[ nová verze ]

« Srpen 2012 »
NePoÚtStČtSo
 1234
567891011
12131415161718
19202122232425
262728293031 


1. srpen 2012, Středa
1. týden žaltáře

Sv. Alfonsa z Liguori, biskupa a učitele Církve, památka


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb

uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu

latinská verze

nahlásit chybu

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

1. srpen 2012
Sv. Alfonsa z Liguori, biskupa a učitele Církve, památka

VEČERNÍ CHVÁLY


Narodil se 27. IX. 1696 v Marianelle u Neapole. Pocházel z jedné z nejstarších neapolských šlechtických rodin de‘Liguori. Měl velké a všestranné nadání i vlohy pro básnictví, hudbu a malířství. V 16 letech dosáhl doktorátu občanského i kanonického práva a stal se vyhledávaným advokátem. Ve 27 letech se dopustil omylu, který se pro něj stal podnětem k přemýšlení o nedostatečnosti lidské spravedlnosti. Po vysvěcení na kněze (1726) začal působit mezi nejnižšími lidovými vrstvami v Neapoli a v okolí. Setkal se s jejich neuvěřitelnou nevědomostí a zanedbaností, a to ho přivedlo k rozhodnutí založit (1732) pro práci mezi nimi kongregaci Nejsvětějšího Vykupitele (redemptoristů). Mnoho času strávil na kazatelně a ve zpovědnici. Jeho asketické a mravoučné spisy vznikaly z praktické potřeby ukazovat, jak správně křesťansky žít. Ve svém nejznámějším díle „Theologia moralis“ se staví proti jansenistické přemrštěné přísnosti a hájí zdravý střed mezi rigorismem a laxismem. Jako biskup v S. Agata dei Goti (1762-75) se staral především o zdokonalení kněží a o lidové misie. Když vyčerpán prací téměř oslepl a ohluchl a trpěl těžkým revmatismem, strávil posledních 12 let života v klášteře v Nocera dei Pagani (jižně od Neapole), kde také 1.VIII.1787 zemřel. V roce 1839 byl prohlášen za svatého, 1871 za učitele Církve a 1950 za patrona zpovědníků a moralistů.

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Věčné slunce, jež zaléváš
svým světlem všechno stvoření,
tys myslí nadpozemská zář,
zpěv našich srdcí tobě zní.

Tvůj Svatý Duch vždy v péči má
ty živé lampy planoucí,
jejichž zář světu odkrývá
ke spáse stezky vedoucí.

Co plyne z nebeských tvých slov
a srdcím z přirozenosti,
to všechno zaskvělo se znov
v tvých služebnících milosti.

Vavřínů jejich účasten
i pro jas svého učení
skví se dnes blažený muž ten,
i od nás vděčně chválený.

Dej kvůli němu, prosíme,
ať bezpečně vždy, Bože, jdem
po cestě pravdy jediné,
až k tobě jednou dospějem.

To uděl, Otče přesvatý,
se Synem stejné podstaty,
jenž s Duchem, který těší nás,
nad světem vládneš v každý čas. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Pán je mé světlo a spása, koho měl bych se bát?

Žalm 26 (27)
Neochvějná důvěra v Boha

I

Hle – Boží stan mezi lidmi. (Zj 21, 3)

1 Pán je mé světlo a spása, koho měl bych se bát, *
      Pán je záštita pro můj život, před kým se třást?
2 Když se na mne zločinci vrhnou a chtějí mě drásat, *
      sami ti zavilí nepřátelé klopýtnou k pádu. –

3 I když mě obklíčí vojskem, mé srdce se nevyděsí, *
      i kdyby zvedli proti mně válku, v důvěře trvám. –

4 Jen jedno jediné na Pánu žádám, po jednom toužím: †
      abych směl v Pánově domě přebývat po celý život, *
      na jeho dobrotu patřit, z něho se ve chrámě těšit. –

5 Vždyť on v čas nouze mě bezpečně skryje v svém posvátném domě, *
      ve svém stanu mě zaštítí, na svou horu mě zdvihne.
6 Nad své odpůrce vůkol teď vysoko pozvedám hlavu, †
      do jeho stánku s jásotem přináším děkovnou oběť, *
      Pánu zde budu radostně zpívat a k oslavě hrát.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pán je mé světlo a spása, koho měl bych se bát?

Ant. 2 Tvou tvář, Pane, hledám, proto svou tvář mi neukrývej.

II

Někteří povstali a falešně svědčili proti Ježíšovi. (Mk 14, 57)

7 Slyš mé hlasité volání, Pane, *
      vyslyš mě, smiluj se nade mnou!
8 V srdci mám tvoje přikázání: *
      „Hledejte tvář mou!“ – a hledám tvou tvář. –

9 Proto svou tvář mi neukrývej, *
      věrnému svému se nevzdaluj s hněvem.
   Tys byl má pomoc, neodmítej mě, *
      neopusť, Bože mé záchrany!
10 Kdyby mě opustil otec i matka, *
       přijme mě pod svou ochranu Pán. –

11 Ukaž mi, Pane, svou cestu a veď mne *
       navzdory odpůrcům po cestě přímé. –

12 Nenech mě napospas nepřátelům, †
       když stojí proti mně falešní svědci, *
       v zášti mi hrozí záhubou. –

13 Jistotně doufám v dobrotu Páně, *
       spatřím ji v zemi žijících.
14 Na Pána hleď a zůstaň silný, *
       s pevnou myslí na Pána hleď!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Tvou tvář, Pane, hledám, proto svou tvář mi neukrývej.

Ant. 3 On je prvorozený ze všech tvorů a má ve všem prvenství.

Kantikum
Kristus je dříve zrozený než celé tvorstvo
Srov. Kol 1, 12-20

12 Radostně děkujme Bohu Otci, *
       že nám dal účast na podíle věřících ve světle,
13 že nás vytrhl z moci temnoty *
       a převedl do království svého milovaného Syna:
14 v něm máme vykoupení skrze jeho krev, *
       odpuštění hříchů. –

15 On je věrný obraz neviditelného Boha, *
       prvorozený ze všech tvorů,
16 v něm bylo stvořeno všechno †
       na nebi i na zemi, *
       svět viditelný i neviditelný,
    ať to jsou andělé při trůnu, *
       nebo knížata a mocnosti: –

    všechno je stvořeno skrze něj a pro něj: †
17    on je dříve než všechno ostatní, *
       a všechno má trvání v něm. –

18 A on je hlava těla Církve, †
       on je počátek, prvorozený z mrtvých, *
       aby měl ve všem prvenství.
19 Otci se totiž zalíbilo, aby v něm přebývala všechna plnost, *
       a aby skrze něho se sebou usmířil všechno,
20 tím, že jeho krví prolitou na kříži *
       zjednal pokoj jak na nebi, tak na zemi.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 On je prvorozený ze všech tvorů a má ve všem prvenství.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Jak 3, 17-18
Moudrost shora je především čistá, dále pokojná, shovívavá, poddajná, plná milosrdenství a dobrých skutků, ne obojetná ani pokrytecká. Ti, kdo usilují o pokoj, rozsévají v pokoji semeno, jehož plodem je spravedlnost.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Uprostřed shromáždění * otevřel mu Pán ústa.
O. Uprostřed shromáždění * otevřel mu Pán ústa.
V. Pán ho naplnil duchem moudrosti a poznání.
O. Otevřel mu Pán ústa.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
O. Uprostřed shromáždění * otevřel mu Pán ústa.

KANTIKUM PANNY MARIE

Ant. ke Kantiku Panny Marie Svatý N., učiteli víry a světlo Církve, Tys čerpal moudrost z Božího zákona; přimlouvej se za nás u Božího Syna.

Můj duch ať jásá v Pánu
Lk 1, 46-55

46 Velebí má duše Pána *
47    a můj duch plesá v Bohu, mém Spasiteli,
48 že shlédl na svou nepatrnou služebnici: *
      Hle, od této chvíle mě budou blahoslavit všechna pokolení,

49 že mi učinil veliké věci ten, který je mocný; *
      jeho jméno je svaté

50 a jeho milosrdenství od pokolení do pokolení *
      k těm, kdo se ho bojí.

51 Prokázal sílu svým ramenem, *
      rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně,

52 mocné svrhl z trůnu *
      a ponížené povýšil,

53 hladové nasytil dobrými věcmi *
      a bohaté propustil s prázdnou.

54 Ujal se svého služebníka Izraele, *
      pamatoval na své milosrdenství,

55 jak slíbil našim otcům, *
      Abrahámovi a jeho potomkům na věky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Antifona ke Kantiku Panny Marie Svatý N., učiteli víry a světlo Církve, Tys čerpal moudrost z Božího zákona; přimlouvej se za nás u Božího Syna.

PROSBY
Kristus byl ustanoven veleknězem a prostředníkem mezi Bohem a lidmi. Oslavujme ho a pokorně ho prosme:
     PANE, DEJ SPÁSU SVÉMU LIDU.

Pane Ježíši Kriste, ty posíláš své Církvi svaté a moudré učitele,
dávej všem, kdo učí tvůj lid, svou svatost a moudrost.
Tys odpouštěl hříchy lidu, kdykoli tě svatí o to prosili jako kdysi Mojžíš,
na jejich přímluvu stále očišťuj a posvěcuj svou Církev.
Ty dáváš sílu Ducha Svatého těm, které sis vyvolil, aby řídili tvou Církev,
naplň svatým Duchem všechny, kdo vedou tvůj lid.
Ty sám jsi dědičným podílem těch, kdo se zasvětili tvé službě,
nedopusť, aby někdo z nich přišel o to, cos pro ně získal prolitím své krve.
Ty svěřuješ pastýřům své Církve službu smíření s Bohem, aby se neztratil nikdo z těch, které ti Otec dal ze světa,
shromáždi zemřelé pastýře i jim svěřený lid, aby byli s tebou tam, kde jsi ty, a viděli tvou slávu.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...


MODLITBA
Bože, ty dáváš své Církvi v každé době nové příklady k následování; dej, ať v horlivosti o spásu duší jdeme ve stopách svatého biskupa Alfonsa, abychom dosáhli společného cíle v nebi. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Předsedá-li společnému slavení kněz nebo jáhen, připojí závěrečný pozdrav a požehnání.

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Následuje-li propuštění lidu, říká se:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Není-li přítomen kněz nebo jáhen anebo modlí-li se někdo sám, končí slovy:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie