12. prosinec 2024
Panny Marie Guadalupské

V roce 1531 se Janu Didakovi Cuauhtlatoatzinovi, který pocházel z domorodého indiánského kmene nedaleko Mexika, zjevila Panna Maria. Stalo se to, když cestou ze svého rodiště, zvaného Cuauhtitlan, na ranní bohoslužby do Tlatilolco došel k návrší zvanému Tepeyac. Oznámila mu, že jako milující Matka místních obyvatel i všech, kdo se k ní utíkají o pomoc a přímluvu, bude na tomto místě těšit jejich zármutek a přinášet útěchu těm, kdo ji sem budou přicházet s důvěrou prosit. Na jeho plášti zůstala podivuhodným způsobem zobrazena její podoba. Písemná zpráva o této události je uchována v arcidiecézním archivu v Mexiku. Tamní křesťané ji od té doby stále uctívají jako Pannu Marii Guadalupskou, byla prohlášena za patronku Mexika (1754) a za hlavní patronku celé Latinské Ameriky (1910). Původní malá kaple postavená na místě zjevení byla nahrazena stavbou nynější baziliky (1695-1709). Slavení dnešní památky rozšířil papež Jan Pavel II. na celou církev (2002).

MODLITBA ODPOLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Svět celý v pohyb uvádíš,
ač v sobě trváš beze změn,
sám vodíš slunce oblohou
a v různé doby dělíš den.

Ach, rozsviť jasný večer nám,
až nakloní se žití běh,
a svatou smrtí ke slávě
nás do věčnosti vkročit nech.

To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. Maria se zarazila a řekla: Jaké je to pozdravení? Bez porušení panenství mám porodit Krále.

Žalm 118 (119), 65-72
IX (Tét)

⁶⁵ Dobře jsi činil sluhovi svému, *
právě tak, Pane, jak jsi to řekl.
⁶⁶ Jen ty mě moudrému vědění nauč, *
neboť tvým příkazům důvěřuji. –

⁶⁷ Než jsem byl pokořen, leckdy jsem bloudil, *
nyní tvých předpisů věrně se držím.
⁶⁸ Dobrý jsi, Pane, a dobro konáš, *
vyuč mě ve svých ustanoveních. –

⁶⁹ Pyšní mě prolhaně obviňují, *
já jen tvých soudů si upřímně hledím.
⁷⁰ Srdce jak v tuku jim otupělo, *
já jen z tvých zákonů vroucně se těším. –

⁷¹ Že jsem byl pokořen, bylo mi k dobru, *
abych se učil tvým přikázáním.
⁷² Výrok tvých úst je mi milejší mnohem *
nežli tisíce v zlatě a stříbře.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Žalm 55 (56), 2-7b. 9-14
Důvěra v Boží slovo

Žalm představuje Krista v jeho utrpení. (Sv. Jeroným)

² Smiluj se, Bože, člověk mě deptá, *
tísní mě bojovník den co den,
³ den co den po mně odpůrci šlapou; *
mnoho je těch, kdo proti mně brojí. –

⁴ Spoléhám na tebe, Svrchovaný, *
      na Boha, jehož sliby tak chválím,
⁵ v Boha doufám a obavy nemám. *
      Co člověk z masa proti mně zmůže?
⁶ Celý den na mne se umlouvají, *
      snovají záměry proti mně.
⁷ Čekají, číhají na mou zkázu, †
      bedlivě sledují moje stopy, *
      neboť mi o život ukládají. –

⁸ Měli by ujít za zločin trestu? *
Sraz ve svém hněvu pohany k zemi!

⁹ Ty sám jsi sčetl všechny mé strasti, †
slzy mé všechny sis do měchu slil. *
Že bys je neměl zapsány v knize? –

¹⁰ Stáhnou se zpátky mí nepřátelé, †
kdykoliv zavolám na pomoc tebe; *
vždyť přece vím, že se mnou je Bůh! –

¹¹ V Boha, jehož sliby tak chválím, *
v Pána, jehož sliby tak chválím,
¹² v Boha doufám a obavy nemám. *
Co člověk z masa proti mně zmůže? –

¹³ Tobě jsem, Bože, zavázán slibem; *
        rád ti přinesu děkovnou oběť
¹⁴ za to, žes duši mou uchránil smrti, †
        mé nohy pádu, že dál mohu kráčet *
        před Boží tváří ve světle živých.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Žalm 56 (57)
Ranní modlitba v soužení

Tento žalm zpívá o utrpení Páně. (Sv. Augustin)

² Smiluj se, Bože, nade mnou se smiluj, *
      neboť se k tobě utíkám!
   V stínu tvých křídel hledám útočiště, *
      až pohroma se přežene.
³ O pomoc volám k Bohu, Nejvyššímu, *
      k Bohu, jenž pro mne činí vše: –

⁴ ať z nebe zasáhne a pomůže mi, *
      mé úkladníky zahanbí!
   Svou milostí a věrností *
      on zachraňuje život můj.
⁵ Já musím spávat uprostřed lvích šelem, *
      co dravě lidi hltají.
   Jsou jejich zuby oštěpy a šípy *
      a jejich jazyk ostrý meč. –

⁶ Svou vznešenost zjev, Pane, na nebesích, *
po celé zemi slávu svou! –

⁷ Oni mým nohám nastražili léčky, *
      oni mou duši sklíčili,
   přede mnou přímo kopali mi jámu, *
      až do ní sami upadli. –

⁸ Je odhodláno moje srdce, Pane, †
      je odhodláno srdce mé, *
      zpívat ti chci a v struny hrát.
⁹ Vzhůru má duše! Vzhůru moje harfo! *
       Já jitřenku teď probudím.
¹⁰ Slavit tě budu před národy, Pane, *
       chválit tě mezi pohany.
¹¹ Neboť tvá dobrota až k nebi sahá *
       a věrnost tvá až do oblak. –

¹² Svou vznešenost zjev, Pane, na nebesích, *
po celé zemi slávu svou!

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. Maria se zarazila a řekla: Jaké je to pozdravení? Bez porušení panenství mám porodit Krále.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Srov. Mal 3, 20

Vám, kdo ctíte mé jméno, vzejde slunce spravedlnosti, které má na svých křídlech uzdravení; vyjdete a budete poskakovat jako vykrmená telátka – praví Hospodin zástupů.

V. Přijď, Pane, a neprodlévej.
R. Zbav svůj lid jeho provinění.

Modleme se:

Prosíme tě, Bože, probuď v nás upřímnou touhu po opravdovém pokání, abychom ti mohli sloužit s čistým srdcem, a tak připravovat cestu tvému jednorozenému Synu. Neboť on s tebou žije a kraluje po všechny věky věků.

Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

12. prosinec 2024Panny Marie Guadalupské

12. prosinec 2024
Panny Marie Guadalupské