[ nová verze ]
28. leden 2021, Čtvrtek
3. týden žaltáře
Sv. Tomáše Akvinského, kněze a učitele Církve, památka Pro OP: Sv. Tomáše Akvinského, kněze a učitele Církve, svátek
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 28. leden 2021 Pro OP: Sv. Tomáše Akvinského, kněze a učitele Církve
Narodil se v roce 1225 na hradě Rocca Sicca (dnes Roccasecca) nedaleko Monte
Cassina v rodině hrabat z Akvina. Otec jej určil pro duchovní stav a v pěti letech ho poslal na vychování k benediktinům na Monte
Cassino. Tam získal základní vzdělání a pokračoval ve studiu na univerzitě v Neapoli. Přes odpor rodiny vstoupil v Neapoli do
řádu sv. Dominika. Studoval pak v Paříži a Kolíně nad Rýnem pod vedením sv. Alberta Velikého. V roce 1252 začal vyučovat na
pařížské univerzitě. V roce 1259 jej představení povolali do Říma jako generálního kazatele, ale už rok nato si jej vyžádal papež
Urban IV. na svůj dvůr do Orvieta. V tomto období ustanovil papež svátek Božího Těla a sv. Tomáš k němu složil nádherné
hymny. V roce 1265 se sv. Tomáš vrátil do Říma a stal se regentem provinčního studia. Tři roky na to se musel znovu vrátit do
Paříže, kde hájil profesory žebravých řádů proti jejich odpůrcům. Od roku 1272 řídil řádové studium v Neapoli. Na papežův příkaz
se vydal v roce 1274 do Lyonu, kam byl svolán koncil. Zemřel však cestou v klášteře cisterciáků Fossa Nuova 7. března 1274. Do
seznamu svatých jej zařadil papež Jan XXII. 18. července 1323. Sv. Pius V. jej prohlásil v roce 1567 učitelem Církve a Lev XIII.
patronem všech vysokých škol. Jacques Maritain o sv. Tomášovi napsal: „Dílem sv. Tomáše bylo přivést do služeb Kristových
všechny síly inteligence. Jeho svatost byla svatostí rozumu, osvíceného rozjímáním.“ Svým dílem vytvořil systém křesťanské
filosofie i teologie, nemálo přispěl k porozumění s východními církvemi. Můžeme právem říci, že byl nejučenější mezi světci
a nejsvětější mezi učenci.
MODLITBA V POLEDNE
V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Teď Pánu chvály zpívejme
z hloubi své duše plamenné,
vždyť k polednímu blízký čas
k modlitbám volá všechny nás.
V něm nabízena věrným jest
té pravé spásy sláva, čest,
oběť Beránka čistého
teď na kříž povýšeného.
Ona paprsky skvoucími
i polední žár zastíní.
Tou Boží září blaživou
proniknout chceme duši svou.
Ať sláva Bohu Otci zní,
i tobě, Synu jediný,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky v každý čas. Amen.
ŽALTÁŘ
Ant. 1 Pane, stůj při mně dle svého slibu, ať žiji.
Žalm 118 (119), 113-120
XV (Samech)
113 Odpor mám k lidem vrtkavé mysli, *
zato však v lásce mám tvůj zákon.
114 Ty jsi má ochrana, ty jsi mi štítem, *
s důvěrou spoléhám na tvé slovo. –
115 Odstupte ode mne, zlovolníci, *
zachovám příkazy svého Boha!
116 Stůj při mně dle svého slibu, ať žiji, *
nedopusť, abych se v naději zklamal! –
117 Dej mi svou pomoc a zachráněn budu, *
rád se chci držet tvých přikázání.
118 Zavrhneš ty, kdo tvé vůli se příčí, *
neboť jsou ve svém smýšlení lživí. –
119 Všichni, kdo hřeší, jsou pro tebe struskou, *
proto tvé předpisy já mám v lásce.
120 Bázní před tebou trne mé tělo, *
v úctě se chvěji před tvými soudy.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1
Pane, stůj při mně dle svého slibu, ať žiji.
Ant. 2
Pomoz nám, ty Bože naší záchrany, zachraň nás a odpusť naše hříchy.
Žalm 78 (79), 1-5. 8-11. 13
Nářek nad Jeruzalémem
Kéž bys poznalo i ty, co vede k pokoji! (Lk 19, 42)
1 Bože, v dědictví tvé vtrhli pohané, †
svatyni tvou hrůzně pošpinili, *
Jeruzalém obrátili v trosky!
2 Ptákům pohodili těla sluhů tvých, *
mrtvoly tvých věrných divé zvěři.
3 Jako vodu prolévali jejich krev *
u Jeruzaléma, bez hrobníků.
4 Terčem urážek jsme pro své sousedy, *
na posměch a hanu pro vůkolní. –
5 Do kdy, Pane, chceš se hněvat? Na věky? *
Má tvé rozhorlení planout ohněm? –
6 [Lij hněv na pohany, co tě neznají, *
na říše, jež nectí tvoje jméno,
7 neboť pohltili tvého Jákoba, *
zpustošili jeho domovinu.]
8 Nečítej nám k tíži viny praotců! †
Pospěš k nám už se svým slitováním, *
protože jsme krutě poníženi.
9 Pomoz nám, ty Bože naší záchrany, *
vysvoboď nás pro své slavné jméno, –
zachraň nás a odpusť naše hříchy, *
vysvoboď nás pro své svaté jméno!
10 Proč by měli pohané se posmívat: *
„Kdepak mají toho svého Boha?"
Na pohanech zjev – nám před očima – *
pomstu za prolitou krev svých sluhů!
11 Kéž se k tobě donese křik zajatých, *
mocnou paží před smrtí je zachraň! –
12 [Sedminásob odplať našim sousedům *
hanu, jíž tě uráželi, Pane.]
13 Kdežto my, tvůj národ, ovce pastvy tvé, †
budeme tě chválit do věčnosti, *
zvěstovat tvou slávu z rodu na rod.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2
Pomoz nám, ty Bože naší záchrany, zachraň nás a odpusť naše hříchy.
Ant. 3
Bože zástupů, shlédni z nebe a navštiv tuto vinici.
Žalm 79 (80)
Obnova Boží vinice
Přijď, Pane Ježíši! (Zj 22, 20)
2 Uslyš nás, ty, jenž paseš Izrael, *
Josefův lid jak svoje stádo vodíš,
ty, který trůníš nad cherubíny, *
3 ukaž se, ať tě v plné slávě spatří
Efraim, Benjamin i Manasse! *
Vzbuď svoji moc a zachránit nás pospěš! –
4 Povznes nás opět, Pane zástupů, *
rozjasni tvář, a budem zachráněni! –
5 Jak dlouho ještě, Pane zástupů, *
míníš se hněvat, když tvůj lid tě vzývá?
6 Slzavým chlebem jsi jej nasytil, *
slzami napojil jej v plné míře.
7 Za předmět pře jsi nás dal sousedům, *
až se nám proto nepřátelé smějí. –
8 Povznes nás opět, Pane zástupů, *
rozjasni tvář, a budem zachráněni! –
9 Sám révu z Egypta jsi přenesl, *
sám vyhnals pohany a révu vsadil.
10 Sám připravil jsi pro ni místa dost, *
vkořenila se, zaplnila zemi.
11 Svým stínem celé hory pokryla *
a svými ratolestmi Boží cedry.
12 Až k moři vyhnala své úponky, *
až k Eufratu své čilé letorosty. –
13 Proč jen jsi strhl její ohradu? *
Teď, kdo jde kolem, na ní hrozny sbírá,
14 teď kanec divočák ji pustoší, *
kdekterá polní zvěř se na ní pase. –
15 Obrať se, Pane zástupů, zas k nám! *
Popatři z výšin nebeských a pohleď!
Svou péčí se zas ujmi révy své, †
16 zahrady, již jsi vysázel svou paží, *
výhonku, který sám jsi vypěstil. –
17 Ti, kdo ji spálili a zničili, *
ať zhynou hrůzou, zdrceni tvou tváří!
18 Chraň muže, jenž je po tvé pravici, *
chraň syna člověka, jejž vychoval sis!
19 Oživ nás, nespustíme se tě již, *
vzývat a chválit budeme tvé jméno! –
20 Povznes nás opět, Pane zástupů, *
rozjasni tvář, a budem zachráněni! –
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Bože zástupů, shlédni z nebe a navštiv tuto vinici.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Jak 1, 5-6
Když je někdo z vás pozadu v moudrosti, ať prosí Boha a bude mu dána, protože Bůh všem dává štědře a bez
vyčítání. Jen ať prosí s důvěrou a vůbec nepochybuje! Neboť kdo pochybuje, podobá se mořskému vlnobití: vítr jím
zmítá sem a tam.
O.V jeho srdci odpočívá moudrost.
V.
A v jeho řeči rozumnost.
Modleme se:
Bože, ve své prozřetelnosti jsi dal své Církvi svatého Tomáše jako hlasatele tvé moudrosti a vzor svatého
života; pro jeho zásluhy nám pomáhej, abychom tě neustále podle jeho příkladu opravdově hledali
a nade všechno milovali. Skrze Krista, našeho Pána.
Při společném slavení liturgie hodin se dodá:
Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|