[ nová verze ]
13. srpen 2025, Středa
3. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 19. týden Sv. Ponciána, papeže, a Hippolyta, kněze, mučedníků, nezávazná památka Pro OP: Sv. Alexandra Longa, kněze, a druhů, mučedníků, pro připomínku
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 13. srpen 2025 Sv. Ponciána, papeže, a Hippolyta, kněze, mučedníků
Na začátku vlády císaře Maximina (235) byli oba odsouzeni k nuceným pracím
v dolech na ostrově Sardinii a v krátké době tam zemřeli vyčerpáni nezdravým prostředím, namáhavou prací a hrubým zacházením. Jejich památka
se slavila společně v den, kdy byly za papeže Fabiána (236-250) jejich tělesné pozůstatky převezeny do Říma (13.VIII.): Poncián byl pohřben v
Kalistových katakombách a Hippolyt v katakombách při cestě vedoucí do Tivoli (via Tiburtina).
Poncián byl papežem v letech 230-235. Císař Alexandr Severus (222-235) se nechoval ke křesťanům nepřátelsky. Byla to doba vnějšího klidu a
organizačního upevňování Církve, ale zároveň vnitřního rozdvojení přímo v Římě. První papežský rozkol skončil teprve krátce před jeho smrtí. Spolu
se vzdoropapežem Hippolytem byl odsouzen k nuceným pracím v dolech. Po deportaci na Sardinii se vzdal papežského úřadu (28.IX.235) a vyzval
římské duchovenstvo, aby si zvolili jeho nástupce. Vzdoropapež následoval jeho příkladu a vybídl své stoupence, aby se podřídili novému papeži.
Hippolyt pocházel pravděpodobně z Malé Asie nebo z Alexandrie, byl žákem sv. Ireneje a za papeže Viktora I. (189-199) zaujímal významné postavení
jako teolog a církevní spisovatel. Na podstavci sochy, kterou mu jeho příznivci později postavili, je uvedeno jeho 15 spisů z nejrůznějších
oborů. Nynější druhá anafora a modlitba pro svěcení biskupa mají svůj základ v jím zaznamenaném textu. Když se stal papežem bývalý otrok
Zefyrin (199-217) a za nejbližšího spolupracovníka si vybral jáhna Kalista (také propuštěného otroka), vyčítal mu Hippolyt nepřesné vyjadřování o
třech božských Osobách, jeho vlastní výroky však v tomto ohledu také nebyly zcela správné. Po jeho smrti (217) neuznal volbu nového papeže
Kalista I. a přešel do otevřeného odboje. Stavěl se proti přijímání kajících odpadlíků zpět do Církve a proti manželským sňatkům svobodných
žen s otroky. Jako první vzdoropapež setrval v opozici i proti dalším dvěma papežům. Před svou mučednickou smrtí však vyzval své stoupence k
obnovení jednoty.
MODLITBA V POLEDNE
V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Teď Pánu chvály zpívejme
z hloubi své duše plamenné,
vždyť k polednímu blízký čas
k modlitbám volá všechny nás.
V něm nabízena věrným jest
té pravé spásy sláva, čest,
oběť Beránka čistého
teď na kříž povýšeného.
Ona paprsky skvoucími
i polední žár zastíní.
Tou Boží září blaživou
proniknout chceme duši svou.
Ať sláva Bohu Otci zní,
i tobě, Synu jediný,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky v každý čas. Amen.
ŽALTÁŘ
Ant. 1 Kdo mě následuje, nebude chodit v temnotě, ale bude mít světlo života, praví Pán.
Žalm 118 (119), 105-112
XIV (Nún)
Rozjímání o Božím zákoně
To je mé přikázání: Milujte se navzájem. (Jan 15, 12)
105 Mým krokům svítilnou je tvé slovo, *
ono mi cestu osvětluje.
106 Dal jsem přísahu, také ji plním, *
dbát všech tvých správných rozhodnutí. –
107 Těžce svou bídou jsem sužován, Pane, *
dle svého slova mi zachovej život!
108 Sliby mých úst, Pane, laskavě přijmi, *
pouč mě o svých rozhodnutích. –
109 Stále můj život je ohrožen zkázou, *
já na tvůj zákon však nezapomínám.
110 Ať na mne bezbožní nástrahy líčí, *
z cesty tvých příkazů nezabloudím. –
111 Svědectví tvá jsou mým dědictvím provždy, *
neboť jsou radostí mého srdce.
112 Srdce jsem přiměl tvé zásady plnit, *
v tom je odměna na věčné časy.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1
Kdo mě následuje, nebude chodit v temnotě, ale bude mít světlo života, praví Pán.
Ant. 2
Já jsem jen ubohý nuzák, Pane, ty jsi má pomoc.
Žalm 69 (70)
Bože, shlédni a pomoz
Pane, zachraň nás, hyneme! (Mt 8, 25)
2 Kéž se ti, Bože, zlíbí mě vysvobodit! *
Pospěš mi, Pane, na pomoc! –
3 Ať hanba s potupou padnou konečně na ty, *
kdo se mě snaží zahubit,
ať se stydí a zalezou všichni, *
kdo se z mých pohrom radují! –
4 Jen ať se stáhnou se zahanbením ti všichni, *
kdo o mně říkali: „Dobře mu tak.“
5 Zato ať jásají, ať se radují v tobě *
všichni, kdo tebe hledají! –
Ať mohou říkat: „Velký je Bůh," *
kdo k tobě volají o pomoc. –
6 Já jsem jen ubohý nuzák, přijď ke mně, Pane! †
Ty jsi má pomoc, můj zachránce, *
Pane, déle už neotálej!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2
Já jsem jen ubohý nuzák, Pane, ty jsi má pomoc.
Ant. 3
Bůh nebude soudit podle zdání, ale podle spravedlnosti a podle práva.
Žalm 74 (75)
Bůh je spravedlivý soudce
Sesazuje mocné z trůnu a povyšuje ponížené. (Lk 1, 52)
2 Slavíme tě, Pane, slavíme tě, *
vzýváme tě, hlásáme tvé divy. –
3 „V době, kterou já sám ustanovím, *
soudit budu spravedlivým soudem.
4 Byť se zem i s tvorstvem kymácela, *
její pilíře já pevně držím. –
5 Pyšným říkám: Jen se nepyšněte! *
Bezbožným: Jen nezdvihejte hlavu!
6 Nezdvíhejte hlavu příliš zpupně, *
nehovořte k Bohu s šíjí vzdornou!“
7 Od východu ani od západu, *
z pouště ani z hor nic nečekejte,
8 nikoli, jen Bůh je všeho soudcem: *
toho poníží a toho vznese. –
9 Tak to je: Pán drží v ruce kalich *
s šumivým a kořeněným vínem,
podává jej tomu a zas tomu, †
vylokat je musí po kvasnice, *
vypít všichni bezbožníci země. –
10 Já však budu do věčnosti jásat, *
Jákobovu Bohu hrát a zpívat.
11 On zuráží rohy bezbožníkům, *
kdežto spravedliví zdvihnou čelo.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Bůh nebude soudit podle zdání, ale podle spravedlnosti a podle práva.
KRÁTKÉ ČTENÍ
1 Kor 13, 8-9. 13
Láska nikdy nepřestává. Dar prorokování pomine, dar jazyků už nebude, dar poznání zanikne.
Vždyť kusé je všecko naše poznání, nedostatečné je naše prorokování. Nyní trvá víra, naděje a
láska, tato trojice. Ale největší z nich je láska.
V.
S námi, Pane, buď tvé slitování.
R.
Jako ty jsi naše naděje.
Modleme se:
Všemohoucí a milosrdný Bože, provázej naši dnešní práci svým požehnáním: dej nám poznat,
co jsme nedělali správně, a pomoz nám to napravit, abychom šťastně dokončili, co jsme s tvou
pomocí začali. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.
Při společném slavení liturgie hodin se dodá:
Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|