[ nová verze ]

« Srpen 2018 »
NePoÚtStČtSo
 1234
567891011
12131415161718
19202122232425
262728293031 


13. srpen 2018, Pondělí
3. týden žaltáře

Druhé mezidobí, 19. týden
Sv. Ponciána, papeže, a Hippolyta, kněze, mučedníků, nezávazná památka
Pro OP: Sv. Alexandra Longa, kněze, a druhů, mučedníků, pro připomínku


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb

uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu

latinská verze

nahlásit chybu

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

13. srpen 2018
Sv. Ponciána, papeže, a Hippolyta, kněze, mučedníků


Na začátku vlády císaře Maximina (235) byli oba odsouzeni k nuceným pracím v dolech na ostrově Sardinii a v krátké době tam zemřeli vyčerpáni nezdravým prostředím, namáhavou prací a hrubým zacházením. Jejich památka se slavila společně v den, kdy byly za papeže Fabiána (236-250) jejich tělesné pozůstatky převezeny do Říma (13.VIII.): Poncián byl pohřben v  Kalistových katakombách a Hippolyt v katakombách při cestě vedoucí do Tivoli (via Tiburtina).
Poncián byl papežem v letech 230-235. Císař Alexandr Severus (222-235) se nechoval ke křesťanům nepřátelsky. Byla to doba vnějšího klidu a  organizačního upevňování Církve, ale zároveň vnitřního rozdvojení přímo v Římě. První papežský rozkol skončil teprve krátce před jeho smrtí. Spolu se vzdoropapežem Hippolytem byl odsouzen k nuceným pracím v dolech. Po deportaci na Sardinii se vzdal papežského úřadu (28.IX.235) a vyzval římské duchovenstvo, aby si zvolili jeho nástupce. Vzdoropapež následoval jeho příkladu a vybídl své stoupence, aby se podřídili novému papeži.
Hippolyt pocházel pravděpodobně z Malé Asie nebo z Alexandrie, byl žákem sv. Ireneje a za papeže Viktora I. (189-199) zaujímal významné postavení jako teolog a církevní spisovatel. Na podstavci sochy, kterou mu jeho příznivci později postavili, je uvedeno jeho 15 spisů z nejrůznějších oborů. Nynější druhá anafora a modlitba pro svěcení biskupa mají svůj základ v jím zaznamenaném textu. Když se stal papežem bývalý otrok Zefyrin (199-217) a za nejbližšího spolupracovníka si vybral jáhna Kalista (také propuštěného otroka), vyčítal mu Hippolyt nepřesné vyjadřování o třech božských Osobách, jeho vlastní výroky však v tomto ohledu také nebyly zcela správné. Po jeho smrti (217) neuznal volbu nového papeže Kalista I. a přešel do otevřeného odboje. Stavěl se proti přijímání kajících odpadlíků zpět do Církve a proti manželským sňatkům svobodných žen s otroky. Jako první vzdoropapež setrval v opozici i proti dalším dvěma papežům. Před svou mučednickou smrtí však vyzval své stoupence k  obnovení jednoty.

MODLITBA V POLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Teď Pánu chvály zpívejme 
z hloubi své duše plamenné, 
vždyť k polednímu blízký čas 
k modlitbám volá všechny nás. 

V něm nabízena věrným jest 
té pravé spásy sláva, čest, 
oběť Beránka čistého 
teď na kříž povýšeného. 

Ona paprsky skvoucími 
i polední žár zastíní. 
Tou Boží září blaživou 
proniknout chceme duši svou. 

Ať sláva Bohu Otci zní, 
i tobě, Synu jediný, 
i Duchu, který těší nás, 
po všechny věky v každý čas. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. 1 Pane, tvé příkazy vyhledávám, neboť v nich jsi mi daroval život.

Žalm 118 (119), 89-96
XII (Lamed)
Rozjímání o Božím zákoně

Nové přikázání vám dávám: Milujte se navzájem, jak jsem já miloval vás, tak se navzájem milujte vy. (Srov. Jan 13, 34)

89 Na věky stálé je, Pane, tvé slovo, *
      na nebi zůstává, nezměnitelné.

90 Od rodu k rodu tvoje věrnost, *
      zemi jsi založil a ona trvá. –

91 Podle tvé vůle ještě dnes trvá: *
      neboť vše stvořené tobě slouží.

92 Kdyby mi radostí nebyl tvůj zákon, *
      ve své bídě bych dávno byl zašel. –

93 Nikdy tvých příkazů nezapomenu, *
      neboť v nich jsi mi daroval život.

94 Já jsem tvůj, a proto mě zachraň, *
      neboť mám v mysli tvá ustanovení. –

95 Číhají bezbožní, zhubit mě chtějí, *
      já však jsem dbalý tvých přikázání.

96 Poznal jsem meze všech dokonalostí, *
      pouze tvé soudy jsou neomezené.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pane, tvé příkazy vyhledávám, neboť v nich jsi mi daroval život.

Ant. 2 Od mládí doufám v tebe, Pane.

Žalm 70 (71)
Bože, tys má naděje od mého mládí

V naději se radujte, v soužení buďte trpěliví. (Řím 12, 12)

I

1 K tobě se, Pane, utíkám, *
      nenech mě navždy v zahanbení!

2 Podle své spravedlnosti †
      vyprosť mě z bídy, vysvoboď mě, *
      popřej mi sluch a zachraň mě! –

3 Buď mojí skálou ochrannou, †
      mně na pomoc buď pevným hradem, *
      vždyť jsi má skála, jsi můj hrad!

4 Zachraň mě, Pane, z ruky zlých, *
      ze spárů bezbožného lotra! –

5 Ty, Pane, jsi má naděje, *
      od mládí doufám v tebe, Pane.

6 Byls při mně v lůně mateřském, †
      chráníš mě od matčina klína, *
      tebe jsem vzýval v každý čas!

7 Mnohým jsem učiněný div: *
      ty jsi mi mocným pomocníkem. –

8 Ústa mám stále plná chval, *
      po celý den k tvé slávě zpívám.

9 Nezavrhuj mě ve stáří, *
       až ztratím síly, neopusť mě! –

10 Odpůrci o mně klevetí, *
       číhají, říkají si svorně:

11 „Na něj, když Bůh jej opustil! *
      Ochránce nemá, chopte se ho!" –

12 Jen, Bože, nestůj daleko, *
       můj Bože, na pomoc mi pospěš!

13 Potup ty, kdo mě skličují, *
       zahanbi, kdo mou zkázu chtějí!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Od mládí doufám v tebe, Pane.

Ant. 3 Neopouštěj mě ve stáří, Pane.

II

14 Já však chci doufat v každý čas *
       a rozhlašovat tvoji chválu.

15 Má ústa denně hlásají †
       tvou spravedlnost a tvou pomoc, *
       nelze ji ani dohlédnout. –

16 Opěvat budu Boží moc, *
       velebit tvoji dobrotu.

17 Učils mě, Bože, od mládí, *
       dodnes tvé mocné divy hlásám.

18 Neopouštěj mě ve stáří, †
       ať, Pane, příštím pokolením *
       vyprávím o tvém rameni, –

19 o divech spravedlnosti, *
       jež, Bože, všechno převyšuje!
    Vykonals věci nesmírné, *
       kdo by se tobě, Bože, rovnal?

20 Dal jsi mi prožít zlého dost, †
       a zase k životu mě křísíš, *
       až z hlubin země pozvedáš.

21 Rozhojni moji důstojnost *
       a zase s útěchou stůj při mně! –

22 S harfou tě budu velebit *
       tvou věrnost opěvat, můj Bože,
    a hráti na své citeře *
       k tvé chvále, Svatý Izraele!
23 Ať zajásají moje rty †
       až tobě budu hrát a zpívat! *
       Ať zachráněná duše jásá!

24 Ať i můj jazyk celý den *
       velebí tvoji spravedlnost,
    žes potupil a zahanbil *
       ty, kteří hledají mou zkázu.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Neopouštěj mě ve stáří, Pane.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Řím 6, 22
Nyní jste osvobozeni od hříchu a dali jste se do služby Bohu. A užitek z toho je vaše posvěcení a nakonec věčný život.


V. Obnov nás, Bože, oživ nás znovu.
R. Aby tvůj lid se radoval v tobě.

Modleme se:

Bože, ty posíláš dělníky na svou žeň, rozděluješ práci a dáváš spravedlivou mzdu; nauč nás nést břímě dne ochotně a bez reptání. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.

    Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie