23. červen 2020
Pro OP: Bl. Inocence V., papeže

Petr z Tarentaise se narodil kolem roku 1224 v údolí Tarentaise v Savojsku. Kolem roku 1240 jej blahoslavený Jordán Saský přijal do řádu. Studoval v Paříži, byl žákem svatého Tomáše Akvinského a jako jeho nástupce vyučoval na pařížské univerzitě. Řadí se mezi nejlepší teology své doby. V letech 1265–1272 byl francouzským provinciálem. 15. června 1272 jej papež Řehoř X. jmenoval arcibiskupem v Lyonu. Jeho úkolem bylo především připravit vše pro koncil, který byl právě do Lyonu svolán. 21. ledna 1276 byl zvolen papežem a přijal jméno Inocenc V. Usiloval o uvedení všech rozhodnutí Lyonského koncilu do praxe. Jeho velkou touhou bylo dosáhnout sjednocení s východní církví. Snažil se usmířit severoitalská města, přispět k uzavření míru ve válčící Evropě. I jako papež žil podle přísných pravidel svého řádu. Zemřel po krátké nemoci 22. června 1276 a byl pohřben v Lateránské bazilice. Od chvíle jeho smrti jej lidé uctívali jako svatého. Jeho kult potvrdil 14. března 1898 Lev XIII.

MODLITBA ODPOLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Svět celý v pohyb uvádíš,
ač v sobě trváš beze změn,
sám vodíš slunce oblohou
a v různé doby dělíš den.

Ach, rozsviť jasný večer nám,
až nakloní se žití běh,
a svatou smrtí ke slávě
nás do věčnosti vkročit nech.

To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. 1 Blaze tomu, kdo zná Boží vůli a jedná podle ní.

Žalm 118 (119), 137-144
XVIII (Sade)

¹³⁷ Ty, Pane, ty jsi spravedlivý, *
správná jsou tvoje rozhodnutí.
¹³⁸ Právem jsi dal svá přikázání, *
mocně, pevně a spravedlivě. –

¹³⁹ Sžírá mě hněv k mým nepřátelům, *
že na tvá slova zapomněli.
¹⁴⁰ Věrně se osvědčil tvůj výrok, *
proto tvůj služebník má jej v lásce. –

¹⁴¹ Jsem jen malý a opovržený, *
příkazů tvých však nezapomínám.
¹⁴² Věčně je v právu tvá spravedlnost *
a tvůj zákon je pravdivý provždy. –

¹⁴³ I když mě postihly útlak a tíseň, *
přesto se těším z tvých ustanovení.
¹⁴⁴ Předpisy tvé jsou na věky správné, *
dej, ať je chápu, a já budu žíti.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Blaze tomu, kdo zná Boží vůli a jedná podle ní.

Ant. 2 Dej, ať modlitba má dojde k tobě, Pane.

Žalm 87 (88)
Modlitba těžce zkoušeného člověka

Toto je vaše hodina a vláda temnoty. (Lk 22, 53)

² Pane, Bože spásy, volám za dne, *
za noci můj křik se k tobě dere.
³ Dej, ať modlitba má dojde k tobě, *
nachyl ucho k mému naříkání! –

⁴ Vždyť má duše už je syta útrap, *
      k podsvětí se naklání můj život.
⁵ Už mě počítají mezi mrtvé, *
      jsem jak ten, v kom všechny síly zhasly.
⁶ Mezi mrtvými je moje lůžko, *
      mezi padlými, co leží v hrobě,
   na které už ani nevzpomeneš; *
      ze vší péče tvé jsou vyloučeni. –

⁷ Uvrhls mě do hluboké jámy, *
do propasti, do nejhlubších temnot.
⁸ Leží na mně tíha tvého hněvu, *
všechny vlny tvé mě zaplavují.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Dej, ať modlitba má dojde k tobě, Pane.

Ant. 3 K tobě, Pane, běduji den za dnem. Proč svou tvář mi neustále skrýváš?

⁹ Odehnals mi přátele i známé, *
       učinils, že všichni si mě hnusí;
    uvězněn jsem, ven se nedostanu, *
¹⁰     oko mé je vysíleno hořem.
    K tobě, Pane, běduji den za dnem *
       a jen po tobě své ruce vzpínám.

¹¹ Konáš divy pro ty, kdo jsou mrtvi? *
       Mohou stíny vstát a tebe chválit?
¹² Vyprávějí o tvé lásce v hrobech, *
       o tvé věrnosti tam v říši mrtvých?
¹³ Budou známy v temnotách tvé divy, *
       tvoje milost v kraji zapomnění? –

¹⁴ Proto, Pane, stále k tobě úpím, *
       k tobě stoupá prosba má hned zrána.
¹⁵ Proč mě tedy zavrhuješ, Pane? *
       Proč svou tvář mi neustále skrýváš?
¹⁶ Ubožák jsem, z dětství vydán smrti, *
       zdrcen tvými hrůzami, jež snáším.
¹⁷ Přese mne se přehnaly tvé hněvy, *
       hrůzy tvé mi ústa umlčují.
¹⁸ Stále mě jak vody zaplavují, *
       nade mnou se zavírají všechny.
¹⁹ Odcizils mi přítele i druha, *
       už se přátelím jen s temnotami.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 3 K tobě, Pane, běduji den za dnem. Proč svou tvář mi neustále skrýváš?

KRÁTKÉ ČTENÍ

Iz 55, 10-11

Jako déšť a sníh padá z nebe a nevrací se tam, ale svlažuje zemi a působí, že může rodit a rašit, ona pak obdařuje semenem rozsévače a chlebem toho, kdo jí, tak se stane s mým slovem, které vyjde z mých úst: nevrátí se ke mně bez účinku, ale vše, co jsem chtěl, vykoná a zdaří se mu, k čemu jsem ho poslal.

V. Pán své slovo sesílá na zem.
R. Co on vyřkne, se rozbíhá kvapem.

Modleme se:

Bože, tys poslal svého anděla k setníku Kornéliovi, aby mu ukázal cestu ke spáse; prosíme tě, učiň i nás svými spolupracovníky na spáse světa, abychom všichni mohli ve společenství tvé Církve dojít k tobě. Skrze Krista, našeho Pána.

Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

23. červen 2020Pro OP: Bl. Inocence V., papeže

23. červen 2020
Pro OP: Bl. Inocence V., papeže