[ nová verze ]
20. červenec 2021, Úterý
4. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 16. týden Sv. Apolináře, biskupa a mučedníka, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 20. červenec 2021 Sv. Apolináře, biskupa a mučedníka
Koncem 2. století stál jako biskup v čele církevní obce v přístavním městě Classe u italské Ravenny.
Šířil mezi pohany neprobádatelné bohatství Kristovy štědrosti a byl ozdoben slávou mučednictví. Dne 23. července se odebral k Pánu.
MODLITBA ODPOLEDNE
V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Svět celý v pohyb uvádíš,
ač v sobě trváš beze změn,
sám vodíš slunce oblohou
a v různé doby dělíš den.
Ach, rozsviť jasný večer nám,
až nakloní se žití běh,
a svatou smrtí ke slávě
nás do věčnosti vkročit nech.
To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.
ŽALTÁŘ
Ant. 1 Blaze tomu, kdo zná Boží vůli a jedná podle ní.
Žalm 118 (119), 137-144
XVIII (Sade)
137 Ty, Pane, ty jsi spravedlivý, *
správná jsou tvoje rozhodnutí.
138 Právem jsi dal svá přikázání, *
mocně, pevně a spravedlivě. –
139 Sžírá mě hněv k mým nepřátelům, *
že na tvá slova zapomněli.
140 Věrně se osvědčil tvůj výrok, *
proto tvůj služebník má jej v lásce. –
141 Jsem jen malý a opovržený, *
příkazů tvých však nezapomínám.
142 Věčně je v právu tvá spravedlnost *
a tvůj zákon je pravdivý provždy. –
143 I když mě postihly útlak a tíseň, *
přesto se těším z tvých ustanovení.
144 Předpisy tvé jsou na věky správné, *
dej, ať je chápu, a já budu žíti.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1
Blaze tomu, kdo zná Boží vůli a jedná podle ní.
Ant. 2
Dej, ať modlitba má dojde k tobě, Pane.
Žalm 87 (88)
Modlitba těžce zkoušeného člověka
Toto je vaše hodina a vláda temnoty. (Lk 22, 53)
I
2 Pane, Bože spásy, volám za dne, *
za noci můj křik se k tobě dere.
3 Dej, ať modlitba má dojde k tobě, *
nachyl ucho k mému naříkání! –
4 Vždyť má duše už je syta útrap, *
k podsvětí se naklání můj život.
5 Už mě počítají mezi mrtvé, *
jsem jak ten, v kom všechny síly zhasly.
6 Mezi mrtvými je moje lůžko, *
mezi padlými, co leží v hrobě,
na které už ani nevzpomeneš; *
ze vší péče tvé jsou vyloučeni. –
7 Uvrhls mě do hluboké jámy, *
do propasti, do nejhlubších temnot.
8 Leží na mně tíha tvého hněvu, *
všechny vlny tvé mě zaplavují.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2
Dej, ať modlitba má dojde k tobě, Pane.
Ant. 3
K tobě, Pane, běduji den za dnem. Proč svou tvář mi neustále skrýváš?
II
9 Odehnals mi přátele i známé, *
učinils, že všichni si mě hnusí;
uvězněn jsem, ven se nedostanu, *
10 oko mé je vysíleno hořem.
K tobě, Pane, běduji den za dnem *
a jen po tobě své ruce vzpínám.
11 Konáš divy pro ty, kdo jsou mrtvi? *
Mohou stíny vstát a tebe chválit?
12 Vyprávějí o tvé lásce v hrobech, *
o tvé věrnosti tam v říši mrtvých?
13 Budou známy v temnotách tvé divy, *
tvoje milost v kraji zapomnění? –
14 Proto, Pane, stále k tobě úpím, *
k tobě stoupá prosba má hned zrána.
15 Proč mě tedy zavrhuješ, Pane? *
Proč svou tvář mi neustále skrýváš?
16 Ubožák jsem, z dětství vydán smrti, *
zdrcen tvými hrůzami, jež snáším.
17 Přese mne se přehnaly tvé hněvy, *
hrůzy tvé mi ústa umlčují.
18 Stále mě jak vody zaplavují, *
nade mnou se zavírají všechny.
19 Odcizils mi přítele i druha, *
už se přátelím jen s temnotami.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 K tobě, Pane, běduji den za dnem. Proč svou tvář mi neustále skrýváš?
KRÁTKÉ ČTENÍ
Iz 55, 10-11
Jako déšť a sníh padá z nebe a nevrací se tam, ale svlažuje zemi a působí, že může rodit a
rašit, ona pak obdařuje semenem rozsévače a chlebem toho, kdo jí, tak se stane s mým slovem,
které vyjde z mých úst: nevrátí se ke mně bez účinku, ale vše, co jsem chtěl, vykoná a zdaří
se mu, k čemu jsem ho poslal.
V.
Pán své slovo sesílá na zem.
R.
Co on vyřkne, se rozbíhá kvapem.
Modleme se:
Bože, tys poslal svého anděla k setníku Kornéliovi, aby mu ukázal cestu ke spáse; prosíme
tě, učiň i nás svými spolupracovníky na spáse světa, abychom všichni mohli ve společenství tvé
Církve dojít k tobě. Skrze Krista, našeho Pána.
Při společném slavení liturgie hodin se dodá:
Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|