Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 13. únor 2014 Pro OP: Bl. Jordána Saského, kněze
Blahoslavený Jordán se narodil kolem roku 1190 ve Vestfálsku,
přesné místo narození není známo. Jako student přišel kolem roku 1210 do Paříže a roku 1218 dosáhl magisteriátu svobodných
umění a bakalaureátu teologie. Osloven příkladem a kázáním blahoslaveného Reginalda vstoupil 12. února 1220 s dalšími dvěma
studenty do řádu. Už v dubnu byl poslán jako člen delegace pařížských bratří na první generální kapitulu do Boloně. V roce
1221 rozdělila kapitula řád na provincie a Jordána ustanovila prvním lombardským provinciálem. Téhož roku zemřel svatý
Dominik a následující generální kapitula zvolila 22. května 1222 Jordána druhým magistrem řádu. Bylo mu sotva třicet let a byl
teprve dva roky členem řádu. Jeho úkolem bylo dokončit dílo, které svatý Dominik zahájil. Během patnácti let jeho úřadu
vzrostl počet konventů z třiceti na tři sta. Pěšky prošel téměř celou Evropu. Sám do řádu přijal víc než tisíc mladých mužů
a založil téměř 250 klášterů. Byl neúnavným organizátorem řádu. Mnoho času věnoval vizitování klášterů, psal četné pastýřské
listy. Zachovala se řada dopisů, které psal blahoslavené Dianě Andalo. V roce 1236 odcestoval na vizitaci do Svaté země. Na
zpáteční cestě 13. února 1237 zahynul při ztroskotání lodi u syrského pobřeží. Byl pochován v kostele dominikánů v Accu [Aku]
v Palestině. V roce 1291 muslimové Acco dobyli a celé je zničili. Od té doby je Jordánův hrob nezvěstný. Kult blahoslaveného
Jordána potvrdil 10. května 1826 Lev XII.
MODLITBA ODPOLEDNE
V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Hodina třetí z poledne,
jak dá Pán, v mžiku uběhne,
teď zhloubi srdce zbožného
velebme Trojjediného.
Ať nám vždy v srdci čistém tkví
přesvatá Boží tajemství.
Řiďme se vzorem Petrovým,
jenž křížem žehnal nemocným.
Ať zpěv nám tryská ze srdcí,
kéž apoštolé ochránci
nám slabé kroky pomohou
podpírat mocí Kristovou.
Ať sláva Bohu Otci zní,
i tobě, Synu jediný,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky v každý čas. Amen.
ŽALTÁŘ
Ant. 1 Otevř mé oči, ať sledují bděle podivuhodné zákony tvoje.
Žalm 118 (119), 17-24
III (Gimel)
17 Čiň dobře sluhovi svému, ať žije, *
slovo tvé budu zachovávat.
18 Otevř mé oči, ať sledují bděle *
podivuhodné zákony tvoje. –
19 Jsem jenom hostem na této zemi, *
nezatajuj mi svá ustanovení!
20 Moje duše umdlévá touhou, *
znát v každé době tvá rozhodnutí. –
21 Zkrušil jsi pyšné: jsou zlořečeni, *
kdo sejdou z cesty tvých přikázání.
22 Sejmi ze mne potupnou hanbu, *
neboť tvé předpisy zachovávám. –
23 I když se knížata proti mně radí, *
služebník tvůj na tvé výroky myslí.
24 Příkazy tvé jsou mým potěšením, *
úradky tvé jsou mými rádci.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1
Otevř mé oči, ať sledují bděle podivuhodné zákony tvoje.
Ant. 2
Veď mě, Pane, ve své věrnosti.
Žalm 24 (25)
Prosím za odpuštění a ochranu
Naděje neklame. (Řím 5, 5)
I
1 K tobě, Pane, pozdvihuji duši, *
k Bohu svému. V tebe důvěřuji,
ty mi nedej v hanbě ztroskotat, *
ať se nepřátelé neradují!
3 Nezahanbíš ty, kdo hledí k tobě, *
zahanbeni ať jsou nevěrní. –
4 Ukazuj mi, Pane, svoje cesty, *
uč mě kráčet tvými stezkami.
5 K věrnosti mě veď a poučuj mě, *
vždyť jen ty jsi Bůh mé záchrany,
v kterého já dennodenně doufám, *
pro tvou, Pane, věčnou dobrotu. –
6 Vzpomeň, Pane, na své slitování, *
milost svou, jež trvá od věků!
7 Zapomeň mých provinění z mládí, *
v lásce své se na mne rozpomeň! –
8 Pán je plný dobroty a přímý, *
ukazuje cestu bloudícím,
9 utlačeným dopomáhá k právu, *
ponížené vodí k cestám svým; –
10 jeho cesty – pravdivost a věrnost *
těm, kdo plní úmluvu a řád.
11 Proto, Pane, odpusť pro své jméno, *
odpusť mi můj převeliký hřích!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2
Veď mě, Pane, ve své věrnosti.
Ant. 3
Ke mně obrať se, dej slitování, vždyť jsem ubohý a zcela sám.
II
12 Kdo je člověk, jenž se bojí Pána? *
Tomu Pán dá správnou cestou jít,
13 ten se bude těšit blahobytu, *
zemi zdědí v úděl jeho rod. –
14 Rada Páně těm, kdo se ho bojí, *
jeho úmluva je osvítí.
15 Moje oči stále hledí k Pánu, *
on mé nohy z léček vyprostí. –
16 Ke mně obrať se, dej slitování, *
vždyť jsem ubohý a zcela sám.
17 Ulev mému stísněnému srdci, *
vyveď mě už z mého sklíčení! –
18 Pohleď na můj žal a plahočení, *
všechny moje hříchy odpusť mi!
19 Pohleď na mé četné nepřátele, *
jakou krutou mají ke mně zášť! –
20 Ochraňuj mou duši, vysvoboď mě, *
nezahanbi mě v mém doufání!
21 Kéž mě chrání nevinnost a věrnost, *
neboť k tobě, Pane, pohlížím. –
22 Vysvoboď, můj Bože, Izraele *
ze všech jeho soužení a běd!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Ke mně obrať se, dej slitování, vždyť jsem ubohý a zcela sám.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Am 9, 6
Na nebi staví stupně svého trůnu, na zemi zakládá svou klenbu; volá mořské vody
a vylévá je na zemský povrch – jeho jméno je Hospodin.
V.
O Boží slávě vypravuje nebe.
R.
Obloha hlásá díla jeho rukou.
Modleme se:
Bože, vyslyš naše modlitby a dej, ať nás příklad tvého trpícího Syna posiluje, abychom
statečně snášeli všechna protivenství. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.
Při společném slavení liturgie hodin se dodá:
Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|