[ nová verze ]
14. listopad 2023, Úterý
4. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 32. týden Pro OP: Bl. Jana Liccia, kněze, nezávazná památka Pro OP: Pro OP: Bl. Lucie z Narni, panny, řeholnice, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 14. listopad 2023 Pro OP: Bl. Jana Liccia, kněze
Narodil se v Caccamu na Sicílii kolem roku 1430. Jeho matka
zemřela při porodu a Jana vychovávala jeho teta. Do řádu vstoupil v Palermu, přijal jej a formoval blahoslavený Petr Jeremiáš.
Jan Licci se pak stal jeho nástupcem v díle reformy na Sicílii. Od roku 1456 začal působit jako kazatel v Palermu, později ve
Vicenze. Založil kláštery v Polizzi Generosa a ve svém rodišti v Caccamu. Řídil Sicilskou provincii jako provinciál. Kolem roku
1501 se vrátil zpět do kláštera v Caccamu, kde se až do své smrti věnoval kazatelské službě. Patří mezi skvělé osobnosti dominikánské
reformy na Sicílii. Byl příkladným řeholníkem, skvělým kazatelem, šiřitelem růžence. Jako kazatel prošel celou Sicílii,
navštěvoval chudé, nemocné a vězně, a proto býval nazýván „apoštolem Sicílie“. Zemřel v Caccamu u Palerma 14. listopadu
1511. Jeho kult potvrdil 25. dubna 1753 Benedikt XIV.
MODLITBA V POLEDNE
V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Jsi mocný Vládce, věrný Bůh,
sám stanovíš všech věcí řád,
smí slunce vzejít z ranních mlh
a za poledne žhavě hřát.
Ztlum nebratrských různic žár,
zchlaď žhoucí krve temný vír,
ztiš stálý hmoty s duchem svár,
dej zdraví tělu, srdci mír.
To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.
ŽALTÁŘ
Ant. 1 Blaze tomu, kdo zná Boží vůli a jedná podle ní.
Žalm 118 (119), 137-144
XVIII (Sade)
137 Ty, Pane, ty jsi spravedlivý, *
správná jsou tvoje rozhodnutí.
138 Právem jsi dal svá přikázání, *
mocně, pevně a spravedlivě. –
139 Sžírá mě hněv k mým nepřátelům, *
že na tvá slova zapomněli.
140 Věrně se osvědčil tvůj výrok, *
proto tvůj služebník má jej v lásce. –
141 Jsem jen malý a opovržený, *
příkazů tvých však nezapomínám.
142 Věčně je v právu tvá spravedlnost *
a tvůj zákon je pravdivý provždy. –
143 I když mě postihly útlak a tíseň, *
přesto se těším z tvých ustanovení.
144 Předpisy tvé jsou na věky správné, *
dej, ať je chápu, a já budu žíti.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1
Blaze tomu, kdo zná Boží vůli a jedná podle ní.
Ant. 2
Dej, ať modlitba má dojde k tobě, Pane.
Žalm 87 (88)
Modlitba těžce zkoušeného člověka
Toto je vaše hodina a vláda temnoty. (Lk 22, 53)
I
2 Pane, Bože spásy, volám za dne, *
za noci můj křik se k tobě dere.
3 Dej, ať modlitba má dojde k tobě, *
nachyl ucho k mému naříkání! –
4 Vždyť má duše už je syta útrap, *
k podsvětí se naklání můj život.
5 Už mě počítají mezi mrtvé, *
jsem jak ten, v kom všechny síly zhasly.
6 Mezi mrtvými je moje lůžko, *
mezi padlými, co leží v hrobě,
na které už ani nevzpomeneš; *
ze vší péče tvé jsou vyloučeni. –
7 Uvrhls mě do hluboké jámy, *
do propasti, do nejhlubších temnot.
8 Leží na mně tíha tvého hněvu, *
všechny vlny tvé mě zaplavují.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2
Dej, ať modlitba má dojde k tobě, Pane.
Ant. 3
K tobě, Pane, běduji den za dnem. Proč svou tvář mi neustále skrýváš?
II
9 Odehnals mi přátele i známé, *
učinils, že všichni si mě hnusí;
uvězněn jsem, ven se nedostanu, *
10 oko mé je vysíleno hořem.
K tobě, Pane, běduji den za dnem *
a jen po tobě své ruce vzpínám.
11 Konáš divy pro ty, kdo jsou mrtvi? *
Mohou stíny vstát a tebe chválit?
12 Vyprávějí o tvé lásce v hrobech, *
o tvé věrnosti tam v říši mrtvých?
13 Budou známy v temnotách tvé divy, *
tvoje milost v kraji zapomnění? –
14 Proto, Pane, stále k tobě úpím, *
k tobě stoupá prosba má hned zrána.
15 Proč mě tedy zavrhuješ, Pane? *
Proč svou tvář mi neustále skrýváš?
16 Ubožák jsem, z dětství vydán smrti, *
zdrcen tvými hrůzami, jež snáším.
17 Přese mne se přehnaly tvé hněvy, *
hrůzy tvé mi ústa umlčují.
18 Stále mě jak vody zaplavují, *
nade mnou se zavírají všechny.
19 Odcizils mi přítele i druha, *
už se přátelím jen s temnotami.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 K tobě, Pane, běduji den za dnem. Proč svou tvář mi neustále skrýváš?
KRÁTKÉ ČTENÍ
Dt 30, 11. 14
Tento příkaz, který ti dnes ukládám, není pro tebe příliš nesnadný a není tak daleko od tebe.
Vždyť je ti to slovo velmi blízké, je v tvých ústech a v tvém srdci, takže ho můžeš zachovávat.
V.
Mým krokům svítilnou je tvé slovo, Pane.
R.
Ono mi cestu osvětluje.
Modleme se:
Bože, tys promluvil k Petrovi, když se v poledne modlil, a dals mu poznat, že chceš, aby
všichni lidé dosáhli spásy; žehnej naší každodenní práci, ať pomáhá uskutečňovat toto tvé láskyplné
rozhodnutí. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.
Při společném slavení liturgie hodin se dodá:
Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|