5. květen 2020
Pro OP: Sv. Vincence Ferrerského, kněze

Narodil se ve Valencii 23. ledna 1350. Otec byl městský úředník a rodina předpokládala, že Vincenc bude v této tradici pokračovat. Vincenc však v roce 1367 vstoupil do řádu. Po studiích ve Valencii, Leridě, Barceloně a Toulouse přijal v roce 1378 kněžské svěcení. Poté úžasným způsobem rozvinul svou činnost na kazatelně, na profesorské katedře a také ve veřejném životě. Až do roku 1390 působil ve Valencii jako lektor a kazatel. Svými kázáními přivedl ke konverzi mnoho pohanů a židů. V době papežského schismatu následoval nejprve vzdoropapeže Benedikta XIII. do Avignonu. Trpěl však rozdělením církve, jehož hlavní příčinu spatřoval v tom, že celý Boží lid je příliš vzdálen od Krista. Proto z Avignonu odešel a od roku 1399 se stal jedním z největších putujících kazatelů v historii církve. Proslul především jako kazatel pokání, jež nejen hlásal, ale také dosvědčoval svým životem. V roce 1415 Kostnický koncil ukončil západní schisma a papežem se stal Martin V. Ten si byl vědom zásluh svatého Vincence a nabídl mu kardinálský titul. Vincenc s díky odmítl a poprosil jen o papežské požehnání pro svou další misionářskou činnost. Ta skončila v Bretani, kde 5. dubna 1419 zemřel. Byl pohřben v katedrále ve Vannes a hned po své smrti byl uctíván jako svatý. Kanonizoval jej 29. června 1455 Kalixt III.

MODLITBA ODPOLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Teď skví se hodina ta již,
co vyprostila z temnot kříž,
celý svět ze tmy vyvedla
a nové světlo zažehla.

Toť chvíle, kdy se rozhodl
Pán vzbudit těla ze hrobů
a jim vstát z mrtvých nařídil,
nový dech žití když jim vlil.

V obnovu světa věříme,
v němž zákon smrti pomine
a života dar blažený
potrvá bez omezení.

Ježíši, každý tvor tě chval,
neboť jsi slavně z mrtvých vstal,
i Otce, Ducha milosti
ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. Aleluja. Aleluja. Aleluja.

Žalm 118 (119), 137-144
XVIII (Sade)

¹³⁷ Ty, Pane, ty jsi spravedlivý, *
správná jsou tvoje rozhodnutí.
¹³⁸ Právem jsi dal svá přikázání, *
mocně, pevně a spravedlivě. –

¹³⁹ Sžírá mě hněv k mým nepřátelům, *
že na tvá slova zapomněli.
¹⁴⁰ Věrně se osvědčil tvůj výrok, *
proto tvůj služebník má jej v lásce. –

¹⁴¹ Jsem jen malý a opovržený, *
příkazů tvých však nezapomínám.
¹⁴² Věčně je v právu tvá spravedlnost *
a tvůj zákon je pravdivý provždy. –

¹⁴³ I když mě postihly útlak a tíseň, *
přesto se těším z tvých ustanovení.
¹⁴⁴ Předpisy tvé jsou na věky správné, *
dej, ať je chápu, a já budu žíti.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Žalm 87 (88)
Modlitba těžce zkoušeného člověka

Toto je vaše hodina a vláda temnoty. (Lk 22, 53)

² Pane, Bože spásy, volám za dne, *
za noci můj křik se k tobě dere.
³ Dej, ať modlitba má dojde k tobě, *
nachyl ucho k mému naříkání! –

⁴ Vždyť má duše už je syta útrap, *
      k podsvětí se naklání můj život.
⁵ Už mě počítají mezi mrtvé, *
      jsem jak ten, v kom všechny síly zhasly.
⁶ Mezi mrtvými je moje lůžko, *
      mezi padlými, co leží v hrobě,
   na které už ani nevzpomeneš; *
      ze vší péče tvé jsou vyloučeni. –

⁷ Uvrhls mě do hluboké jámy, *
do propasti, do nejhlubších temnot.
⁸ Leží na mně tíha tvého hněvu, *
všechny vlny tvé mě zaplavují.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

⁹ Odehnals mi přátele i známé, *
       učinils, že všichni si mě hnusí;
    uvězněn jsem, ven se nedostanu, *
¹⁰     oko mé je vysíleno hořem.
    K tobě, Pane, běduji den za dnem *
       a jen po tobě své ruce vzpínám.

¹¹ Konáš divy pro ty, kdo jsou mrtvi? *
       Mohou stíny vstát a tebe chválit?
¹² Vyprávějí o tvé lásce v hrobech, *
       o tvé věrnosti tam v říši mrtvých?
¹³ Budou známy v temnotách tvé divy, *
       tvoje milost v kraji zapomnění? –

¹⁴ Proto, Pane, stále k tobě úpím, *
       k tobě stoupá prosba má hned zrána.
¹⁵ Proč mě tedy zavrhuješ, Pane? *
       Proč svou tvář mi neustále skrýváš?
¹⁶ Ubožák jsem, z dětství vydán smrti, *
       zdrcen tvými hrůzami, jež snáším.
¹⁷ Přese mne se přehnaly tvé hněvy, *
       hrůzy tvé mi ústa umlčují.
¹⁸ Stále mě jak vody zaplavují, *
       nade mnou se zavírají všechny.
¹⁹ Odcizils mi přítele i druha, *
       už se přátelím jen s temnotami.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. Aleluja. Aleluja. Aleluja.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Kol 3, 1-2

Když jste s Kristem byli vzkříšeni, usilujte o to, co pochází shůry, kde je Kristus po Boží pravici. Na to myslete, co pochází shůry, ne na to, co je na zemi.

V. Pane, zůstaň s námi, aleluja.
R. Neboť se připozdívá, aleluja.

Modleme se:

Všemohoucí Bože, ty nám dopřáváš oslavovat Kristovo vítězství nad hříchem a smrtí; otevři naše srdce, ať se dovedeme radovat, že jsme vykoupeni. Skrze Krista, našeho Pána.

Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

5. květen 2020Pro OP: Sv. Vincence Ferrerského, kněze

5. květen 2020
Pro OP: Sv. Vincence Ferrerského, kněze