28. leden 2016
Pro OP: Sv. Tomáše Akvinského, kněze a učitele Církve

Narodil se v roce 1225 na hradě Rocca Sicca (dnes Roccasecca) nedaleko Monte Cassina v rodině hrabat z Akvina. Otec jej určil pro duchovní stav a v pěti letech ho poslal na vychování k benediktinům na Monte Cassino. Tam získal základní vzdělání a pokračoval ve studiu na univerzitě v Neapoli. Přes odpor rodiny vstoupil v Neapoli do řádu sv. Dominika. Studoval pak v Paříži a Kolíně nad Rýnem pod vedením sv. Alberta Velikého. V roce 1252 začal vyučovat na pařížské univerzitě. V roce 1259 jej představení povolali do Říma jako generálního kazatele, ale už rok nato si jej vyžádal papež Urban IV. na svůj dvůr do Orvieta. V tomto období ustanovil papež svátek Božího Těla a sv. Tomáš k němu složil nádherné hymny. V roce 1265 se sv. Tomáš vrátil do Říma a stal se regentem provinčního studia. Tři roky na to se musel znovu vrátit do Paříže, kde hájil profesory žebravých řádů proti jejich odpůrcům. Od roku 1272 řídil řádové studium v Neapoli. Na papežův příkaz se vydal v roce 1274 do Lyonu, kam byl svolán koncil. Zemřel však cestou v klášteře cisterciáků Fossa Nuova 7. března 1274. Do seznamu svatých jej zařadil papež Jan XXII. 18. července 1323. Sv. Pius V. jej prohlásil v roce 1567 učitelem Církve a Lev XIII. patronem všech vysokých škol. Jacques Maritain o sv. Tomášovi napsal: „Dílem sv. Tomáše bylo přivést do služeb Kristových všechny síly inteligence. Jeho svatost byla svatostí rozumu, osvíceného rozjímáním.“ Svým dílem vytvořil systém křesťanské filosofie i teologie, nemálo přispěl k porozumění s východními církvemi. Můžeme právem říci, že byl nejučenější mezi světci a nejsvětější mezi učenci.

MODLITBA V POLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Teď Pánu chvály zpívejme
z hloubi své duše plamenné,
vždyť k polednímu blízký čas
k modlitbám volá všechny nás.

V něm nabízena věrným jest
té pravé spásy sláva, čest,
oběť Beránka čistého
teď na kříž povýšeného.

Ona paprsky skvoucími
i polední žár zastíní.
Tou Boží září blaživou
proniknout chceme duši svou.

Ať sláva Bohu Otci zní,
i tobě, Synu jediný,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky v každý čas. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. 1 Pane, stůj při mně dle svého slibu, ať žiji.

Žalm 118 (119), 113-120
XV (Samech)

¹¹³ Odpor mám k lidem vrtkavé mysli, *
zato však v lásce mám tvůj zákon.
¹¹⁴ Ty jsi má ochrana, ty jsi mi štítem, *
s důvěrou spoléhám na tvé slovo. –

¹¹⁵ Odstupte ode mne, zlovolníci, *
zachovám příkazy svého Boha!
¹¹⁶ Stůj při mně dle svého slibu, ať žiji, *
nedopusť, abych se v naději zklamal! –

¹¹⁷ Dej mi svou pomoc a zachráněn budu, *
rád se chci držet tvých přikázání.
¹¹⁸ Zavrhneš ty, kdo tvé vůli se příčí, *
neboť jsou ve svém smýšlení lživí. –

¹¹⁹ Všichni, kdo hřeší, jsou pro tebe struskou, *
proto tvé předpisy já mám v lásce.
¹²⁰ Bázní před tebou trne mé tělo, *
v úctě se chvěji před tvými soudy.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pane, stůj při mně dle svého slibu, ať žiji.

Ant. 2 Pomoz nám, ty Bože naší záchrany, zachraň nás a odpusť naše hříchy.

Žalm 78 (79), 1-5. 8-11. 13
Nářek nad Jeruzalémem

Kéž bys poznalo i ty, co vede k pokoji! (Lk 19, 42)

¹ Bože, v dědictví tvé vtrhli pohané, †
      svatyni tvou hrůzně pošpinili, *
      Jeruzalém obrátili v trosky!
² Ptákům pohodili těla sluhů tvých, *
      mrtvoly tvých věrných divé zvěři.
³ Jako vodu prolévali jejich krev *
      u Jeruzaléma, bez hrobníků.
⁴ Terčem urážek jsme pro své sousedy, *
      na posměch a hanu pro vůkolní. –

⁵ Do kdy, Pane, chceš se hněvat? Na věky? *
Má tvé rozhorlení planout ohněm? –

   ⁶     [Lij hněv na pohany, co tě neznají, *
         na říše, jež nectí tvoje jméno,
   ⁷     neboť pohltili tvého Jákoba, *
         zpustošili jeho domovinu.]

⁸ Nečítej nám k tíži viny praotců! †
      Pospěš k nám už se svým slitováním, *
      protože jsme krutě poníženi.
⁹ Pomoz nám, ty Bože naší záchrany, *
      vysvoboď nás pro své slavné jméno, –
   zachraň nás a odpusť naše hříchy, *
       vysvoboď nás pro své svaté jméno!

¹⁰ Proč by měli pohané se posmívat: *
       „Kdepak mají toho svého Boha?"
    Na pohanech zjev – nám před očima – *
       pomstu za prolitou krev svých sluhů!
¹¹ Kéž se k tobě donese křik zajatých, *
       mocnou paží před smrtí je zachraň! –

¹² [Sedminásob odplať našim sousedům *
hanu, jíž tě uráželi, Pane.]

¹³ Kdežto my, tvůj národ, ovce pastvy tvé, †
budeme tě chválit do věčnosti, *
zvěstovat tvou slávu z rodu na rod.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pomoz nám, ty Bože naší záchrany, zachraň nás a odpusť naše hříchy.

Ant. 3 Bože zástupů, shlédni z nebe a navštiv tuto vinici.

Žalm 79 (80)
Obnova Boží vinice

Přijď, Pane Ježíši! (Zj 22, 20)

² Uslyš nás, ty, jenž paseš Izrael, *
      Josefův lid jak svoje stádo vodíš,
   ty, který trůníš nad cherubíny, *
³     ukaž se, ať tě v plné slávě spatří
   Efraim, Benjamin i Manasse! *
      Vzbuď svoji moc a zachránit nás pospěš! –

⁴ Povznes nás opět, Pane zástupů, *
rozjasni tvář, a budem zachráněni! –

⁵ Jak dlouho ještě, Pane zástupů, *
      míníš se hněvat, když tvůj lid tě vzývá?
⁶ Slzavým chlebem jsi jej nasytil, *
      slzami napojil jej v plné míře.
⁷ Za předmět pře jsi nás dal sousedům, *
      až se nám proto nepřátelé smějí. –

⁸ Povznes nás opět, Pane zástupů, *
rozjasni tvář, a budem zachráněni! –

⁹ Sám révu z Egypta jsi přenesl, *
       sám vyhnals pohany a révu vsadil.
¹⁰ Sám připravil jsi pro ni místa dost, *
       vkořenila se, zaplnila zemi.
¹¹ Svým stínem celé hory pokryla *
       a svými ratolestmi Boží cedry.
¹² Až k moři vyhnala své úponky, *
       až k Eufratu své čilé letorosty. –

¹³ Proč jen jsi strhl její ohradu? *
Teď, kdo jde kolem, na ní hrozny sbírá,
¹⁴ teď kanec divočák ji pustoší, *
kdekterá polní zvěř se na ní pase. –

¹⁵ Obrať se, Pane zástupů, zas k nám! *
       Popatři z výšin nebeských a pohleď!
    Svou péčí se zas ujmi révy své, †
¹⁶      zahrady, již jsi vysázel svou paží, *
       výhonku, který sám jsi vypěstil. –

¹⁷ Ti, kdo ji spálili a zničili, *
       ať zhynou hrůzou, zdrceni tvou tváří!
¹⁸ Chraň muže, jenž je po tvé pravici, *
       chraň syna člověka, jejž vychoval sis!
¹⁹ Oživ nás, nespustíme se tě již, *
       vzývat a chválit budeme tvé jméno! –

²⁰ Povznes nás opět, Pane zástupů, *
rozjasni tvář, a budem zachráněni! –

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Bože zástupů, shlédni z nebe a navštiv tuto vinici.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Jak 1, 5-6

Když je někdo z vás pozadu v moudrosti, ať prosí Boha a bude mu dána, protože Bůh všem dává štědře a bez vyčítání. Jen ať prosí s důvěrou a vůbec nepochybuje! Neboť kdo pochybuje, podobá se mořskému vlnobití: vítr jím zmítá sem a tam.

O.V jeho srdci odpočívá moudrost.
V. A v jeho řeči rozumnost.

Modleme se:

Bože, ve své prozřetelnosti jsi dal své Církvi svatého Tomáše jako hlasatele tvé moudrosti a vzor svatého života; pro jeho zásluhy nám pomáhej, abychom tě neustále podle jeho příkladu opravdově hledali a nade všechno milovali. Skrze Krista, našeho Pána.

Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

28. leden 2016Pro OP: Sv. Tomáše Akvinského, kněze a učitele Církve

28. leden 2016
Pro OP: Sv. Tomáše Akvinského, kněze a učitele Církve