[ nová verze ]
31. červenec 2018, Úterý
1. týden žaltáře
Sv. Ignáce z Loyoly, kněze, památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 31. červenec 2018 Sv. Ignáce z Loyoly, kněze
Narodil se roku 1491 na zámku Loyole v baskické oblasti severního
Španělska. Jmenoval se Inigo, ale z úcty k sv. Ignáci Antiochijskému přijal jeho jméno. Když jako voják utrpěl
těžké zranění, došlo u něho k hluboké vnitřní proměně (1521). Při pouti na Montserrat a dlouhé odloučenosti v
Manrese došel k rozhodnutí věnovat se činnému apoštolátu. Po návratu z pouti do Svaté země (1523) studoval
filozofii a teologii v Barceloně, Alkale, Salamance a v Paříži, kde se na Montmartru (15. VIII. 1534) spolu
se šesti přáteli rozhodl zachovávat obvyklé tři řeholní sliby a buď hlásat evangelium nevěřícím ve Svaté zemi,
nebo, nebude-li to možné, dát se zcela do služeb papeže. V roce 1537 byl v Benátkách vysvěcen na kněze a po
papežském schválení Tovaryšstva Ježíšova (1540) se stal prvním generálním představeným této řeholní společnosti.
Jeho dílo „Duchovní cvičení“ ukazuje cestu těm, kdo chtějí žít a pracovat k větší slávě Boží. Zemřel
31. VII. 1556 a v roce 1622 byl prohlášen za svatého.
MODLITBA ODPOLEDNE
V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Hodina třetí z poledne,
jak dá Pán, v mžiku uběhne,
teď zhloubi srdce zbožného
velebme Trojjediného.
Ať nám vždy v srdci čistém tkví
přesvatá Boží tajemství.
Řiďme se vzorem Petrovým,
jenž křížem žehnal nemocným.
Ať zpěv nám tryská ze srdcí,
kéž apoštolé ochránci
nám slabé kroky pomohou
podpírat mocí Kristovou.
Ať sláva Bohu Otci zní,
i tobě, Synu jediný,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky v každý čas. Amen.
ŽALTÁŘ
Ant. 1 Šťastní, kdo žijí podle zákona Páně.
Žalm 118 (119), 1-8
I (Alef)
Rozjímání o Božím zákoně
Láska k Bohu spočívá v tom, že zachováváme jeho přikázání. (1 Jan 5, 3)
1 Šťastni, kdo cestou bez úhon chodí, *
kdo žijí podle zákona Páně!
2 Šťastni, kdo jeho příkazů dbají, *
kdo celým srdcem ho vyhledávají, –
3 kdo ve svých skutcích se bezpráví chrání, *
kráčejí stále po jeho cestách.
4 Sám jsi nám dal svá přikázání, *
abychom pilně a věrně jich dbali. –
5 Kéž moje cesty jsou přímé a jisté, *
abych se držel tvých ustanovení!
6 Jenom tak nepadnu v zahanbení, *
když tvých předpisů budu si hledět. –
7 Budu ti děkovat s upřímným srdcem, *
vniknu-li v soudy tvé spravedlivé.
8 Zásady tvoje chci zachovávat, *
jen ty mě nikdy neopouštěj.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1
Šťastní, kdo žijí podle zákona Páně.
Ant. 2
Nad tvou pomocí mé srdce zaplesá.
Žalm 12 (13)
Spravedlivý naříká, ale důvěřuje v Boha
Bůh, dárce naděje, ať vás naplní samou radostí. (Řím 15, 13)
2 Jak dlouho, Pane, chceš mne zapomínat? Navždy? *
Jak dlouho ještě chceš mi ukrývat svou tvář?
3 Jak dlouho ještě mám se v hloubi duše trápit, †
jak dlouho den co den se hořem v srdci hrýzt? *
Jak dlouho nepřítel se nade mnou má pyšnit? –
4 Shlédni sem, slyš mě, vyslyš, Pane, Bože můj! *
Oči mi rozjasni, ať neusnu až k smrti!
5 Ať nesmí trýznitel se chlubit: "Už ho mám!" *
Ať nezajásají odpůrci nad mým pádem! –
6 Vždyť já se spoléhám jen na tvé slitování! †
Ať nad tvou pomocí mé srdce zaplesá! *
Za všechno dobro pak já Pánu chvály vzdám.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2
Nad tvou pomocí mé srdce zaplesá.
Ant. 3
Bůh dopustil, že všichni upadli do neposlušnosti, aby všem prokázal milosrdenství.
Žalm 13 (14)
Pošetilost bezbožných
Kde se rozmnožil hřích, tam se v míře ještě daleko štědřejší ukázala milost. (Řím 5, 20)
1 Říká si bláhový: „Není Boha!“ †
Zkaženi jsou a hnusně si vedou, *
nikdo už není, kdo konal by dobro.
2 Pán hledí z nebes na lidské syny, *
zda je kdo moudrý a hledá Boha. –
3 Všichni jsou zbloudilí, zkažení vesměs, *
nikdo už, nikdo z nich nekoná dobro.
4 Nepřijdou k rozumu, kdo pášou křivdy, †
kdo můj lid hltají jako kus chleba? *
Nemají v úctě jméno Páně; –
5 přesto se jednou roztřesou strachy: *
Bůh stojí při lidu spravedlivém!
6 Chudáku chcete záměry hatit, *
Pán je však jeho útočištěm.
7 Kéž ze Siónu Izrael dočká se spásy! *
Až Pán změní osud svého lidu,
zajásá Jákob, *
zaraduje se Izrael.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Bůh dopustil, že všichni upadli do neposlušnosti, aby všem prokázal milosrdenství.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Job 5, 17-18
Opravdu blažený člověk, káraný Bohem! Nepohrdej kázní Všemohoucího!
On sice raní, ale i obvazuje, bije, ale jeho ruce uzdravují.
V.
Milostiv buď svému služebníku, Pane.
R.
Pouč mě ve svých ustanoveních.
Modleme se:
Bože, tys poslal svého anděla k setníku Kornéliovi, aby mu ukázal cestu
ke spáse; prosíme tě, učiň i nás svými spolupracovníky na spáse světa, abychom
všichni mohli ve společenství tvé Církve dojít k tobě. Skrze Krista, našeho Pána.
Při společném slavení liturgie hodin se dodá:
Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|