[ nová verze ]

« Říjen 2016 »
NePoÚtStČtSo
 1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031 


7. říjen 2016, Pátek
3. týden žaltáře

Panny Marie Růžencové, památka
Pro OP: Panny Marie Růžencové, slavnost
Pro OP: Panny Marie Růžencové, svátek


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb

uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu

latinská verze

nahlásit chybu

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

7. říjen 2016
Pro OP: Panny Marie Růžencové


Počátky modlitby růžence můžeme najít již ve středověku v mnišském prostředí. Po vzoru mnišských modliteb sestávajících ze sto padesáti žalmů se laici začali modlit sto padesát otčenášů, později zdrávasů. Dnešní formu dal růženci v 15. století lidový misionář dominikán Alan de La Roche [Roš], který mu vtiskl výrazně mariánský charakter. Růženec si tehdy získal ohromnou popularitu. Podporu našel také u mnoha papežů. Růžencovým papežem byl svatý Pius V. V roce 1569 doporučil růženec všem věřícím bullou Inter desiderabilia. Magistra dominikánského řádu pověřil zakládáním a vedením růžencových bratrstev. V druhé bulle Consueverunt Romani Pontifices téhož roku stručně popsal původ růžence, jeho prvky, účinky i způsob šíření růžencové zbožnosti. Sv. Pius V. se velmi zasloužil o obranu Evropy proti Turkům. Turci v roce 1571 dobyli Kypr, ale 7. října 1571 v Korintské zátoce u Lepanta prohráli v námořní bitvě. Jako projev vděčnosti za vítězství vyhlásil papež na tento den svátek Panny Marie Růžencové. V bulle Salvatoris Domini ze dne 5. března 1572 vyjádřil přesvědčení, že vítězství v bitvě bylo dosaženo na přímluvu Panny Marie. Kromě toho vložil do Loretánských litanií invokaci „Pomocnice křesťanů“.

MODLITBA ODPOLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Hodina třetí z poledne, 
jak dá Pán, v mžiku uběhne, 
teď zhloubi srdce zbožného 
velebme Trojjediného. 

Ať nám vždy v srdci čistém tkví 
přesvatá Boží tajemství. 
Řiďme se vzorem Petrovým, 
jenž křížem žehnal nemocným. 

Ať zpěv nám tryská ze srdcí, 
kéž apoštolé ochránci 
nám slabé kroky pomohou 
podpírat mocí Kristovou. 

Ať sláva Bohu Otci zní, 
i tobě, Synu jediný, 
i Duchu, který těší nás, 
po všechny věky v každý čas. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. S tebou, Matko, velebíme Pána; když umíral, svěřil nás tobě jako tvé děti.

Žalm 22
Spravedlivý volá ve svém soužení a je vyslyšen

Ježíš zvolal mocným hlasem: „Eli, Eli, lema sabachthani?“ (Srov. Mt 27, 46)

I

2 Bože, můj Bože, pročs mě opustil? *
      Tak vzdálen jsi mým nářkům a mým prosbám!
3 Můj Bože, volám za dne – neodpovíš, *
      za noci – nedocházím utišení. –

4 Ty však jsi svatý, ve svatyni sídlíš, *
      ve chvalozpěvech Izraele trváš.
5 Otcové naši doufali jen v tebe, *
      doufali v tebe, tys je vysvobodil;
6 volali k tobě, byli zachráněni, *
      doufali v tebe, neupadli v hanbu. –

7 Já však už jsem jen červ, ne ani člověk, *
      pro posměch lidem, davu k pohrdání.
8 Všichni, kdo na mě hledí, se mi smějí, *
      rty sešklebují, potřásají hlavou:
9 "Svěřil se Pánu, ať ho vysvobodí, *
      ať ho teď zachrání, když ho má v lásce.“ –

10 Vždyť jenom tys mě vyvedl už z lůna, *
      tys mi dal úkryt na matčiných prsou,
11 na tebe odkázán jsem od zrození, *
      jen tys můj Bůh už od matčina klína.
12 Nevzdaluj se mi, když se blíží muka, *
      a nikde nikdo, aby pomohl!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

II

13 Obklopuje mě množství býků, *
      bašanští tuři sevřeli mě,
14 své chřtány na mě otvírají *
      jako lvi krvelačně řvoucí.
15 Celý se roztékám jak voda, *
      kosti se ve mně rozpojují
    a moje srdce jako z vosku *
      rozpouští se mi uvnitř těla.
16 Hrdlo už jako střep mám vyschlé †
      a jazyk na patro se lepí, *
      do prachu smrti jsi mě vrhl. –

17 Smečka zlých psů mě obkličuje, *
      zločinná tlupa stojí kolem.
18 Ruce mi proťali i nohy, †
      všechny své kosti mohu spočíst, *
      a oni na mne krutě civí.
19 Rozdělují si moje šaty, *
      metají kostky o můj oděv. –

20 Ty, Pane, však mi nebuď vzdálen! *
      Ty mi přijď na pomoc, má sílo!
21 Zpod meče vytrhni mou duši *
      a z drápů lítých psů můj život.
22 Ze lvího chřtánu vysvoboď mě †
      a zachraň před tuřími rohy! *
      Vyslyš mě, vyslyš ubohého!
23 Vyprávět budu o tobě svým bratřím, *
      ve shromáždění velebit tě budu.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

III

24 Kdo bojíte se Pána, velebte jej, †
      slavte jej všichni z Jákobova rodu, *
      chvějte se před ním, děti Izraele!
25 Protože nepohrdl poníženým, *
      nezošklivil si bídu nebožáka,
    tvář před ním neskryl, ale vyslyšel ho, *
      když k němu v bídě úpěl o pomoc. –

26 Tys cíl mé chvály v shromážděné obci, *
      své sliby splním před ctiteli Páně:
27 Chudobní najedí se do sytosti †
      a chválit budou Pána, kdo jdou za ním, *
      ať jejich srdce věčné věky žije!
28 Rozpomenou se všechny kraje země, †
      vrátí se k Pánu všechny lidské rody *
      a s uctíváním padnou před ním na tvář. –

29 Neboť jen Pánu patří kralování, *
      jeho je všechna vláda nad národy.
30 Jemu ať klanějí se mocní země *
      vzdávají úctu ti, co v hlíně leží! –

31 I moje duše pouze jemu žije, *
      všechno mé potomstvo mu bude sloužit.
32 Všem příštím o Pánu se bude zpívat, †
      budoucím hlásat jeho spravedlnost: *
      neboť tak veliké je dílo Páně.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. S tebou, Matko, velebíme Pána; když umíral, svěřil nás tobě jako tvé děti.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Žid 4, 14-16
Máme vynikajícího Velekněze, který prošel až do nejvyššího nebe: je to Ježíš, Boží Syn. Proto se pevně držme svého vyznání. Náš velekněz není takový, že by nebyl schopen mít soucit s námi, slabými. Naopak! Vždyť on sám byl vyzkoušen ve všem možném jako my, kromě hříchu. Přistupujme proto s důvěrou k trůnu milosti, abychom dosáhli milosrdenství a nalezli milost, kdykoli potřebujeme pomoci.


V. Panno Maria, kéž skrze tebe najdeme uzdravení.
R. V Kristových ranách!

Modleme se:

Pane, z andělova zvěstování jsme poznali, že tvůj Syn se stal člověkem. Prosíme tě, vlej nám do duše svou milost, ať nás na přímluvu blahoslavené Panny Marie přivede jeho umučení a kříž k slávě vzkříšení. Neboť on s tebou žije a kraluje po všechny věky věků.
Nebo:
Bože, tvůj jednorozený Syn nám svým životem, smrtí a zmrtvýchvstáním získal věčnou spásu. Dej nám, prosíme, když v posvátném růženci blahoslavené Panny Marie o těchto tajemstvích rozjímáme, ať také podle nich žijeme a dosáhneme toho, co slibují. Skrze Krista, našeho Pána.

    Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie