[ nová verze ]

« Říjen 2014 »
NePoÚtStČtSo
 1234
567891011
12131415161718
19202122232425
262728293031 


7. říjen 2014, Úterý
3. týden žaltáře

Panny Marie Růžencové, památka
Pro OP: Panny Marie Růžencové, slavnost
Pro OP: Panny Marie Růžencové, svátek


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb

uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu

latinská verze

nahlásit chybu

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

7. říjen 2014
Pro OP: Panny Marie Růžencové


Počátky modlitby růžence můžeme najít již ve středověku v mnišském prostředí. Po vzoru mnišských modliteb sestávajících ze sto padesáti žalmů se laici začali modlit sto padesát otčenášů, později zdrávasů. Dnešní formu dal růženci v 15. století lidový misionář dominikán Alan de La Roche [Roš], který mu vtiskl výrazně mariánský charakter. Růženec si tehdy získal ohromnou popularitu. Podporu našel také u mnoha papežů. Růžencovým papežem byl svatý Pius V. V roce 1569 doporučil růženec všem věřícím bullou Inter desiderabilia. Magistra dominikánského řádu pověřil zakládáním a vedením růžencových bratrstev. V druhé bulle Consueverunt Romani Pontifices téhož roku stručně popsal původ růžence, jeho prvky, účinky i způsob šíření růžencové zbožnosti. Sv. Pius V. se velmi zasloužil o obranu Evropy proti Turkům. Turci v roce 1571 dobyli Kypr, ale 7. října 1571 v Korintské zátoce u Lepanta prohráli v námořní bitvě. Jako projev vděčnosti za vítězství vyhlásil papež na tento den svátek Panny Marie Růžencové. V bulle Salvatoris Domini ze dne 5. března 1572 vyjádřil přesvědčení, že vítězství v bitvě bylo dosaženo na přímluvu Panny Marie. Kromě toho vložil do Loretánských litanií invokaci „Pomocnice křesťanů“.

MODLITBA ODPOLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Hodina třetí z poledne, 
jak dá Pán, v mžiku uběhne, 
teď zhloubi srdce zbožného 
velebme Trojjediného. 

Ať nám vždy v srdci čistém tkví 
přesvatá Boží tajemství. 
Řiďme se vzorem Petrovým, 
jenž křížem žehnal nemocným. 

Ať zpěv nám tryská ze srdcí, 
kéž apoštolé ochránci 
nám slabé kroky pomohou 
podpírat mocí Kristovou. 

Ať sláva Bohu Otci zní, 
i tobě, Synu jediný, 
i Duchu, který těší nás, 
po všechny věky v každý čas. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. S tebou, Matko, velebíme Pána; když umíral, svěřil nás tobě jako tvé děti.

Žalm 118 (119), 97-104
XIII (Mem)

97 Ach, jak tvůj zákon miluji vroucně! *
      Po celý den já přemítám o něm.

98 Moudřejším než jsou mí nepřátelé, *
      činí mě vůle tvá, stále je se mnou. –

99 Rozumem předčím své učitele, *
      protože o tvých výrocích hloubám.

100 Rozvážnosti mám víc nežli starci, *
        neboť plním tvá přikázání.

101 Od špatných cest já zdržuji nohy, *
         abych tvé slovo vždy zachovával.

102 Neuhýbám před tvými soudy, *
         protože tys mi dal poučení. –

103 Jak mi tvé příkazy na patře sládnou, *
         víc nežli med mi chutnají v ústech!

104 Zmoudřel jsem tvými rozhodnutími, *
         odpor mám ke každé nepravé cestě.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Žalm 73 (74)
Nářek nad zpustošeným chrámem

Nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo. (Mt 10, 28)

I

1 Proč, Bože, jsi nás už zavrhl navždy? *
      Proč k ovcím tvé pastvy plane tvůj hněv?

2 Buď pamětliv obce, již získal sis kdysi, †
      kmene, jejž vykoupils, aby ti patřil, *
      své hory Sión, kde sídlo jsi měl.

3 Zamiř své kroky k pradávným troskám, *
      v tvé svatyni nepřítel zpustošil vše. –

4 Ryk nepřátel hučel v tvé přesvaté síni, *
      svá znamení vztyčili uprostřed ní.

5 Řádili tak jako ten, kdo si v houští *
      sekyrou chvojí nasekat jde,

6 veškeré dřevěné dílo a řezby *
      tříštili mlatem a sekyrou. –

7 Sžehli tvou svatyni, znesvětili *
      stan tvého jména až do základu.

8 Řekli si: „Zničme jim po celé zemi *
      svatyně Boží a vypalme je!"

9 Jsme bez tvých znamení, proroka není *
       a nikdo z nás neví, jak dlouho ještě... –

10 Jak dlouho se, Bože, smí protivník rouhat? *
       Navždy smí nepřítel tupit tvé jméno?

11 Proč od nás odtahuješ svou ruku, *
       necháváš v klíně svou pravici?

12 Vždyť ty jsi od věků, Pane, mým králem, *
       jenž skutky spásy na zemi koná.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

II

13 Ty svou mocí rozdělil jsi moře, *
       dračí lebky ve vodách jsi zdrtil.

14 Leviathanu jsi hlavy tříštil, *
       žralokům jsi za pokrm jej dával.

15 Bystřinám a zřídlům dal jsi trysknout, *
       vysušil jsi mocné vodní toky.

16 Tvůj je den a tvá je noc, tvým dílem *
       ustálení měsíce i slunce.

17 Vymezil jsi všechna pásma země, *
       stvořils letní období i zimní. –

18 Pomni: tupí tě nepřítel, Pane, *
       nemoudrý lid tvému jménu se rouhá!

19 Duši, jež vzývá tě, nevydej smrti, *
       chudé své neponech v zapomenutí!

20 Do smlouvy pohleď: zem ve všech koutech *
       plna je stonů a násilných skutků. –

21 Utisklé nenech v hanbě a haně, *
       nuzný a slabý ať chválí tvé jméno!

22 Povstaň, Pane, své věci se ujmi, *
       pamatuj, kterak tě uráží blázen!

23 Vzpomeň si na křik svých protivníků, *
       na vřískot těch, kdo na tebe sočí!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. S tebou, Matko, velebíme Pána; když umíral, svěřil nás tobě jako tvé děti.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Žid 4, 14-16
Máme vynikajícího Velekněze, který prošel až do nejvyššího nebe: je to Ježíš, Boží Syn. Proto se pevně držme svého vyznání. Náš velekněz není takový, že by nebyl schopen mít soucit s námi, slabými. Naopak! Vždyť on sám byl vyzkoušen ve všem možném jako my, kromě hříchu. Přistupujme proto s důvěrou k trůnu milosti, abychom dosáhli milosrdenství a nalezli milost, kdykoli potřebujeme pomoci.


V. Panno Maria, kéž skrze tebe najdeme uzdravení.
R. V Kristových ranách!

Modleme se:

Pane, z andělova zvěstování jsme poznali, že tvůj Syn se stal člověkem. Prosíme tě, vlej nám do duše svou milost, ať nás na přímluvu blahoslavené Panny Marie přivede jeho umučení a kříž k slávě vzkříšení. Neboť on s tebou žije a kraluje po všechny věky věků.
Nebo:
Bože, tvůj jednorozený Syn nám svým životem, smrtí a zmrtvýchvstáním získal věčnou spásu. Dej nám, prosíme, když v posvátném růženci blahoslavené Panny Marie o těchto tajemstvích rozjímáme, ať také podle nich žijeme a dosáhneme toho, co slibují. Skrze Krista, našeho Pána.

    Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie