[ nová verze ]
10. září 2027, Pátek
3. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 23. týden Bl. Karla Spinoly, kněze a mučedníka, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 10. září 2027 Bl. Karla Spinoly, kněze a mučedníka
Narodil se v roce 1564, pravděpodobné v Praze; jeho otec přišel z Janova do Prahy, oženil se
s českou šlechtičnou a působil u dvora Rudolfa II. Když povyrostl, vzal ho k sobě jeho strýc, biskup v jihoitalské Nole.
Studoval tam u jezuitů a vstoupil do jejich noviciátu (1584). Po vysvěcení na kněze (1594) požádal představené o dovolení,
aby mohl odjet jako misionář do Japonska. Dostal se tam po dlouhotrvající cestě (1596-1602), působil
nejprve v Arimě, později na různých místech a od roku 1612 v Nagasaki. Od roku 1618 byl spolu s dalšími kněžími
a laiky čtyři roky vězněn v Suzutě u Omury. Potom byli převezeni do Nagasaki, na místo, kde před 25 lety zemřeli
první japonští mučedníci spolu s Pavlem Miki (dnes tam stojí jezuitská rezidence), a 10. IX. 1622 jich tam bylo 30 sťato
a dalších 22 (mezi nimi Karel Spinola) přivázáno ke kůlům a upáleno. V roce 1867 byli prohlášeni za blahoslavené.
MODLITBA ODPOLEDNE
V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Hodina třetí z poledne,
jak dá Pán, v mžiku uběhne,
teď zhloubi srdce zbožného
velebme Trojjediného.
Ať nám vždy v srdci čistém tkví
přesvatá Boží tajemství.
Řiďme se vzorem Petrovým,
jenž křížem žehnal nemocným.
Ať zpěv nám tryská ze srdcí,
kéž apoštolé ochránci
nám slabé kroky pomohou
podpírat mocí Kristovou.
Ať sláva Bohu Otci zní,
i tobě, Synu jediný,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky v každý čas. Amen.
ŽALTÁŘ
Ant. 1 Viděli jsme ho opovrženého, muže bolesti, znalého utrpení.
Žalm 22
Spravedlivý volá ve svém soužení a je vyslyšen
Ježíš zvolal mocným hlasem: „Eli, Eli, lema sabachthani?“ (Srov. Mt 27, 46)
I
2 Bože, můj Bože, pročs mě opustil? *
Tak vzdálen jsi mým nářkům a mým prosbám!
3 Můj Bože, volám za dne – neodpovíš, *
za noci – nedocházím utišení. –
4 Ty však jsi svatý, ve svatyni sídlíš, *
ve chvalozpěvech Izraele trváš.
5 Otcové naši doufali jen v tebe, *
doufali v tebe, tys je vysvobodil;
6 volali k tobě, byli zachráněni, *
doufali v tebe, neupadli v hanbu. –
7 Já však už jsem jen červ, ne ani člověk, *
pro posměch lidem, davu k pohrdání.
8 Všichni, kdo na mě hledí, se mi smějí, *
rty sešklebují, potřásají hlavou:
9 "Svěřil se Pánu, ať ho vysvobodí, *
ať ho teď zachrání, když ho má v lásce.“ –
10 Vždyť jenom tys mě vyvedl už z lůna, *
tys mi dal úkryt na matčiných prsou,
11 na tebe odkázán jsem od zrození, *
jen tys můj Bůh už od matčina klína.
12 Nevzdaluj se mi, když se blíží muka, *
a nikde nikdo, aby pomohl!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1
Viděli jsme ho opovrženého, muže bolesti, znalého utrpení.
Ant. 2
Losováním si rozdělili Ježíšovo roucho.
II
13 Obklopuje mě množství býků, *
bašanští tuři sevřeli mě,
14 své chřtány na mě otvírají *
jako lvi krvelačně řvoucí.
15 Celý se roztékám jak voda, *
kosti se ve mně rozpojují
a moje srdce jako z vosku *
rozpouští se mi uvnitř těla.
16 Hrdlo už jako střep mám vyschlé †
a jazyk na patro se lepí, *
do prachu smrti jsi mě vrhl. –
17 Smečka zlých psů mě obkličuje, *
zločinná tlupa stojí kolem.
18 Ruce mi proťali i nohy, †
všechny své kosti mohu spočíst, *
a oni na mne krutě civí.
19 Rozdělují si moje šaty, *
metají kostky o můj oděv. –
20 Ty, Pane, však mi nebuď vzdálen! *
Ty mi přijď na pomoc, má sílo!
21 Zpod meče vytrhni mou duši *
a z drápů lítých psů můj život.
22 Ze lvího chřtánu vysvoboď mě †
a zachraň před tuřími rohy! *
Vyslyš mě, vyslyš ubohého!
23 Vyprávět budu o tobě svým bratřím, *
ve shromáždění velebit tě budu.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2
Losováním si rozdělili Ježíšovo roucho.
Ant. 3
S uctíváním padnou před ním na tvář všechny lidské rody.
III
24 Kdo bojíte se Pána, velebte jej, †
slavte jej všichni z Jákobova rodu, *
chvějte se před ním, děti Izraele!
25 Protože nepohrdl poníženým, *
nezošklivil si bídu nebožáka,
tvář před ním neskryl, ale vyslyšel ho, *
když k němu v bídě úpěl o pomoc. –
26 Tys cíl mé chvály v shromážděné obci, *
své sliby splním před ctiteli Páně:
27 Chudobní najedí se do sytosti †
a chválit budou Pána, kdo jdou za ním, *
ať jejich srdce věčné věky žije!
28 Rozpomenou se všechny kraje země, †
vrátí se k Pánu všechny lidské rody *
a s uctíváním padnou před ním na tvář. –
29 Neboť jen Pánu patří kralování, *
jeho je všechna vláda nad národy.
30 Jemu ať klanějí se mocní země *
vzdávají úctu ti, co v hlíně leží! –
31 I moje duše pouze jemu žije, *
všechno mé potomstvo mu bude sloužit.
32 Všem příštím o Pánu se bude zpívat, †
budoucím hlásat jeho spravedlnost: *
neboť tak veliké je dílo Páně.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 S uctíváním padnou před ním na tvář všechny lidské rody.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Ef 2, 8-9
Milostí jste spaseni skrze víru. Není to vaší zásluhou, je to Boží dar! Dostáváte ho ne pro skutky,
aby se nikdo nemohl chlubit.
V.
Ať se zná tvá cesta na zemi.
R.
Pomoc tvou ať znají všichni lidé.
Modleme se:
Pane Ježíši Kriste, tys uvedl kajícího zločince z potupného kříže do svého
království; i my přiznáváme, že jsme hříšníci, a s důvěrou tě prosíme: otevři nám
po smrti brány ráje, abychom byli navždycky s tebou. Neboť ty žiješ a kraluješ na věky věků.
Při společném slavení liturgie hodin se dodá:
Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|