[ nová verze ]
5. květen 2022, Čtvrtek
3. týden žaltáře
Doba velikonoční, 3. týden Pro OP: Sv. Vincence Ferrerského, kněze, památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 5. květen 2022 Pro OP: Sv. Vincence Ferrerského, kněze
Narodil se ve Valencii 23. ledna 1350. Otec byl městský úředník
a rodina předpokládala, že Vincenc bude v této tradici pokračovat. Vincenc však v roce 1367 vstoupil do řádu. Po studiích
ve Valencii, Leridě, Barceloně a Toulouse přijal v roce 1378 kněžské svěcení. Poté úžasným způsobem rozvinul svou
činnost na kazatelně, na profesorské katedře a také ve veřejném životě. Až do roku 1390 působil ve Valencii jako lektor a kazatel.
Svými kázáními přivedl ke konverzi mnoho pohanů a židů. V době papežského schismatu následoval nejprve vzdoropapeže
Benedikta XIII. do Avignonu. Trpěl však rozdělením církve, jehož hlavní příčinu spatřoval v tom, že celý Boží lid je
příliš vzdálen od Krista. Proto z Avignonu odešel a od roku 1399 se stal jedním z největších putujících kazatelů v historii církve.
Proslul především jako kazatel pokání, jež nejen hlásal, ale také dosvědčoval svým životem. V roce 1415 Kostnický koncil
ukončil západní schisma a papežem se stal Martin V. Ten si byl vědom zásluh svatého Vincence a nabídl mu kardinálský titul.
Vincenc s díky odmítl a poprosil jen o papežské požehnání pro svou další misionářskou činnost. Ta skončila v Bretani, kde 5.
dubna 1419 zemřel. Byl pohřben v katedrále ve Vannes a hned po své smrti byl uctíván jako svatý. Kanonizoval jej 29.
června 1455 Kalixt III.
MODLITBA V POLEDNE
V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Pojďte, sluhové pokorní,
ať vaše rty i nitra zní
chválami jména Božího,
hodnými Nejsvětějšího.
Toť doba, kdy národem svým
rozsudkem nespravedlivým
náš Soudce na smrt vydaný
pněl za nás ukřižovaný.
My s láskou, již mu dlužíme,
a v bázni, které plni jsme,
proti všem svodům, jimiž nás
napadá svůdce zas a zas,
vzývejme Boha jednoho,
v Trojici Vládce mocného,
Otce i Syna – Krále s ním
společně s Duchem přesvatým. Amen.
ŽALTÁŘ
Ant. Aleluja. Aleluja. Aleluja.
Žalm 118 (119), 113-120
XV (Samech)
113 Odpor mám k lidem vrtkavé mysli, *
zato však v lásce mám tvůj zákon.
114 Ty jsi má ochrana, ty jsi mi štítem, *
s důvěrou spoléhám na tvé slovo. –
115 Odstupte ode mne, zlovolníci, *
zachovám příkazy svého Boha!
116 Stůj při mně dle svého slibu, ať žiji, *
nedopusť, abych se v naději zklamal! –
117 Dej mi svou pomoc a zachráněn budu, *
rád se chci držet tvých přikázání.
118 Zavrhneš ty, kdo tvé vůli se příčí, *
neboť jsou ve svém smýšlení lživí. –
119 Všichni, kdo hřeší, jsou pro tebe struskou, *
proto tvé předpisy já mám v lásce.
120 Bázní před tebou trne mé tělo, *
v úctě se chvěji před tvými soudy.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Žalm 78 (79), 1-5. 8-11. 13
Nářek nad Jeruzalémem
Kéž bys poznalo i ty, co vede k pokoji! (Lk 19, 42)
1 Bože, v dědictví tvé vtrhli pohané, †
svatyni tvou hrůzně pošpinili, *
Jeruzalém obrátili v trosky!
2 Ptákům pohodili těla sluhů tvých, *
mrtvoly tvých věrných divé zvěři.
3 Jako vodu prolévali jejich krev *
u Jeruzaléma, bez hrobníků.
4 Terčem urážek jsme pro své sousedy, *
na posměch a hanu pro vůkolní. –
5 Do kdy, Pane, chceš se hněvat? Na věky? *
Má tvé rozhorlení planout ohněm? –
6 [Lij hněv na pohany, co tě neznají, *
na říše, jež nectí tvoje jméno,
7 neboť pohltili tvého Jákoba, *
zpustošili jeho domovinu.]
8 Nečítej nám k tíži viny praotců! †
Pospěš k nám už se svým slitováním, *
protože jsme krutě poníženi.
9 Pomoz nám, ty Bože naší záchrany, *
vysvoboď nás pro své slavné jméno, –
zachraň nás a odpusť naše hříchy, *
vysvoboď nás pro své svaté jméno!
10 Proč by měli pohané se posmívat: *
„Kdepak mají toho svého Boha?"
Na pohanech zjev – nám před očima – *
pomstu za prolitou krev svých sluhů!
11 Kéž se k tobě donese křik zajatých, *
mocnou paží před smrtí je zachraň! –
12 [Sedminásob odplať našim sousedům *
hanu, jíž tě uráželi, Pane.]
13 Kdežto my, tvůj národ, ovce pastvy tvé, †
budeme tě chválit do věčnosti, *
zvěstovat tvou slávu z rodu na rod.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Žalm 79 (80)
Obnova Boží vinice
Přijď, Pane Ježíši! (Zj 22, 20)
2 Uslyš nás, ty, jenž paseš Izrael, *
Josefův lid jak svoje stádo vodíš,
ty, který trůníš nad cherubíny, *
3 ukaž se, ať tě v plné slávě spatří
Efraim, Benjamin i Manasse! *
Vzbuď svoji moc a zachránit nás pospěš! –
4 Povznes nás opět, Pane zástupů, *
rozjasni tvář, a budem zachráněni! –
5 Jak dlouho ještě, Pane zástupů, *
míníš se hněvat, když tvůj lid tě vzývá?
6 Slzavým chlebem jsi jej nasytil, *
slzami napojil jej v plné míře.
7 Za předmět pře jsi nás dal sousedům, *
až se nám proto nepřátelé smějí. –
8 Povznes nás opět, Pane zástupů, *
rozjasni tvář, a budem zachráněni! –
9 Sám révu z Egypta jsi přenesl, *
sám vyhnals pohany a révu vsadil.
10 Sám připravil jsi pro ni místa dost, *
vkořenila se, zaplnila zemi.
11 Svým stínem celé hory pokryla *
a svými ratolestmi Boží cedry.
12 Až k moři vyhnala své úponky, *
až k Eufratu své čilé letorosty. –
13 Proč jen jsi strhl její ohradu? *
Teď, kdo jde kolem, na ní hrozny sbírá,
14 teď kanec divočák ji pustoší, *
kdekterá polní zvěř se na ní pase. –
15 Obrať se, Pane zástupů, zas k nám! *
Popatři z výšin nebeských a pohleď!
Svou péčí se zas ujmi révy své, †
16 zahrady, již jsi vysázel svou paží, *
výhonku, který sám jsi vypěstil. –
17 Ti, kdo ji spálili a zničili, *
ať zhynou hrůzou, zdrceni tvou tváří!
18 Chraň muže, jenž je po tvé pravici, *
chraň syna člověka, jejž vychoval sis!
19 Oživ nás, nespustíme se tě již, *
vzývat a chválit budeme tvé jméno! –
20 Povznes nás opět, Pane zástupů, *
rozjasni tvář, a budem zachráněni! –
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Aleluja. Aleluja. Aleluja.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Tit 3, 5b-7
Bůh nás ze svého milosrdenství spasil v koupeli znovuzrození a obnovení Duchem Svatým.
Toho na nás vylil v hojnosti skrze našeho Spasitele, Ježíše Krista, abychom – ospravedlněni
jeho milostí – dostali jako dědictví vytoužený věčný život.
V.
Učedníci se zaradovali, aleluja.
R.
Když viděli Pána, aleluja.
Modleme se:
Všemohoucí, věčný Bože, v těchto dnech si hlouběji uvědomujeme tvou dobrotu; dej, ať ji také bohatě zakoušíme, abychom zbaveni mlhavých nejistot
pevněji přilnuli k učení tvé pravdy. Skrze Krista, našeho Pána.
Při společném slavení liturgie hodin se dodá:
Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|