[ nová verze ]
25. srpen 2015, Úterý
1. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 21. týden Sv. Josefa Kalasanského, kněze, nezávazná památka Sv. Ludvíka, nezávazná památka Sv. Benedikta, Jana, Matouše, Izáka a Kristina, mučedníků, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 25. srpen 2015 Sv. Benedikta, Jana, Matouše, Izáka a Kristina, mučedníků
Benedikt a Jan byli kněží italského původu, žáci sv. Romualda z jeho
mnišské komunity u Ravenny. Na přání knížete Boleslava Chrabrého a císaře
Oty III. přišli v roce 1001 do Polska, aby tam obnovili apoštolské dílo
sv. Vojtěcha. Usadili se v poustevně západně od Poznaně, učili se
slovanskému jazyku a čekali, až dostanou z Říma pověření k misionářskému
působení mezi obyvateli. Brzy se k nim připojili první učedníci domácího
původu: Matouš a Izák. Pověst o penězích, které dostali od knížete,
přilákala lupiče. Ti přepadli jejich klášter a po marném vymáhání peněz
mučením všechny přítomné, včetně kuchaře Kristina, zabili (11. XI. 1003).
Jejich přítel sv. Bruno Querfurtský napsal (1008) „Život a umučení sv.
Benedikta a Jana a jejich druhů“. Boleslav Chrabrý dal (brzy po roce 1009)
přenést jejich ostatky do Hnězdna. Dnešní den je výročím jejich přivezení
do Prahy (1039). Odtamtud pak byla větší část ostatků uložena ve Staré
Boleslavi (1046) a větší část ostatků sv. Kristina (kolem roku 1128) do olomoucké katedrály.
MODLITBA V POLEDNE
V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Teď Pánu chvály zpívejme
z hloubi své duše plamenné,
vždyť k polednímu blízký čas
k modlitbám volá všechny nás.
V něm nabízena věrným jest
té pravé spásy sláva, čest,
oběť Beránka čistého
teď na kříž povýšeného.
Ona paprsky skvoucími
i polední žár zastíní.
Tou Boží září blaživou
proniknout chceme duši svou.
Ať sláva Bohu Otci zní,
i tobě, Synu jediný,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky v každý čas. Amen.
ŽALTÁŘ
Ant. 1 Šťastní, kdo žijí podle zákona Páně.
Žalm 118 (119), 1-8
I (Alef)
Rozjímání o Božím zákoně
Láska k Bohu spočívá v tom, že zachováváme jeho přikázání. (1 Jan 5, 3)
1 Šťastni, kdo cestou bez úhon chodí, *
kdo žijí podle zákona Páně!
2 Šťastni, kdo jeho příkazů dbají, *
kdo celým srdcem ho vyhledávají, –
3 kdo ve svých skutcích se bezpráví chrání, *
kráčejí stále po jeho cestách.
4 Sám jsi nám dal svá přikázání, *
abychom pilně a věrně jich dbali. –
5 Kéž moje cesty jsou přímé a jisté, *
abych se držel tvých ustanovení!
6 Jenom tak nepadnu v zahanbení, *
když tvých předpisů budu si hledět. –
7 Budu ti děkovat s upřímným srdcem, *
vniknu-li v soudy tvé spravedlivé.
8 Zásady tvoje chci zachovávat, *
jen ty mě nikdy neopouštěj.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1
Šťastní, kdo žijí podle zákona Páně.
Ant. 2
Nad tvou pomocí mé srdce zaplesá.
Žalm 12 (13)
Spravedlivý naříká, ale důvěřuje v Boha
Bůh, dárce naděje, ať vás naplní samou radostí. (Řím 15, 13)
2 Jak dlouho, Pane, chceš mne zapomínat? Navždy? *
Jak dlouho ještě chceš mi ukrývat svou tvář?
3 Jak dlouho ještě mám se v hloubi duše trápit, †
jak dlouho den co den se hořem v srdci hrýzt? *
Jak dlouho nepřítel se nade mnou má pyšnit? –
4 Shlédni sem, slyš mě, vyslyš, Pane, Bože můj! *
Oči mi rozjasni, ať neusnu až k smrti!
5 Ať nesmí trýznitel se chlubit: "Už ho mám!" *
Ať nezajásají odpůrci nad mým pádem! –
6 Vždyť já se spoléhám jen na tvé slitování! †
Ať nad tvou pomocí mé srdce zaplesá! *
Za všechno dobro pak já Pánu chvály vzdám.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2
Nad tvou pomocí mé srdce zaplesá.
Ant. 3
Bůh dopustil, že všichni upadli do neposlušnosti, aby všem prokázal milosrdenství.
Žalm 13 (14)
Pošetilost bezbožných
Kde se rozmnožil hřích, tam se v míře ještě daleko štědřejší ukázala milost. (Řím 5, 20)
1 Říká si bláhový: „Není Boha!“ †
Zkaženi jsou a hnusně si vedou, *
nikdo už není, kdo konal by dobro.
2 Pán hledí z nebes na lidské syny, *
zda je kdo moudrý a hledá Boha. –
3 Všichni jsou zbloudilí, zkažení vesměs, *
nikdo už, nikdo z nich nekoná dobro.
4 Nepřijdou k rozumu, kdo pášou křivdy, †
kdo můj lid hltají jako kus chleba? *
Nemají v úctě jméno Páně; –
5 přesto se jednou roztřesou strachy: *
Bůh stojí při lidu spravedlivém!
6 Chudáku chcete záměry hatit, *
Pán je však jeho útočištěm.
7 Kéž ze Siónu Izrael dočká se spásy! *
Až Pán změní osud svého lidu,
zajásá Jákob, *
zaraduje se Izrael.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Bůh dopustil, že všichni upadli do neposlušnosti, aby všem prokázal milosrdenství.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Př 3, 13-15
Šťastný je člověk, jenž dosáhl moudrosti, ten, kdo vyniká poznáním. Neboť lepší je
získat moudrost než stříbro, její výnos je nad zlato. Je vzácnější nad perly, všechny
tvé poklady se jí nemohou rovnat.
V.
Ty máš rád upřímné srdce, Pane.
R.
V skrytu mě moudrosti učíš.
Modleme se:
Bože, tys promluvil k Petrovi, když se v poledne modlil, a dals mu poznat,
že chceš, aby všichni lidé dosáhli spásy; žehnej naší každodenní práci, ať pomáhá
uskutečňovat toto tvé láskyplné rozhodnutí. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.
Při společném slavení liturgie hodin se dodá:
Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|