10. květen 2016
Pro OP: Sv. Antonína Florentského, biskupa

Narodil se koncem března 1389 ve Florencii jako syn notáře Niccola Pierozziho. Pod vlivem blahoslaveného Jana Dominiciho vstoupil v roce 1405 do řádu. Noviciát vykonal v Cortoně pod vedením blahoslaveného Vavřince z Ripafratty a pak studoval ve Fiesole. Žil velice přísným životem. V roce 1413 přijal kněžské svěcení. Zpočátku působil jako kazatel a zpovědník ve Florencii, další období svého života pak prožil především jako představený různých klášterů. V letech 1436–1444 byl prvním převorem a spoluzakladatelem slavného kláštera sv. Marka ve Florencii. Komunity bratří řídil s velkou moudrostí. V každém působišti odvedl kus reformátorské práce a všude ho provázela pověst svatého života. V roce 1439 se jako teolog účastnil Florentského koncilu a byl svědkem unie mezi východní a západní církví. Při této příležitosti jej poznal papež Evžen IV. a v roce 1446 jej jmenoval arcibiskupem ve Florencii. Jako arcibiskup pamatoval nejen na hospodářské a politické zájmy Florencie, ale byl také skvělým reformátorem, pastýřem, katechetou a kazatelem. Horlivě konal vizitace a odstraňoval všechny nepořádky. Patřil k předním teologům a pastoralistům své doby. Zemřel uprostřed svých bratří v klášteře sv. Marka 2. května 1459 a byl pohřben v klášterním kostele. Kanonizoval jej 31. května 1523 Hadrián VI.

MODLITBA ODPOLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Teď skví se hodina ta již,
co vyprostila z temnot kříž,
celý svět ze tmy vyvedla
a nové světlo zažehla.

Toť chvíle, kdy se rozhodl
Pán vzbudit těla ze hrobů
a jim vstát z mrtvých nařídil,
nový dech žití když jim vlil.

V obnovu světa věříme,
v němž zákon smrti pomine
a života dar blažený
potrvá bez omezení.

Ježíši, každý tvor tě chval,
neboť jsi slavně z mrtvých vstal,
i Otce, Ducha milosti
ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. Aleluja. Aleluja. Aleluja.

Žalm 118 (119), 97-104
XIII (Mem)

⁹⁷ Ach, jak tvůj zákon miluji vroucně! *
Po celý den já přemítám o něm.
⁹⁸ Moudřejším než jsou mí nepřátelé, *
činí mě vůle tvá, stále je se mnou. –

⁹⁹ Rozumem předčím své učitele, *
protože o tvých výrocích hloubám.
¹⁰⁰ Rozvážnosti mám víc nežli starci, *
neboť plním tvá přikázání.

¹⁰¹ Od špatných cest já zdržuji nohy, *
abych tvé slovo vždy zachovával.
¹⁰² Neuhýbám před tvými soudy, *
protože tys mi dal poučení. –

¹⁰³ Jak mi tvé příkazy na patře sládnou, *
víc nežli med mi chutnají v ústech!
¹⁰⁴ Zmoudřel jsem tvými rozhodnutími, *
odpor mám ke každé nepravé cestě.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Žalm 73 (74)
Nářek nad zpustošeným chrámem

Nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo. (Mt 10, 28)

¹ Proč, Bože, jsi nás už zavrhl navždy? *
      Proč k ovcím tvé pastvy plane tvůj hněv?
² Buď pamětliv obce, již získal sis kdysi, †
      kmene, jejž vykoupils, aby ti patřil, *
      své hory Sión, kde sídlo jsi měl.
³ Zamiř své kroky k pradávným troskám, *
      v tvé svatyni nepřítel zpustošil vše. –

⁴ Ryk nepřátel hučel v tvé přesvaté síni, *
      svá znamení vztyčili uprostřed ní.
⁵ Řádili tak jako ten, kdo si v houští *
      sekyrou chvojí nasekat jde,
⁶ veškeré dřevěné dílo a řezby *
      tříštili mlatem a sekyrou. –

⁷ Sžehli tvou svatyni, znesvětili *
      stan tvého jména až do základu.
⁸ Řekli si: „Zničme jim po celé zemi *
      svatyně Boží a vypalme je!"
⁹ Jsme bez tvých znamení, proroka není *
       a nikdo z nás neví, jak dlouho ještě... –

¹⁰ Jak dlouho se, Bože, smí protivník rouhat? *
       Navždy smí nepřítel tupit tvé jméno?
¹¹ Proč od nás odtahuješ svou ruku, *
       necháváš v klíně svou pravici?
¹² Vždyť ty jsi od věků, Pane, mým králem, *
       jenž skutky spásy na zemi koná.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

¹³ Ty svou mocí rozdělil jsi moře, *
       dračí lebky ve vodách jsi zdrtil.
¹⁴ Leviathanu jsi hlavy tříštil, *
       žralokům jsi za pokrm jej dával.
¹⁵ Bystřinám a zřídlům dal jsi trysknout, *
       vysušil jsi mocné vodní toky.
¹⁶ Tvůj je den a tvá je noc, tvým dílem *
       ustálení měsíce i slunce.
¹⁷ Vymezil jsi všechna pásma země, *
       stvořils letní období i zimní. –

¹⁸ Pomni: tupí tě nepřítel, Pane, *
       nemoudrý lid tvému jménu se rouhá!
¹⁹ Duši, jež vzývá tě, nevydej smrti, *
       chudé své neponech v zapomenutí!
²⁰ Do smlouvy pohleď: zem ve všech koutech *
       plna je stonů a násilných skutků. –

²¹ Utisklé nenech v hanbě a haně, *
       nuzný a slabý ať chválí tvé jméno!
²² Povstaň, Pane, své věci se ujmi, *
       pamatuj, kterak tě uráží blázen!
²³ Vzpomeň si na křik svých protivníků, *
       na vřískot těch, kdo na tebe sočí!

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. Aleluja. Aleluja. Aleluja.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Kol 3, 1-2

Když jste s Kristem byli vzkříšeni, usilujte o to, co pochází shůry, kde je Kristus po Boží pravici. Na to myslete, co pochází shůry, ne na to, co je na zemi.

V. Pane, zůstaň s námi, aleluja.
R. Neboť se připozdívá, aleluja.

Modleme se:

Všemohoucí a milosrdný Bože, sešli nám Ducha Svatého, ať v nás přebývá svou milostí a učiní z nás chrám své slávy. Skrze Krista, našeho Pána.

Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

10. květen 2016Pro OP: Sv. Antonína Florentského, biskupa

10. květen 2016
Pro OP: Sv. Antonína Florentského, biskupa