5. květen 2018
Pro OP: Sv. Vincence Ferrerského, kněze

Narodil se ve Valencii 23. ledna 1350. Otec byl městský úředník a rodina předpokládala, že Vincenc bude v této tradici pokračovat. Vincenc však v roce 1367 vstoupil do řádu. Po studiích ve Valencii, Leridě, Barceloně a Toulouse přijal v roce 1378 kněžské svěcení. Poté úžasným způsobem rozvinul svou činnost na kazatelně, na profesorské katedře a také ve veřejném životě. Až do roku 1390 působil ve Valencii jako lektor a kazatel. Svými kázáními přivedl ke konverzi mnoho pohanů a židů. V době papežského schismatu následoval nejprve vzdoropapeže Benedikta XIII. do Avignonu. Trpěl však rozdělením církve, jehož hlavní příčinu spatřoval v tom, že celý Boží lid je příliš vzdálen od Krista. Proto z Avignonu odešel a od roku 1399 se stal jedním z největších putujících kazatelů v historii církve. Proslul především jako kazatel pokání, jež nejen hlásal, ale také dosvědčoval svým životem. V roce 1415 Kostnický koncil ukončil západní schisma a papežem se stal Martin V. Ten si byl vědom zásluh svatého Vincence a nabídl mu kardinálský titul. Vincenc s díky odmítl a poprosil jen o papežské požehnání pro svou další misionářskou činnost. Ta skončila v Bretani, kde 5. dubna 1419 zemřel. Byl pohřben v katedrále ve Vannes a hned po své smrti byl uctíván jako svatý. Kanonizoval jej 29. června 1455 Kalixt III.

MODLITBA V POLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Pojďte, sluhové pokorní,
ať vaše rty i nitra zní
chválami jména Božího,
hodnými Nejsvětějšího.

Toť doba, kdy národem svým
rozsudkem nespravedlivým
náš Soudce na smrt vydaný
pněl za nás ukřižovaný.

My s láskou, již mu dlužíme,
a v bázni, které plni jsme,
proti všem svodům, jimiž nás
napadá svůdce zas a zas,

vzývejme Boha jednoho,
v Trojici Vládce mocného,
Otce i Syna – Krále s ním
společně s Duchem přesvatým. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. Aleluja. Aleluja. Aleluja.

Žalm 118 (119), 33-40
V (Hé)

³³ Cestu tvých zásad, Pane, mi ukaž, *
abych jí k svému prospěchu kráčel.
³⁴ Osvěť mě, abych si vštípil tvůj zákon *
a byl ho poslušen z celého srdce. –

³⁵ Stezkou svých příkazů voď mě stále, *
neboť jen ta je mým potěšením.
³⁶ Nakloň mé srdce k svým přikázáním, *
nikoli k dychtění po hmotném zisku. –

³⁷ Pohledů na marnost uchraň mé oči, *
na cestě své mě životem obdař.
³⁸ Splň svůj slib svému služebníku, *
jak jsi jej dal svým vyznavačům. –

³⁹ Odvrať potupu, které se hrozím, *
neboť tvé výroky vždycky jsou dobré.
⁴⁰ Vždyť toužím po tvých ustanoveních, *
život mi dej svou spravedlností.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Žalm 33 (34)
Bůh zachraňuje spravedlivé

Okusili jste, jak dobrý je Pán. (1 Petr 2, 3)

² Já budu stále dobrořečit Pánu, *
      vždycky v mých ústech bude jeho chvála.
³ Jen Pánem ať se honosí má duše, *
      ať slyší pokorní a radují se.
⁴ Velebit pojďte Pána spolu se mnou, *
      společně vzdejme chválu jeho jménu! –

⁵ Hledal jsem Pána s prosbou – vyslyšel mě, *
ze všech mých úzkostí mě vysvobodil.
⁶ Vzhlédněte k němu, ať se rozjasníte, *
a nikdy tvář vám nezachmuří hanba.

⁷ Zavolal ubožák a Pán ho slyšel, *
a pomohl mu ze všech jeho strastí.
⁸ Buduje pevnou hradbu anděl Páně *
kol jeho věrných, od zlého je chrání. –

⁹ Zkuste a poznáte, jak Pán je dobrý, *
      a šťasten, kdo se uchyluje k němu.
¹⁰ Bojte se Pána, kdo ho věrně ctíte: *
       kdo bázeň z Boha má, nic nepostrádá.
¹¹ Boháči zchudli a teď hladovějí; *
       kdo hledá Pána, v ničem nemá nouzi.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

¹² Pojďte, mé děti, ke mně blíž a slyšte, *
budu vás učit, co je bázeň Boží.
¹³ Kdo z vás má život v opravdové lásce, *
kdo touží po dnech naplněných štěstím? –

¹⁴ Ať udržuje jazyk od špatnosti *
a svoje ústa od falešných řečí,
¹⁵ ať zlého zanechá a koná dobro, *
snaží se o pokoj a zachová jej! –

¹⁶ Vždyť oči Páně hledí k spravedlivým *
a jeho uši slyší jejich prosby.
¹⁷ Na zlé však pohlíží tvář Páně s hněvem, *
památky po nich v zemi nezůstane. –

¹⁸ Když spravedliví volají, Pán slyší *
a ze všech soužení je zachraňuje.
¹⁹ Zkroušeným srdcím vždycky Pán je blízko, *
zlomené na duchu vždy zase vzpřímí. –

²⁰ Přemnoho strastí mívá spravedlivý, *
jenomže Pán ho ze všech vysvobodí.
²¹ Střeží a chrání všechny jeho kosti *
a ani jedinou mu nedá zlomit. –

²² Bezbožné zato zloba uštve k smrti, *
trest čeká ty, kdo křivdí spravedlivým.
²³ Duše svých věrných Pán vždy vysvobodí, *
nepozná trest, kdo v něho důvěřuje.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. Aleluja. Aleluja. Aleluja.

KRÁTKÉ ČTENÍ

1 Kor 15, 20-22

Kristus vstal z mrtvých a to jako první z těch, kteří zesnuli. Protože smrt přišla skrze člověka, přijde skrze člověka také vzkříšení mrtvých. Jako totiž pro spojení s Adamem všichni propadli smrti, tak zase pro svoje spojení s Kristem všichni budou povoláni k životu.

V. Učedníci se zaradovali, aleluja.
R. Když viděli Pána, aleluja.

Modleme se:

Bože, původce naší spásy, tys nás křtem očistil a obnovil a otevřels nám cestu k věčnému životu; prosíme tě, veď nás, abychom s tvou pomocí dospěli k plnosti slávy. Skrze Krista, našeho Pána.

Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

5. květen 2018Pro OP: Sv. Vincence Ferrerského, kněze

5. květen 2018
Pro OP: Sv. Vincence Ferrerského, kněze