[ nová verze ]
17. listopad 2011, Čtvrtek
1. týden žaltáře
Sv. Alžběty Uherské, řeholnice, památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 17. listopad 2011 Sv. Alžběty Uherské, řeholnice, památkaVEČERNÍ CHVÁLY
Narodila se v roce 1207 na hradě Sárospataku ve východním Maďarsku (nebo v Bratislavě) jako dcera krále Ondřeje II.
Její otec a matka sv. Anežky České byli sourozenci. Už jako dítě byla zasnoubena a od čtyř let vychovávána na dvoře svého budoucího
manžela na hradě Wartburgu v Durynsku; ve 14 letech se za něho provdala, prožila s ním šest šťastných let a měla tři děti. Po jeho
smrti (1227) byla z hradu vyhnána, nejprve žila v podhradí v Eisenachu a potom odešla do Marburgu (1228),
kde žil její duchovní vůdce; dala tam postavit nemocnici, žila mezi terciářkami františkánské řehole
a sloužila nejchudším a nejubožejším. Zemřela 17. XI. 1231 v Marburgu. Za svatou byla prohlášena v roce 1235.
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Čest ženě srdce mužného
vzdejme pro její hrdinství,
vždyť v zemích světa širého
věhlasem, svatostí se skví.
Nebeskou láskou zraněna,
když světskou slávou ošidnou
pohrdla, v sídla blažená
dospěla strmou pěšinou.
Své tělo posty trestala
a sladkou stravou modlitby
svou duši sytíc, dosáhla
radosti v nebi, kde teď dlí.
Ty, Kriste, sílo statečných,
v nás konáš činy hrdinné;
slyš vlídně vzdechy věrných svých
zvlášť k jejich prosbám, prosíme.
Ježíši, k věčné slávě své
nás, posílené důvěrou
v přímluvy služebnice tvé,
zahrň svou věčnou odměnou. Amen.
PSALMODIE
Ant. 1 Pane, k tobě jsem o pomoc volal a tys mně chorému opět navrátil zdraví, na věky budu tě chválit.
Žalm 29 (30)
Poděkování za vysvobození z nebezpečí smrti
Kristus po svém slavném vzkříšení vzdává díky Otci. (Cassiodorus)
2 Chválím tě, Pane, že jsi mě vytáhl z hlubin, *
žes mým odpůrcům nedopřál nade mnou jásat.
3 Pane, můj Bože, k tobě jsem o pomoc volal, *
a tys mně chorému opět navrátil zdraví.
4 Tys mě, Pane, vyvedl z propasti smrti, *
k životu vrátil z řad těch, kdo k hrobu se kloní. –
5 Pánu zpívejte chvály, kdo jste mu věrní, *
vzdávejte díky jeho svatému jménu!
6 Hněvá se chvilku a laskav je pro celý život, *
i když z večera pláčeš, ráno už jásáš. –
7 Za dnů, kdy jsem spoléhal na svoje štěstí, *
myslíval jsem si: však já už nepadnu nikdy.
8 Držels mě na hoře bezpečí, předobrý Pane; *
jen však jsi zakryl svou tvář, a dolehla hrůza.
9 Tehdy, Pane, jsem začal o pomoc volat, *
ke svému Bohu jsem křičel o slitování. –
10 „Nač ti bude má krev, co získáš mou smrtí? *
Může tě velebit prach a hlásat tvou věrnost? –
11 Vyslyš mě, Pane, měj ke mně milosrdenství! *
Jenom ty, Pane, zůstaň mou pomocí stálou!“ –
12 A tys můj nářek obrátil v jásavý tanec, *
svlékls můj smuteční šat a oděl mne v radost,
13 abych ti ze srdce zpíval a neustal nikdy, *
Pane, můj Bože, na věky budu tě chválit.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Pane, k tobě jsem o pomoc volal a tys mně chorému opět navrátil zdraví, na věky budu tě chválit.
Ant. 2 Šťastný člověk, jehož Bůh již neviní.
Žalm 31 (32)
Šťasten, komu odpuštěna nepravost
David blahoslaví člověka, kterému Bůh – nezávisle na skutcích – přičítá něco za spravedlnost.
(Řím 4, 6)
1 Šťasten, komu odpuštěna nepravost *
a už je přikryt jeho hřích!
2 Šťastný člověk, jehož Bůh již neviní *
a v jehož duši není klam. –
3 Když jsem mlčel, byl jsem sžírán do kostí, *
po celé dny jsem bědoval.
4 Dnem i nocí mě tvá ruka tížila, *
až na troud jsem byl vyprahlý. –
5 Konečně jsem se ti přiznal k špatnosti, *
své bloudění jsem nesmlčel.
Řekl jsem si: „Vyznám před Pánem svůj hřích!“ *
A tys mi vinu odpustil. –
6 Proto ať se každý, kdo tě vyznává, *
jen k tobě modlí v soužení.
Kdyby spousty vod se zvedly v zátopu, *
až k němu nikdy nestoupnou.
7 Tys mé útočiště, uchráníš mě běd, *
svou záchranou mě rozjásáš. –
8 „Poučím tě, ukážu ti, kudy jít, *
radu i ochranu ti dám.
9 Nebuď jak ten hloupý mezek nebo kůň, †
které zkrotí jenom uzda s udidlem, *
jinak je nepřitáhneš blíž. –
10 Bezbožný je vydán mnoha trápením, †
ale toho, kdo má k Bohu důvěru, *
on zahrne svou milostí.
11 Radujte se z Pána, kdo jste spravedliví, *
jásejte, kdo jste upřímní!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Šťastný člověk, jehož Bůh již neviní.
Ant. 3 Pán mu dal moc a čest i vládu a všechny národy mu budou sloužit.
Kantikum
Boží soud
Zj 11, 17-18; 12, 10b-12a
11,17 Díky ti vzdáváme, *
Pane Bože vševládný,
neboť ty jsi, tys byl a přijdeš, *
a vzal jsi do ruky svou svrchovanou moc a ujal ses vlády. –
18 Národy se rozzuřily, *
ale přišel tvůj hněv a čas soudit mrtvé,
čas odměny tvým služebníkům, prorokům a svatým, *
a těm, kdo ctí tvé jméno, malým i velkým. –
12,10 Nyní nadešla spása a moc i království našeho Boha *
a vláda jeho Pomazaného,
neboť byl svržen žalobník našich bratří, *
který na ně žaloval před Boží tváří ve dne v noci. –
11 Oni nad ním zvítězili Beránkovou krví *
a slovem svého svědectví,
a svůj život nemilovali tolik, *
že by se zalekli smrti.
12 Proto se radujte, nebesa, *
a kdo v nich přebýváte!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Pán mu dal moc a čest i vládu a všechny národy mu budou sloužit.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Řím 8, 28-30
Víme, že těm, kteří milují Boha, všecko napomáhá k dobrému, těm, kdo jsou z Boží vůle
povoláni. Neboť ty, které si napřed vyhlédl, ty také předurčil, aby byli ve shodě s obrazem
jeho Syna, aby tak on byl první z mnoha bratří. A ty, které předurčil, také povolal, a ty,
které povolal, také ospravedlnil, a ty, které ospravedlnil, také uvedl do slávy.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Vyvolil ji Bůh * a dal jí přednost přede všemi.
R. Vyvolil ji Bůh * a dal jí přednost přede všemi.
V. Uvedl ji do svého stánku.
R. A dal jí přednost přede všemi.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Vyvolil ji Bůh * a dal jí přednost přede všemi.
KANTIKUM PANNY MARIE
Ant. ke Kantiku Panny Marie Mé srdce jásá v Pánu, směle otevírám své srdce,
neboť se smím radovat z jeho pomoci.
Můj duch ať jásá v Pánu
Lk 1, 46-55
46 Velebí má duše Pána *
47 a můj duch plesá v Bohu, mém Spasiteli,
48 že shlédl na svou nepatrnou služebnici: *
Hle, od této chvíle mě budou blahoslavit všechna pokolení,
49 že mi učinil veliké věci ten, který je mocný; *
jeho jméno je svaté
50 a jeho milosrdenství od pokolení do pokolení *
k těm, kdo se ho bojí.
51 Prokázal sílu svým ramenem, *
rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně,
52 mocné svrhl z trůnu *
a ponížené povýšil,
53 hladové nasytil dobrými věcmi *
a bohaté propustil s prázdnou.
54 Ujal se svého služebníka Izraele, *
pamatoval na své milosrdenství,
55 jak slíbil našim otcům, *
Abrahámovi a jeho potomkům na věky.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Antifona ke Kantiku Panny Marie Mé srdce jásá v Pánu, směle otevírám své srdce,
neboť se smím radovat z jeho pomoci.
PROSBY
Život svatých žen zjevuje světu Boží lásku, která se projevuje na Církvi, a jejich příklad a modlitby nám pomáhají. Spolu s nimi volejme:
BOŽE, ROZPOMEŇ SE NA SVOU CÍRKEV.
Na přímluvu svatých mučednic, které s obdivuhodnou statečností obětovaly svůj život,
— dej své Církvi sílu, aby obstála ve všech zkouškách.
Na přímluvu žen, které svatě žily v manželství,
— dej své Církvi, aby věrně plnila své poslání.
Na přímluvu svatých vdov, které modlitbou a péčí o druhé přemáhaly svou osamělost,
— dej své Církvi, aby byla světu znamením tvé lásky.
Na přímluvu svatých matek, které své děti nejen přivedly na svět, ale také je vedly k tobě,
— dej své Církvi, aby rodila k životu věčnému a přiváděla do tvého království všechny lidi.
Na přímluvu všech svatých žen, které už mohou hledět tváří v tvář na tvou krásu,
— uděl všem věrným zemřelým, aby se navěky radovali ve světle tvé slávy.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Bože, tys dal svaté Alžbětě poznat, že v chudých prokazuje úctu Kristu; na její přímluvu
dej i nám, ať s neúnavnou láskou sloužíme potřebným a trpícím. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Předsedá-li společnému slavení kněz nebo jáhen, připojí závěrečný pozdrav a požehnání.
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Následuje-li propuštění lidu, říká se:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Není-li přítomen kněz nebo jáhen anebo modlí-li se někdo sám, končí slovy:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|