ať se boháč nechlubí svým bohatstvím.1 V čem však potom spočívá pravá chlouba a
v čem je velikost člověka? Tím ať se chlubí, kdo se chce chlubit: že má rozum a zná mne, že já jsem Hospodin,2 říká Bůh.
To je tedy vznešenost člověka, jeho sláva a velikost, když pravdivě pozná, co je skutečně velké, přilne k tomu a hledá slávu u Pána slávy.
Apoštol totiž říká: Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu3 a předtím: Kristus se nám stal moudrostí od Boha, spravedlností, posvěcením a vykoupením,
jak je psáno: Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu.4
Dokonalá a neporušená chlouba v Pánu spočívá v tom, že se člověk nevynáší pro svou spravedlnost, že ví, že jí pozbyl a že je ospravedlněn jen skrze
víru v Krista.
A tak se Pavel přímo chlubí tím, že vlastní spravedlností pohrdá a že hledá spravedlnost, která je skrze Krista, tu, která je z Boha,
spravedlnost založenou na víře: aby poznal Krista a moc jeho vzkříšení i účast na jeho utrpení, aby vzal na sebe podobu jeho smrti, a dosáhl tak
zmrtvýchvstání.5
Tady padá veškerá nadutost pýchy. Není ti ponecháno zhola nic, čím by ses mohl vychloubat, člověče. Tvá chlouba a naděje spočívají v tom, že budeš
umrtvovat vše, co je tvé, a usilovat o budoucí život v Kristu. Počátek tohoto života již máme, jsme v něm a žijeme jej zcela v Boží milosti a z
jeho obdarování.
Neboť je to Bůh, který v nás působí, že chceme, i to, že pak jednáme, abychom se mu mohli líbit.6 Opět tu Bůh zjevuje skrze svého Ducha svou
moudrost, kterou od věčnosti určil pro naše oslavení.7
Bůh dává sílu ve všech námahách. Pracoval jsem více než všichni ostatní, říká Pavel; vlastně ne já, nýbrž Boží milost se mnou.8 A Bůh vysvobozuje
z nebezpečí i tam, kde končí veškerá lidská naděje. Dokonce jsme sami nad sebou už vynesli rozsudek smrti – to proto, abychom nespoléhali sami na
sebe, nýbrž na Boha, který křísí mrtvé. On nás už z tolika nebezpečí života zachránil a také zachrání.
Ano, v něj skládáme naději, že nás i nadále bude zachraňovat.9
1 Jan 9, 22
2 Jer 9, 23
3 1 Kor 1, 31
4 srov. 1 Kor 1, 30-31
5 srov. Flp 3, 9-11
6 srov. Flp 2, 13
7 srov. 1 Kor 2, 7.10
8 lKor 15, 10
9 2Kor 1, 9-10
RESPONSORIUM
Mdr 15, 3; Jan 17, 3
O.
Z poznání tebe, Bože, plyne svrchovaná spravedlnost. *
Poznávat tvou moc je kořen nesmrtelnosti.
V.
Věčný život je to, že poznají tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista.
* Poznávat tvou moc je kořen nesmrtelnosti.
MODLITBA
Modleme se:
Milosrdný Bože, očišťuj a upevňuj svou Církev, a protože bez tvé pomoci neobstojí,
stále ji veď svou milostí. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|