[ nová verze ]

« Listopad 2025 »
NePoÚtStČtSo
 1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
30 


12. listopad 2025, Středa
4. týden žaltáře

Sv. Josafata, biskupa a mučedníka, památka


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb

uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu

latinská verze

nahlásit chybu

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

12. listopad 2025
Sv. Josafata, biskupa a mučedníka, památka

VEČERNÍ CHVÁLY


Narodil se kolem roku 1580 ve Vladimiru na Volyňsku (v dnešní západní Ukrajině), jmenoval se Jan Kuncevič a pocházel z pravoslavné rodiny. Po příchodu do litevského Vilna (1596) se připojil k unii s římským apoštolským stolcem, k níž došlo na synodu v litevském Brestu (1595 – 1596). Při vstupu k basiliánům ve Vilně (1604) přijal jméno Josafat, byl vysvěcen na kněze (1609), stal se představeným kláštera (igumenem) v Byteni (1613) a vyšším klášterním představeným (archimandritou) ve Vilně (1614). Když se v roce 1618 stal arcibiskupem v běloruském Polocku, věděl, že nepřijímá poctu, ale těžké a nebezpečné poslání. Nepřestal však působit jako horlivý šiřitel sjednocení s Římem. Usiloval o prohloubení náboženského života věřících a o pozvednutí úrovně duchovenstva. Byl ubit najatými vrahy při biskupské vizitaci v běloruském Vitebsku 12. XI. 1623. Za svatého byl prohlášen v roce 1867. Pohřben byl v Polocku, jeho tělo bylo přeneseno do Biale (1705), do Vídně (1916) a od roku 1949 je uloženo ve svatopetrské bazilice ve Vatikáně.

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Bože, svých mučedníků mzdo,
úděle jejich koruno,
den mučedníka slavíme,
odpusť nám viny, prosíme.

To svými slovy dosvědčil,
čemu svou duší uvěřil.
Za Kristem šel, a našel ho,
když prolil svou krev pro něho.

Vždyť on ve světských radostech
a v jeho klamných svůdnostech
viděl jen pomíjivý klam,
až dosáhl tak nebes bran.

Na muky odhodlaně šel,
též statečně je vytrpěl,
a když krev prolil pro tebe,
byl za to přijat do nebe.

Proto tě v prosbě upřímné,
laskavý Bože, prosíme:
V den slavný jeho vítězstvím
svým sluhům sejmi břímě vin.

Ať dosáhneme také my
jako on věčné odměny,
ať spolu s ním se radujem
na věky v sídle nadhvězdném.

Buď tobě, Otče, sláva, čest,
i Kristu, jenž tvým Synem jest,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Hodna úžasu mi je tvá znalost, Pane.

Žalm 138 (139), 1-18. 23-24
Boží vševědoucnost

Kdo pochopí myšlení Páně? Kdo mu byl rádcem? (Řím 11, 34)

I

1 Pane, ty mě prohlédáš a znáš mě, †
2     o mně víš, ať sedám nebo vstávám, *
      postihneš mé úmysly už z dálky.
3 Ať jdu nebo ležím, tys tak určil, *
      všechny moje cesty jsou ti známy.
4 Ještě nemám slovo na jazyku, *
      a ty, Pane, už je slyšíš celé. –

5 Zpředu, zezadu mě obepínáš, *
      pevně na mně spočívá tvá ruka.
6 Hodna úžasu mi je tvá znalost, *
      nedostupná, nepochopitelná. –

7 Kam bych mohl před tvým duchem jít, *
      kam bych mohl prchnout před tvou tváří?
8 Vystoupil bych do nebe – jsi tam; *
      ustlal bych si v podsvětí – i tam jsi!
9 Kdybych si vzal křídla jitřenky, *
       snesl se až k nejzazšímu moři,
10 i tam ruka tvá mě zachytí, *
       pravice tvá by mě uchopila.
11 Řeknu-li: „Snad ukryje mě tma, *
       zahalím se nocí místo světlem,“
12 ani tma ti temná nebude, †
       noc ti zjasní jako světlo denní, *
       temnota tvým očím bude světlem.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Hodna úžasu mi je tvá znalost, Pane.

Ant. 2 Já, Pán, zpytuji srdce a zkouším ledví, abych dal každému podle jeho skutků.

II

13 Vždyť ty sám jsi stvořil moje nitro, *
       ty sám jsi mě v lůně matky utkal.
14 Děkuji ti za svůj vznik tak zvláštní! †
       Podivuhodná jsou tvoje díla! *
       Dobře to má duše rozpoznává. –

15 Podstata má nebyla ti tajna, †
       když jsem já byl vskrytu teprv tvořen, *
       pestře spřádán v samé hloubi země.
16 Před očima měls můj celý úděl, *
       vše už bylo napsáno v tvé knize.
    Moje dny už byly utvořeny, *
       dříve než z nich kterýkoli vzešel.
17 Tvé myšlenky však jsou nad můj dosah, *
       Bože, jejich plnost nedozírná!
18 Chtít je sčítat - je jich víc než písku; *
       sčetl bych je - u tebe bych zůstal. –

     19  [Kéž bys, Bože, zhubil bezbožníka! *
          Jděte ode mne, vy lační krve!
     20  Ti, co o tobě tak lstivě mluví, *
          nadarmo se bouří proti tobě!
     21  Jak je za zášť k tobě nemít v zášti, *
          neprotivit si tvé protivníky?
     22  Z hloubi duše své je nenávidím, *
          pro mne jsou i mými nepřáteli!]

23 Zkoumej, Bože, poznávej mé srdce, *
       zkoušej mě a poznávej, jak smýšlím!
24 Pohleď, zdali nejdu cestou špatnou, *
       veď mě cestou věky osvědčenou!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Já, Pán, zpytuji srdce a zkouším ledví, abych dal každému podle jeho skutků.

Ant. 3 V něm bylo stvořeno všechno a všechno má trvání v něm.

Kantikum
Kristus je dříve zrozený než celé tvorstvo
Srov. Kol 1, 12-20

12 Radostně děkujme Bohu Otci, *
       že nám dal účast na podíle věřících ve světle,
13 že nás vytrhl z moci temnoty *
       a převedl do království svého milovaného Syna:
14 v něm máme vykoupení skrze jeho krev, *
       odpuštění hříchů. –

15 On je věrný obraz neviditelného Boha, *
       prvorozený ze všech tvorů,
16 v něm bylo stvořeno všechno †
       na nebi i na zemi, *
       svět viditelný i neviditelný,
    ať to jsou andělé při trůnu, *
       nebo knížata a mocnosti: –

    všechno je stvořeno skrze něj a pro něj: †
17    on je dříve než všechno ostatní, *
       a všechno má trvání v něm. –

18 A on je hlava těla Církve, †
       on je počátek, prvorozený z mrtvých, *
       aby měl ve všem prvenství.
19 Otci se totiž zalíbilo, aby v něm přebývala všechna plnost, *
       a aby skrze něho se sebou usmířil všechno,
20 tím, že jeho krví prolitou na kříži *
       zjednal pokoj jak na nebi, tak na zemi.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 V něm bylo stvořeno všechno a všechno má trvání v něm.

KRÁTKÉ ČTENÍ

1 Petr 4, 13-14
Radujte se, že máte účast na utrpení Kristově, abyste také mohli radostně jásat při jeho slavném zjevení. Když musíte snášet urážky pro Kristovo jméno, blaze vám, neboť na vás spočívá Duch slávy, to je Duch Boží.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Zkoušel jsi nás, Bože, * a dopřál jsi nám odpočinutí.
O. Zkoušel jsi nás, Bože, * a dopřál jsi nám odpočinutí.
V. Tříbil jsi nás ohněm jako stříbro.
O. A dopřál jsi nám odpočinutí.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
O. Zkoušel jsi nás, Bože, * a dopřál jsi nám odpočinutí.

KANTIKUM PANNY MARIE

Ant. ke Kantiku Panny Marie Svatí dosáhli věčného pokoje a přebývají v nebeské slávě.

Můj duch ať jásá v Pánu
Lk 1, 46-55

46 Velebí má duše Pána *
47    a můj duch plesá v Bohu, mém Spasiteli,
48 že shlédl na svou nepatrnou služebnici: *
      Hle, od této chvíle mě budou blahoslavit všechna pokolení,

49 že mi učinil veliké věci ten, který je mocný; *
      jeho jméno je svaté

50 a jeho milosrdenství od pokolení do pokolení *
      k těm, kdo se ho bojí.

51 Prokázal sílu svým ramenem, *
      rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně,

52 mocné svrhl z trůnu *
      a ponížené povýšil,

53 hladové nasytil dobrými věcmi *
      a bohaté propustil s prázdnou.

54 Ujal se svého služebníka Izraele, *
      pamatoval na své milosrdenství,

55 jak slíbil našim otcům, *
      Abrahámovi a jeho potomkům na věky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Antifona ke Kantiku Panny Marie Svatí dosáhli věčného pokoje a přebývají v nebeské slávě.

PROSBY
Děkujme Králi mučedníků, neboť on večer předtím, než trpěl za naši spásu, odkázal nám při poslední večeři trvalou památku na svou smrt. S vděčností volejme:
     KLANÍME SE TI, PANE JEŽÍŠI KRISTE.

Náš Spasiteli, zdroji a vzore všeho mučednictví, tys nás miloval až do krajnosti,
stůj při těch, kdo trpí příkoří pro tvé jméno.
Tys prolil svou krev za spásu světa,
dej hříšníkům ducha pravého pokání a usmiř je se svým Otcem.
Tys za nás umřel na kříži a živíš nás svým tělem a svou krví,
dej, ať v síle tohoto pokrmu překonáme všechny překážky a dojdeme do věčného života.
Tys nám dal příklad věrného plnění Otcovy vůle,
posiluj naši víru, abychom vytrvali ve všech zkouškách.
Tys povolal naše zemřelé z tohoto světa k sobě,
stali se ti podobnými ve smrti, dej, ať se ti podobají i ve vzkříšení.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...


MODLITBA
Bože, naplň nás duchem své lásky, abychom následovali svatého biskupa Josafata a byli ochotni dávat život za své bratry. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Předsedá-li společnému slavení kněz nebo jáhen, připojí závěrečný pozdrav a požehnání.

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Následuje-li propuštění lidu, říká se:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Není-li přítomen kněz nebo jáhen anebo modlí-li se někdo sám, končí slovy:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie