[ nová verze ]

« Říjen 2027 »
NePoÚtStČtSo
 12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31 


7. říjen 2027, Čtvrtek
3. týden žaltáře

Panny Marie Růžencové, památka
Pro OP: Panny Marie Růžencové, slavnost
Pro OP: Panny Marie Růžencové, svátek


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb

uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu

latinská verze

nahlásit chybu

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

7. říjen 2027
Pro OP: Panny Marie Růžencové


Počátky modlitby růžence můžeme najít již ve středověku v mnišském prostředí. Po vzoru mnišských modliteb sestávajících ze sto padesáti žalmů se laici začali modlit sto padesát otčenášů, později zdrávasů. Dnešní formu dal růženci v 15. století lidový misionář dominikán Alan de La Roche [Roš], který mu vtiskl výrazně mariánský charakter. Růženec si tehdy získal ohromnou popularitu. Podporu našel také u mnoha papežů. Růžencovým papežem byl svatý Pius V. V roce 1569 doporučil růženec všem věřícím bullou Inter desiderabilia. Magistra dominikánského řádu pověřil zakládáním a vedením růžencových bratrstev. V druhé bulle Consueverunt Romani Pontifices téhož roku stručně popsal původ růžence, jeho prvky, účinky i způsob šíření růžencové zbožnosti. Sv. Pius V. se velmi zasloužil o obranu Evropy proti Turkům. Turci v roce 1571 dobyli Kypr, ale 7. října 1571 v Korintské zátoce u Lepanta prohráli v námořní bitvě. Jako projev vděčnosti za vítězství vyhlásil papež na tento den svátek Panny Marie Růžencové. V bulle Salvatoris Domini ze dne 5. března 1572 vyjádřil přesvědčení, že vítězství v bitvě bylo dosaženo na přímluvu Panny Marie. Kromě toho vložil do Loretánských litanií invokaci „Pomocnice křesťanů“.

MODLITBA V POLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Teď Pánu chvály zpívejme 
z hloubi své duše plamenné, 
vždyť k polednímu blízký čas 
k modlitbám volá všechny nás. 

V něm nabízena věrným jest 
té pravé spásy sláva, čest, 
oběť Beránka čistého 
teď na kříž povýšeného. 

Ona paprsky skvoucími 
i polední žár zastíní. 
Tou Boží září blaživou 
proniknout chceme duši svou. 

Ať sláva Bohu Otci zní, 
i tobě, Synu jediný, 
i Duchu, který těší nás, 
po všechny věky v každý čas. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. Řekl Pán své matce: „Hle, ženo, tvůj syn!“ A tomu učedníkovi řekl: „Hle, tvá matka!“

Žalm 118 (119), 113-120
XV (Samech)

113 Odpor mám k lidem vrtkavé mysli, *
         zato však v lásce mám tvůj zákon.

114 Ty jsi má ochrana, ty jsi mi štítem, *
         s důvěrou spoléhám na tvé slovo. –

115 Odstupte ode mne, zlovolníci, *
         zachovám příkazy svého Boha!

116 Stůj při mně dle svého slibu, ať žiji, *
         nedopusť, abych se v naději zklamal! –

117 Dej mi svou pomoc a zachráněn budu, *
         rád se chci držet tvých přikázání.

118 Zavrhneš ty, kdo tvé vůli se příčí, *
         neboť jsou ve svém smýšlení lživí. –

119 Všichni, kdo hřeší, jsou pro tebe struskou, *
         proto tvé předpisy já mám v lásce.

120 Bázní před tebou trne mé tělo, *
         v úctě se chvěji před tvými soudy.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Žalm 78 (79), 1-5. 8-11. 13
Nářek nad Jeruzalémem

Kéž bys poznalo i ty, co vede k pokoji! (Lk 19, 42)

1 Bože, v dědictví tvé vtrhli pohané, †
      svatyni tvou hrůzně pošpinili, *
      Jeruzalém obrátili v trosky!

2 Ptákům pohodili těla sluhů tvých, *
      mrtvoly tvých věrných divé zvěři.

3 Jako vodu prolévali jejich krev *
      u Jeruzaléma, bez hrobníků.

4 Terčem urážek jsme pro své sousedy, *
      na posměch a hanu pro vůkolní. –

5 Do kdy, Pane, chceš se hněvat? Na věky? *
      Má tvé rozhorlení planout ohněm? –

   6     [Lij hněv na pohany, co tě neznají, *
         na říše, jež nectí tvoje jméno,
   7     neboť pohltili tvého Jákoba, *
         zpustošili jeho domovinu.]

8 Nečítej nám k tíži viny praotců! †
      Pospěš k nám už se svým slitováním, *
      protože jsme krutě poníženi.

9 Pomoz nám, ty Bože naší záchrany, *
      vysvoboď nás pro své slavné jméno, –
   zachraň nás a odpusť naše hříchy, *
       vysvoboď nás pro své svaté jméno!

10 Proč by měli pohané se posmívat: *
       „Kdepak mají toho svého Boha?"
    Na pohanech zjev – nám před očima – *
       pomstu za prolitou krev svých sluhů!

11 Kéž se k tobě donese křik zajatých, *
       mocnou paží před smrtí je zachraň! –

   12     [Sedminásob odplať našim sousedům *
         hanu, jíž tě uráželi, Pane.]

13 Kdežto my, tvůj národ, ovce pastvy tvé, †
       budeme tě chválit do věčnosti, *
       zvěstovat tvou slávu z rodu na rod.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Žalm 79 (80)
Obnova Boží vinice

Přijď, Pane Ježíši! (Zj 22, 20)

2 Uslyš nás, ty, jenž paseš Izrael, *
      Josefův lid jak svoje stádo vodíš,
   ty, který trůníš nad cherubíny, *
3     ukaž se, ať tě v plné slávě spatří
   Efraim, Benjamin i Manasse! *
      Vzbuď svoji moc a zachránit nás pospěš! –

4 Povznes nás opět, Pane zástupů, *
      rozjasni tvář, a budem zachráněni! –

5 Jak dlouho ještě, Pane zástupů, *
      míníš se hněvat, když tvůj lid tě vzývá?
6 Slzavým chlebem jsi jej nasytil, *
      slzami napojil jej v plné míře.
7 Za předmět pře jsi nás dal sousedům, *
      až se nám proto nepřátelé smějí. –

8 Povznes nás opět, Pane zástupů, *
      rozjasni tvář, a budem zachráněni! –

9 Sám révu z Egypta jsi přenesl, *
       sám vyhnals pohany a révu vsadil.
10 Sám připravil jsi pro ni místa dost, *
       vkořenila se, zaplnila zemi.
11 Svým stínem celé hory pokryla *
       a svými ratolestmi Boží cedry.
12 Až k moři vyhnala své úponky, *
       až k Eufratu své čilé letorosty. –

13 Proč jen jsi strhl její ohradu? *
       Teď, kdo jde kolem, na ní hrozny sbírá,
14 teď kanec divočák ji pustoší, *
       kdekterá polní zvěř se na ní pase. –

15 Obrať se, Pane zástupů, zas k nám! *
       Popatři z výšin nebeských a pohleď!
    Svou péčí se zas ujmi révy své, †
16      zahrady, již jsi vysázel svou paží, *
       výhonku, který sám jsi vypěstil. –

17 Ti, kdo ji spálili a zničili, *
       ať zhynou hrůzou, zdrceni tvou tváří!
18 Chraň muže, jenž je po tvé pravici, *
       chraň syna člověka, jejž vychoval sis!
19 Oživ nás, nespustíme se tě již, *
       vzývat a chválit budeme tvé jméno! –

20 Povznes nás opět, Pane zástupů, *
       rozjasni tvář, a budem zachráněni! –

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. Řekl Pán své matce: „Hle, ženo, tvůj syn!“ A tomu učedníkovi řekl: „Hle, tvá matka!“

KRÁTKÉ ČTENÍ

Kol 1, 24-25
Teď sice pro vás trpím, ale raduji se z toho, protože tím na svém těle doplňuji to, co zbývá vytrpět do plné míry Kristových útrap; má z toho prospěch jeho Tělo, to je Církev. Do jejích služeb jsem se dal, jak to bylo ve shodě s Božím darem, který mi Bůh svěřil, abych vám plně oznámil Boží slovo.


V. Stála svatá Matka Maria.
R. U Ježíšova kříže.

Modleme se:

Pane, z andělova zvěstování jsme poznali, že tvůj Syn se stal člověkem. Prosíme tě, vlej nám do duše svou milost, ať nás na přímluvu blahoslavené Panny Marie přivede jeho umučení a kříž k slávě vzkříšení. Neboť on s tebou žije a kraluje po všechny věky věků.
Nebo:
Bože, tvůj jednorozený Syn nám svým životem, smrtí a zmrtvýchvstáním získal věčnou spásu. Dej nám, prosíme, když v posvátném růženci blahoslavené Panny Marie o těchto tajemstvích rozjímáme, ať také podle nich žijeme a dosáhneme toho, co slibují. Skrze Krista, našeho Pána.

    Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie