24. únor 2027
Pro OP: Bl. Konstance z Fabriana, kněze

Narodil se ve Fabrianu počátkem 15. století v chudé rodině Servoliů. V patnácti letech vstoupil do kláštera sv. Lucie ve Fabrianu. Vychovávali jej svatý Antonín Florentský a blahoslavený Konradin z Brescie. Vedli jej především k lásce k modlitbě. Konstanc věnoval všechnu svou energii reformě řádu, již prosazoval ve spolupráci se svatým Antonínem Florentským. Byl převorem v mnoha klášterech – 1440 a 1467 ve Fabrianu, 1445 v Perugii, 1459 a 1470 v Ascoli Piceno – a ve všech zavedl reformu. V roce 1468 byl spolu s Konradinem z Brescie a několika dalšími bratry pověřen reformou kláštera v Camerinu. Kromě práce na obnově řádu se neúnavně věnoval apoštolské práci jako kazatel. Je autorem knih Vita Beati Conradini a sbírky kázání Sermones. Zemřel v Ascoli Piceno 24. února 1481 a jeho tělo bylo uloženo v tamějším chrámu sv. Dominika. Jeho úctu potvrdil 22. září 1821 Pius VII.

MODLITBA ODPOLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.

HYMNUS

Z poledne třetí hodina
ta posvátná už začíná.
My prosme jménem Kristovým
za odpuštění všech svých vin.

Vždyť hle, i lotr lítostí
u Krista došel milosti.
Kéž nám za chválu pokornou
je odpuštění sladkou mzdou.

Smrt umírá teď skrze kříž,
a světlo rozráží tmy mříž,
zlá kletba vin se rozplývá,
plá v duši radost zářivá.

Vzývejme Krista, Otce s ním
i s jejich Duchem společným:
v Trojici Bože jediný,
nás, prosící tě, posilni. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. Osvědčujme se zbrojí spravedlnosti, silou Boží a všestrannou vytrvalostí.

Žalm 118 (119), 57-64
VIII (Chét)

⁵⁷ Pán je můj úděl. Takto jsem slíbil: *
že tvoje slovo uchovám provždy.
⁵⁸ Jen po tvé milosti ze srdce toužím, *
smiluj se nade mnou dle svého slibu. –

⁵⁹ Přemýšlím o cestách, po kterých kráčím, *
řídím své nohy k tvým přikázáním.
⁶⁰ Chvatně se snažím a nechci váhat, *
abych tvé předpisy zachovával. –

⁶¹ I když mě do léček lapají hříšní, *
já na tvůj zákon nezapomínám.
⁶² V půlnoci vstávám, abych tě chválil *
za tvoje spravedlivé soudy.

⁶³ Jsem přítel všech, kdo mají tě v úctě, *
všech, kdo dbají tvých nařízení.
⁶⁴ Země je plna tvé milosti, Pane, *
nauč mě tomu, cos ustanovil.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Žalm 54 (55), 2-15. 17-24
Proti zrádnému příteli

Ježíše se zmocnila hrůza a úzkost. (Mk 14, 33)

² Nakloň, Bože, sluch k mé modlitbě, *
      nestraň se mých úpěnlivých proseb,
³ slyš mě pozorně a vyslyš mě, *
      neklidný jsem ve své sklíčenosti.
⁴ Zděšený jsem křikem nepřátel, *
      útiskem a zlobou bezbožníků. –

   Rozpoutali zhoubu proti mně, *
      zuřivě se na mne osopují.
⁵ Srdce se mi v prsou tetelí, *
      úzkost smrtelná mě zachvátila.
⁶ Padá na mne strach a zděšení, *
      leží na mně nevýslovná hrůza. –

⁷ Říkám si: „Mít křídla holubí, *
      uletěl bych, až bych došel klidu."
⁸ Uletěl bych rád co nejdále, *
      noclehem bych zůstal někde v poušti.
⁹ Vyhledal bych si tam útulek †
       na ochranu před divokým vichrem, *
¹⁰     před bouřením jejich hrdel, Pane, –

    před záplavou jejich jazyků. *
       V městě vidím násilí a sváry.
¹¹ Ve dne v noci brousí kolem něj, †
       po hradebních zdech je obcházejí, *
       uvnitř vládne bezpráví a útisk.
¹² V jeho středu číhá záhuba, *
       klam a křivda z tržišť neodchází.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

II
¹³ Kdyby potupil mě nepřítel, *
       křivdu od něj dovedl bych snášet;
    kdyby na mě tak zle dotíral, *
       kdo mě nenávidí, schoval bych se.
¹⁴ Tys však to byl, člověk jako já, *
       ty, můj blízký důvěrník a přítel!
¹⁵ Slasti přátelství jsme ty a já *
       prožívali spolu v domě Páně.

      ¹⁶ Kéž je za to zmatek posedne, *
          kéž jsou za to uchváceni smrtí,
          kéž jdou do podsvětí zaživa, *
          když je v jejich domech plno zloby!
¹⁷ Já však budu k Pánu volat dál, *
       Pán se smiluje a zachrání mne.
¹⁸ Večer, za jitra i v poledne *
       budu kvílet z hloubi svého srdce.
¹⁹ On mé naříkání vyslyší, *
       vysvobodí pokojně můj život.
    Neboť lučištníci blízko jsou, *
       z blízkosti už na mne dotírají.

²⁰ Ismael a Jaalam a ti, *
       kteří obývají na východě,
    na výměnu nepřistupují, *
       neboť odmítají bát se Boha. –

²¹ Každý proti jeho přátelům *
       zdvíhá ruku, znesvěcuje smlouvu.
²² Nad máslo je hladší jeho řeč, *
       ale v srdci hotoví se k boji;
    slova lahodnější oleje, *
       ale jsou to vytasené meče. –

²³ Svěř se Pánu ve své nesnázi, †
on tě zachová a nedopustí, *
aby spravedlivý padl navždy. –

²⁴ Je však, Pane, svrhneš do hrobu, *
       že se muži krvaví a lstiví
    nedožijí půlky života! *
       Kdežto já jen v tebe důvěřuji.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. Osvědčujme se zbrojí spravedlnosti, silou Boží a všestrannou vytrvalostí.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Dan 4, 24b

Vykupuj své hříchy almužnami, své nepravosti milosrdenstvím k ubohým, jestliže má být tvé štěstí trvalé.

V. Má oběť, Pane, je zkroušený duch.
R. Zdrcené srdce neodmítneš.

Modleme se:

Bože, uchovej své Církvi horlivost v konání dobra, pomáhej jí ve věcech časných a dej, ať v tom vidí záruku, že ji dovedeš k hodnotám věčným. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.

Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

24. únor 2027Pro OP: Bl. Konstance z Fabriana, kněze

24. únor 2027
Pro OP: Bl. Konstance z Fabriana, kněze