1. srpen 2020
Sv. Alfonsa z Liguori, biskupa a učitele Církve

Narodil se 27. IX. 1696 v Marianelle u Neapole. Pocházel z jedné z nejstarších neapolských šlechtických rodin de‘Liguori. Měl velké a všestranné nadání i vlohy pro básnictví, hudbu a malířství. V 16 letech dosáhl doktorátu občanského i kanonického práva a stal se vyhledávaným advokátem. Ve 27 letech se dopustil omylu, který se pro něj stal podnětem k přemýšlení o nedostatečnosti lidské spravedlnosti. Po vysvěcení na kněze (1726) začal působit mezi nejnižšími lidovými vrstvami v Neapoli a v okolí. Setkal se s jejich neuvěřitelnou nevědomostí a zanedbaností, a to ho přivedlo k rozhodnutí založit (1732) pro práci mezi nimi kongregaci Nejsvětějšího Vykupitele (redemptoristů). Mnoho času strávil na kazatelně a ve zpovědnici. Jeho asketické a mravoučné spisy vznikaly z praktické potřeby ukazovat, jak správně křesťansky žít. Ve svém nejznámějším díle „Theologia moralis“ se staví proti jansenistické přemrštěné přísnosti a hájí zdravý střed mezi rigorismem a laxismem. Jako biskup v S. Agata dei Goti (1762-75) se staral především o zdokonalení kněží a o lidové misie. Když vyčerpán prací téměř oslepl a ohluchl a trpěl těžkým revmatismem, strávil posledních 12 let života v klášteře v Nocera dei Pagani (jižně od Neapole), kde také 1.VIII.1787 zemřel. V roce 1839 byl prohlášen za svatého, 1871 za učitele Církve a 1950 za patrona zpovědníků a moralistů.

MODLITBA V POLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Teď Pánu chvály zpívejme
z hloubi své duše plamenné,
vždyť k polednímu blízký čas
k modlitbám volá všechny nás.

V něm nabízena věrným jest
té pravé spásy sláva, čest,
oběť Beránka čistého
teď na kříž povýšeného.

Ona paprsky skvoucími
i polední žár zastíní.
Tou Boží září blaživou
proniknout chceme duši svou.

Ať sláva Bohu Otci zní,
i tobě, Synu jediný,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky v každý čas. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. 1 Voď mě, Pane, stezkou svých příkazů.

Žalm 118 (119), 33-40
V (Hé)

³³ Cestu tvých zásad, Pane, mi ukaž, *
abych jí k svému prospěchu kráčel.
³⁴ Osvěť mě, abych si vštípil tvůj zákon *
a byl ho poslušen z celého srdce. –

³⁵ Stezkou svých příkazů voď mě stále, *
neboť jen ta je mým potěšením.
³⁶ Nakloň mé srdce k svým přikázáním, *
nikoli k dychtění po hmotném zisku. –

³⁷ Pohledů na marnost uchraň mé oči, *
na cestě své mě životem obdař.
³⁸ Splň svůj slib svému služebníku, *
jak jsi jej dal svým vyznavačům. –

³⁹ Odvrať potupu, které se hrozím, *
neboť tvé výroky vždycky jsou dobré.
⁴⁰ Vždyť toužím po tvých ustanoveních, *
život mi dej svou spravedlností.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Voď mě, Pane, stezkou svých příkazů.

Ant. 2 Kdo hledá Pána, v ničem nemá nouzi.

Žalm 33 (34)
Bůh zachraňuje spravedlivé

Okusili jste, jak dobrý je Pán. (1 Petr 2, 3)

² Já budu stále dobrořečit Pánu, *
      vždycky v mých ústech bude jeho chvála.
³ Jen Pánem ať se honosí má duše, *
      ať slyší pokorní a radují se.
⁴ Velebit pojďte Pána spolu se mnou, *
      společně vzdejme chválu jeho jménu! –

⁵ Hledal jsem Pána s prosbou – vyslyšel mě, *
ze všech mých úzkostí mě vysvobodil.
⁶ Vzhlédněte k němu, ať se rozjasníte, *
a nikdy tvář vám nezachmuří hanba.

⁷ Zavolal ubožák a Pán ho slyšel, *
a pomohl mu ze všech jeho strastí.
⁸ Buduje pevnou hradbu anděl Páně *
kol jeho věrných, od zlého je chrání. –

⁹ Zkuste a poznáte, jak Pán je dobrý, *
      a šťasten, kdo se uchyluje k němu.
¹⁰ Bojte se Pána, kdo ho věrně ctíte: *
       kdo bázeň z Boha má, nic nepostrádá.
¹¹ Boháči zchudli a teď hladovějí; *
       kdo hledá Pána, v ničem nemá nouzi.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Kdo hledá Pána, v ničem nemá nouzi.

Ant. 3 Hledej pokoj a zachovávej ho.

¹² Pojďte, mé děti, ke mně blíž a slyšte, *
budu vás učit, co je bázeň Boží.
¹³ Kdo z vás má život v opravdové lásce, *
kdo touží po dnech naplněných štěstím? –

¹⁴ Ať udržuje jazyk od špatnosti *
a svoje ústa od falešných řečí,
¹⁵ ať zlého zanechá a koná dobro, *
snaží se o pokoj a zachová jej! –

¹⁶ Vždyť oči Páně hledí k spravedlivým *
a jeho uši slyší jejich prosby.
¹⁷ Na zlé však pohlíží tvář Páně s hněvem, *
památky po nich v zemi nezůstane. –

¹⁸ Když spravedliví volají, Pán slyší *
a ze všech soužení je zachraňuje.
¹⁹ Zkroušeným srdcím vždycky Pán je blízko, *
zlomené na duchu vždy zase vzpřímí. –

²⁰ Přemnoho strastí mívá spravedlivý, *
jenomže Pán ho ze všech vysvobodí.
²¹ Střeží a chrání všechny jeho kosti *
a ani jedinou mu nedá zlomit. –

²² Bezbožné zato zloba uštve k smrti, *
trest čeká ty, kdo křivdí spravedlivým.
²³ Duše svých věrných Pán vždy vysvobodí, *
nepozná trest, kdo v něho důvěřuje.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Hledej pokoj a zachovávej ho.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Jer 17, 9-10

Záludné je srdce, víc než vše jiné, stěží polepšitelné, kdo je pozná? Já, Hospodin, zpytuji srdce a zkouším ledví, abych dal každému podle jeho chování, podle ovoce jeho skutků.

V. Očisť mě, Pane, od vin, jež jsou skryty.
R. A uchraň svého služebníka pýchy.

Modleme se:

Bože, planoucí výhni lásky, dej, ať tvá láska přebývá i v nás, abychom tě milovali celým svým srdcem a z lásky k tobě sloužili svým bratřím. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.

Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

1. srpen 2020Sv. Alfonsa z Liguori, biskupa a učitele Církve

1. srpen 2020
Sv. Alfonsa z Liguori, biskupa a učitele Církve