[ nová verze ]

« Leden 2027 »
NePoÚtStČtSo
 12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31 


7. leden 2027, Čtvrtek
2. týden žaltáře

Doba vánoční, 2. týden
Sv. Rajmunda z Peňafortu, kněze, nezávazná památka
Pro OP: Sv. Rajmunda z Peňafortu, kněze, památka


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb

uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu

latinská verze

nahlásit chybu

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

7. leden 2027
Pro OP: Sv. Rajmunda z Peňafortu, kněze


Narodil se kolem roku 1175 v Peňafortu u Barcelony. Vystudoval katedrální školu v Barceloně, kde později jako kněz také vyučoval. Rozhodl se věnovat speciálně studiu církevního práva. Proto odešel do Boloně, neboť tamější univerzita vynikala v oboru právních věd. Na boloňské univerzitě pak zůstal a vyučoval. Po setkání s blahoslaveným Reginaldem, jenž na něj silně zapůsobil, se rozhodl vstoupit do řádu. Po návratu do Španělska založil klášter v Barceloně. Spolupracoval se svatým Petrem Nolaskem při zakládání řádu mercedářů pro vykupování otroků a sepsal pro tento řád pravidla. V roce 1230 jej papež Řehoř IX. povolal do Říma a zvolil si jej za svého penitenciáře, zpovědníka a osobního kaplana. V Římě na papežův příkaz uspořádal všechny papežské dekrety v systematickou právnickou příručku. Kromě toho vypracoval zvláštní příručku pro zpovědníky. V roce 1238 byl na generální kapitule zvolen magistrem řádu. Využil svých právnických znalostí a vypracoval přesné znění řádových konstitucí. Po dvou letech na úřad magistra ze zdravotních důvodů rezignoval. Vrátil se do Španělska, působil zde jako zpovědník aragonského krále Jakuba I., podporoval misie mezi Židy ve Španělsku i mezi Araby v severní Africe. Zemřel v Barceloně 6. ledna 1275. Klement VIII. jej 29. dubna 1601 zařadil do seznamu svatých.

MODLITBA ODPOLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Hodina třetí z poledne, 
jak dá Pán, v mžiku uběhne, 
teď zhloubi srdce zbožného 
velebme Trojjediného. 

Ať nám vždy v srdci čistém tkví 
přesvatá Boží tajemství. 
Řiďme se vzorem Petrovým, 
jenž křížem žehnal nemocným. 

Ať zpěv nám tryská ze srdcí, 
kéž apoštolé ochránci 
nám slabé kroky pomohou 
podpírat mocí Kristovou. 

Ať sláva Bohu Otci zní, 
i tobě, Synu jediný, 
i Duchu, který těší nás, 
po všechny věky v každý čas. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. Proto tě dám národům jako světlo, aby se má spása rozšířila až do končin země.

Žalm 118 (119), 65-72
IX (Tét)

65 Dobře jsi činil sluhovi svému, *
      právě tak, Pane, jak jsi to řekl.

66 Jen ty mě moudrému vědění nauč, *
      neboť tvým příkazům důvěřuji. –

67 Než jsem byl pokořen, leckdy jsem bloudil, *
      nyní tvých předpisů věrně se držím.

68 Dobrý jsi, Pane, a dobro konáš, *
      vyuč mě ve svých ustanoveních. –

69 Pyšní mě prolhaně obviňují, *
      já jen tvých soudů si upřímně hledím.

70 Srdce jak v tuku jim otupělo, *
      já jen z tvých zákonů vroucně se těším. –

71 Že jsem byl pokořen, bylo mi k dobru, *
      abych se učil tvým přikázáním.

72 Výrok tvých úst je mi milejší mnohem *
      nežli tisíce v zlatě a stříbře.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Žalm 55 (56), 2-7b. 9-14
Důvěra v Boží slovo

Žalm představuje Krista v jeho utrpení. (Sv. Jeroným)

2 Smiluj se, Bože, člověk mě deptá, *
      tísní mě bojovník den co den,

3 den co den po mně odpůrci šlapou; *
      mnoho je těch, kdo proti mně brojí. –

4 Spoléhám na tebe, Svrchovaný, *
      na Boha, jehož sliby tak chválím,

5 v Boha doufám a obavy nemám. *
      Co člověk z masa proti mně zmůže?

6 Celý den na mne se umlouvají, *
      snovají záměry proti mně.

7 Čekají, číhají na mou zkázu, †
      bedlivě sledují moje stopy, *
      neboť mi o život ukládají. –

      8 Měli by ujít za zločin trestu? *
        Sraz ve svém hněvu pohany k zemi!

9 Ty sám jsi sčetl všechny mé strasti, †
       slzy mé všechny sis do měchu slil. *
       Že bys je neměl zapsány v knize? –

10 Stáhnou se zpátky mí nepřátelé, †
        kdykoliv zavolám na pomoc tebe; *
        vždyť přece vím, že se mnou je Bůh! –

11 V Boha, jehož sliby tak chválím, *
        v Pána, jehož sliby tak chválím,

12 v Boha doufám a obavy nemám. *
        Co člověk z masa proti mně zmůže? –

13 Tobě jsem, Bože, zavázán slibem; *
        rád ti přinesu děkovnou oběť

14 za to, žes duši mou uchránil smrti, †
        mé nohy pádu, že dál mohu kráčet *
        před Boží tváří ve světle živých.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Žalm 56 (57)
Ranní modlitba v soužení

Tento žalm zpívá o utrpení Páně. (Sv. Augustin)

2 Smiluj se, Bože, nade mnou se smiluj, *
      neboť se k tobě utíkám!
   V stínu tvých křídel hledám útočiště, *
      až pohroma se přežene.
3 O pomoc volám k Bohu, Nejvyššímu, *
      k Bohu, jenž pro mne činí vše: –

4 ať z nebe zasáhne a pomůže mi, *
      mé úkladníky zahanbí!
   Svou milostí a věrností *
      on zachraňuje život můj.
5 Já musím spávat uprostřed lvích šelem, *
      co dravě lidi hltají.
   Jsou jejich zuby oštěpy a šípy *
      a jejich jazyk ostrý meč. –

6 Svou vznešenost zjev, Pane, na nebesích, *
      po celé zemi slávu svou! –

7 Oni mým nohám nastražili léčky, *
      oni mou duši sklíčili,
   přede mnou přímo kopali mi jámu, *
      až do ní sami upadli. –

8 Je odhodláno moje srdce, Pane, †
      je odhodláno srdce mé, *
      zpívat ti chci a v struny hrát.
9 Vzhůru má duše! Vzhůru moje harfo! *
       Já jitřenku teď probudím.
10 Slavit tě budu před národy, Pane, *
       chválit tě mezi pohany.
11 Neboť tvá dobrota až k nebi sahá *
       a věrnost tvá až do oblak. –

12 Svou vznešenost zjev, Pane, na nebesích, *
       po celé zemi slávu svou!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. Proto tě dám národům jako světlo, aby se má spása rozšířila až do končin země.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Srov. Tob. 14, 6-7
Pohané opustí své modly, shromáždí se a přijdou do Jeruzaléma. budou se radovat všichni, kdo se klanějí Bohu v pravdě.


V. Národy, chvalte našeho Boha.
R. A všude šiřte jeho chválu.

Modleme se:

Milosrdný Bože, tvá láska z nás učinila nové stvoření v Kristu: v něm se tvé božství spojilo s naším lidstvím; dej, ať se mu stále více podobáme, aby se upevňovalo naše spojení s tebou. Neboť on s tebou žije a kraluje po všechny věky věků.

    Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie