[ nová verze ]
18. srpen 2020, Úterý
4. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 20. týden Pro OP: Bl. Mannesa, kněze, bratra sv. Otce Dominika, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 18. srpen 2020 Pro OP: Bl. Mannesa, kněze, bratra sv. Otce Dominika
Byl starším bratrem svatého Dominika, narodil se v Calerueze
kolem roku 1170. Patří mezi první Dominikovy spolupracovníky při zakládání řádu. Byl spíše kontemplativního zaměření. Jeho
současníci o něm dosvědčují, že byl „mužem svatým a stále ponořeným do modlitby, jemným, pokorným, veselým i milosrdným“.
Současně byl ale „nadšeným kazatelem“. V roce 1217 byl vyslán s druhou skupinou bratří do Paříže a stal se spoluzakladatelem
kláštera sv. Jakuba v Paříži. O dva roky později jej svatý Dominik poslal jako duchovního vůdce a kaplana k mniškám do Madridu.
Mannes zde zůstal pravděpodobně až do své smrti. Zemřel kolem roku 1236 v cisterciáckém opatství San Pedro v Gumiel
de Izan, kde byl rovněž pohřben. Jeho kult potvrdil 2. června 1834 Řehoř XVI.
MODLITBA V POLEDNE
V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Jsi mocný Vládce, věrný Bůh,
sám stanovíš všech věcí řád,
smí slunce vzejít z ranních mlh
a za poledne žhavě hřát.
Ztlum nebratrských různic žár,
zchlaď žhoucí krve temný vír,
ztiš stálý hmoty s duchem svár,
dej zdraví tělu, srdci mír.
To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.
ŽALTÁŘ
Ant. 1 Blaze tomu, kdo zná Boží vůli a jedná podle ní.
Žalm 118 (119), 137-144
XVIII (Sade)
137 Ty, Pane, ty jsi spravedlivý, *
správná jsou tvoje rozhodnutí.
138 Právem jsi dal svá přikázání, *
mocně, pevně a spravedlivě. –
139 Sžírá mě hněv k mým nepřátelům, *
že na tvá slova zapomněli.
140 Věrně se osvědčil tvůj výrok, *
proto tvůj služebník má jej v lásce. –
141 Jsem jen malý a opovržený, *
příkazů tvých však nezapomínám.
142 Věčně je v právu tvá spravedlnost *
a tvůj zákon je pravdivý provždy. –
143 I když mě postihly útlak a tíseň, *
přesto se těším z tvých ustanovení.
144 Předpisy tvé jsou na věky správné, *
dej, ať je chápu, a já budu žíti.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1
Blaze tomu, kdo zná Boží vůli a jedná podle ní.
Ant. 2
Dej, ať modlitba má dojde k tobě, Pane.
Žalm 87 (88)
Modlitba těžce zkoušeného člověka
Toto je vaše hodina a vláda temnoty. (Lk 22, 53)
I
2 Pane, Bože spásy, volám za dne, *
za noci můj křik se k tobě dere.
3 Dej, ať modlitba má dojde k tobě, *
nachyl ucho k mému naříkání! –
4 Vždyť má duše už je syta útrap, *
k podsvětí se naklání můj život.
5 Už mě počítají mezi mrtvé, *
jsem jak ten, v kom všechny síly zhasly.
6 Mezi mrtvými je moje lůžko, *
mezi padlými, co leží v hrobě,
na které už ani nevzpomeneš; *
ze vší péče tvé jsou vyloučeni. –
7 Uvrhls mě do hluboké jámy, *
do propasti, do nejhlubších temnot.
8 Leží na mně tíha tvého hněvu, *
všechny vlny tvé mě zaplavují.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2
Dej, ať modlitba má dojde k tobě, Pane.
Ant. 3
K tobě, Pane, běduji den za dnem. Proč svou tvář mi neustále skrýváš?
II
9 Odehnals mi přátele i známé, *
učinils, že všichni si mě hnusí;
uvězněn jsem, ven se nedostanu, *
10 oko mé je vysíleno hořem.
K tobě, Pane, běduji den za dnem *
a jen po tobě své ruce vzpínám.
11 Konáš divy pro ty, kdo jsou mrtvi? *
Mohou stíny vstát a tebe chválit?
12 Vyprávějí o tvé lásce v hrobech, *
o tvé věrnosti tam v říši mrtvých?
13 Budou známy v temnotách tvé divy, *
tvoje milost v kraji zapomnění? –
14 Proto, Pane, stále k tobě úpím, *
k tobě stoupá prosba má hned zrána.
15 Proč mě tedy zavrhuješ, Pane? *
Proč svou tvář mi neustále skrýváš?
16 Ubožák jsem, z dětství vydán smrti, *
zdrcen tvými hrůzami, jež snáším.
17 Přese mne se přehnaly tvé hněvy, *
hrůzy tvé mi ústa umlčují.
18 Stále mě jak vody zaplavují, *
nade mnou se zavírají všechny.
19 Odcizils mi přítele i druha, *
už se přátelím jen s temnotami.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 K tobě, Pane, běduji den za dnem. Proč svou tvář mi neustále skrýváš?
KRÁTKÉ ČTENÍ
Dt 30, 11. 14
Tento příkaz, který ti dnes ukládám, není pro tebe příliš nesnadný a není tak daleko od tebe.
Vždyť je ti to slovo velmi blízké, je v tvých ústech a v tvém srdci, takže ho můžeš zachovávat.
V.
Mým krokům svítilnou je tvé slovo, Pane.
R.
Ono mi cestu osvětluje.
Modleme se:
Bože, tys promluvil k Petrovi, když se v poledne modlil, a dals mu poznat, že chceš, aby
všichni lidé dosáhli spásy; žehnej naší každodenní práci, ať pomáhá uskutečňovat toto tvé láskyplné
rozhodnutí. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.
Při společném slavení liturgie hodin se dodá:
Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|