[ nová verze ]
2. srpen 2017, Středa
1. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 17. týden Sv. Eusebia z Vercelli, biskupa, nezávazná památka Sv. Petra Juliána Eymarda, kněze, nezávazná památka Bl. Jany, matky sv. Otce Dominika, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 2. srpen 2017 Bl. Jany, matky sv. Otce Dominika, nezávazná památkaVEČERNÍ CHVÁLY
Díky blahoslavenému Jordánu Saskému víme, že matka svatého
Dominika se jmenovala Jana. Narodila se kolem roku 1140. Podrobnější informace o jejím původu a životě nejsou spolehlivě
doloženy. Podle tradice pocházela ze starobylého šlechtického rodu z Azy u Arandy v provincii Burgos, jenž byl spřízněn s kastilskými
králi. Provdala se za Felixe, pána v Calerueze, považovaného za potomka rodiny Guzmanů. Z jejich manželství se
podle tradičního podání narodili tři synové: Antonín, Mannes a Dominik. Životopisci představují Janu jako příkladnou matku
a uvádějí, že byla ženou „velké víry, šlechetnou, moudrou, plnou soucítění s chudými a trpícími“. Zemřela v Calerueze v prvních
letech 13. století. Lidé ji milovali a projevovali jí úctu nejen za života, ale i po její smrti. Její tělo je uloženo v dominikánském
kostele sv. Pavla v Peñafiel u Valladolidu. Její kult schválil 1. října 1828 Lev XII.
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Čest ženě srdce mužného
vzdejme pro její hrdinství,
vždyť v zemích světa širého
věhlasem, svatostí se skví.
Nebeskou láskou zraněna,
když světskou slávou ošidnou
pohrdla, v sídla blažená
dospěla strmou pěšinou.
Své tělo posty trestala
a sladkou stravou modlitby
svou duši sytíc, dosáhla
radosti v nebi, kde teď dlí.
Ty, Kriste, sílo statečných,
v nás konáš činy hrdinné;
slyš vlídně vzdechy věrných svých
zvlášť k jejich prosbám, prosíme.
Ježíši, k věčné slávě své
nás, posílené důvěrou
v přímluvy služebnice tvé,
zahrň svou věčnou odměnou. Amen.
PSALMODIE
Ant. 1 Pán je mé světlo a spása, koho měl bych se bát?
Žalm 26 (27)
Neochvějná důvěra v Boha
I
Hle – Boží stan mezi lidmi. (Zj 21, 3)
1 Pán je mé světlo a spása, koho měl bych se bát, *
Pán je záštita pro můj život, před kým se třást?
2 Když se na mne zločinci vrhnou a chtějí mě drásat, *
sami ti zavilí nepřátelé klopýtnou k pádu. –
3 I když mě obklíčí vojskem, mé srdce se nevyděsí, *
i kdyby zvedli proti mně válku, v důvěře trvám. –
4 Jen jedno jediné na Pánu žádám, po jednom toužím: †
abych směl v Pánově domě přebývat po celý život, *
na jeho dobrotu patřit, z něho se ve chrámě těšit. –
5 Vždyť on v čas nouze mě bezpečně skryje v svém posvátném domě, *
ve svém stanu mě zaštítí, na svou horu mě zdvihne.
6 Nad své odpůrce vůkol teď vysoko pozvedám hlavu, †
do jeho stánku s jásotem přináším děkovnou oběť, *
Pánu zde budu radostně zpívat a k oslavě hrát.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Pán je mé světlo a spása, koho měl bych se bát?
Ant. 2 Tvou tvář, Pane, hledám, proto svou tvář mi neukrývej.
II
Někteří povstali a falešně svědčili proti Ježíšovi. (Mk 14, 57)
7 Slyš mé hlasité volání, Pane, *
vyslyš mě, smiluj se nade mnou!
8 V srdci mám tvoje přikázání: *
„Hledejte tvář mou!“ – a hledám tvou tvář. –
9 Proto svou tvář mi neukrývej, *
věrnému svému se nevzdaluj s hněvem.
Tys byl má pomoc, neodmítej mě, *
neopusť, Bože mé záchrany!
10 Kdyby mě opustil otec i matka, *
přijme mě pod svou ochranu Pán. –
11 Ukaž mi, Pane, svou cestu a veď mne *
navzdory odpůrcům po cestě přímé. –
12 Nenech mě napospas nepřátelům, †
když stojí proti mně falešní svědci, *
v zášti mi hrozí záhubou. –
13 Jistotně doufám v dobrotu Páně, *
spatřím ji v zemi žijících.
14 Na Pána hleď a zůstaň silný, *
s pevnou myslí na Pána hleď!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Tvou tvář, Pane, hledám, proto svou tvář mi neukrývej.
Ant. 3 On je prvorozený ze všech tvorů a má ve všem prvenství.
Kantikum
Kristus je dříve zrozený než celé tvorstvo
Srov. Kol 1, 12-20
12 Radostně děkujme Bohu Otci, *
že nám dal účast na podíle věřících ve světle,
13 že nás vytrhl z moci temnoty *
a převedl do království svého milovaného Syna:
14 v něm máme vykoupení skrze jeho krev, *
odpuštění hříchů. –
15 On je věrný obraz neviditelného Boha, *
prvorozený ze všech tvorů,
16 v něm bylo stvořeno všechno †
na nebi i na zemi, *
svět viditelný i neviditelný,
ať to jsou andělé při trůnu, *
nebo knížata a mocnosti: –
všechno je stvořeno skrze něj a pro něj: †
17 on je dříve než všechno ostatní, *
a všechno má trvání v něm. –
18 A on je hlava těla Církve, †
on je počátek, prvorozený z mrtvých, *
aby měl ve všem prvenství.
19 Otci se totiž zalíbilo, aby v něm přebývala všechna plnost, *
a aby skrze něho se sebou usmířil všechno,
20 tím, že jeho krví prolitou na kříži *
zjednal pokoj jak na nebi, tak na zemi.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 On je prvorozený ze všech tvorů a má ve všem prvenství.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Řím 8, 28-30
Víme, že těm, kteří milují Boha, všecko napomáhá k dobrému, těm, kdo jsou z Boží vůle
povoláni. Neboť ty, které si napřed vyhlédl, ty také předurčil, aby byli ve shodě s obrazem
jeho Syna, aby tak on byl první z mnoha bratří. A ty, které předurčil, také povolal, a ty,
které povolal, také ospravedlnil, a ty, které ospravedlnil, také uvedl do slávy.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Vyvolil ji Bůh * a dal jí přednost přede všemi.
R. Vyvolil ji Bůh * a dal jí přednost přede všemi.
V. Uvedl ji do svého stánku.
R. A dal jí přednost přede všemi.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Vyvolil ji Bůh * a dal jí přednost přede všemi.
KANTIKUM PANNY MARIE
Ant. ke Kantiku Panny Marie Každý, kdo plní vůli mého nebeského Otce, to
je můj bratr i sestra i matka, praví Pán.
Nebo:
Otevřela svou ruku nuznému a své dlaně vztáhla k chudákovi. Síla a důstojnost jsou jejím
rouchem a bude jásat v poslední den.
Můj duch ať jásá v Pánu
Lk 1, 46-55
46 Velebí má duše Pána *
47 a můj duch plesá v Bohu, mém Spasiteli,
48 že shlédl na svou nepatrnou služebnici: *
Hle, od této chvíle mě budou blahoslavit všechna pokolení,
49 že mi učinil veliké věci ten, který je mocný; *
jeho jméno je svaté
50 a jeho milosrdenství od pokolení do pokolení *
k těm, kdo se ho bojí.
51 Prokázal sílu svým ramenem, *
rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně,
52 mocné svrhl z trůnu *
a ponížené povýšil,
53 hladové nasytil dobrými věcmi *
a bohaté propustil s prázdnou.
54 Ujal se svého služebníka Izraele, *
pamatoval na své milosrdenství,
55 jak slíbil našim otcům, *
Abrahámovi a jeho potomkům na věky.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Antifona ke Kantiku Panny Marie Každý, kdo plní vůli mého nebeského Otce, to
je můj bratr i sestra i matka, praví Pán.
Nebo:
Otevřela svou ruku nuznému a své dlaně vztáhla k chudákovi. Síla a důstojnost jsou jejím
rouchem a bude jásat v poslední den.
PROSBY
Život svatých žen zjevuje světu Boží lásku, která se projevuje na Církvi, a jejich příklad a modlitby nám pomáhají. Spolu s nimi volejme:
BOŽE, ROZPOMEŇ SE NA SVOU CÍRKEV.
Na přímluvu svatých mučednic, které s obdivuhodnou statečností obětovaly svůj život,
— dej své Církvi sílu, aby obstála ve všech zkouškách.
Na přímluvu žen, které svatě žily v manželství,
— dej své Církvi, aby věrně plnila své poslání.
Na přímluvu svatých vdov, které modlitbou a péčí o druhé přemáhaly svou osamělost,
— dej své Církvi, aby byla světu znamením tvé lásky.
Na přímluvu svatých matek, které své děti nejen přivedly na svět, ale také je vedly k tobě,
— dej své Církvi, aby rodila k životu věčnému a přiváděla do tvého království všechny lidi.
Na přímluvu všech svatých žen, které už mohou hledět tváří v tvář na tvou krásu,
— uděl všem věrným zemřelým, aby se navěky radovali ve světle tvé slávy.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Bože, probuď ve svém lidu ducha evangelia, kterým byla blahoslavená Jana tak naplněna, že mohla
své syny Dominika a Mannesa připravit pro apoštolský život. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Předsedá-li společnému slavení kněz nebo jáhen, připojí závěrečný pozdrav a požehnání.
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Následuje-li propuštění lidu, říká se:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Není-li přítomen kněz nebo jáhen anebo modlí-li se někdo sám, končí slovy:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|