Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 14. srpen 2015 Sv. Maxmiliána Marie Kolbeho, kněze a mučedníka
Narodil se 8. I. 1894 v městečku Zduńska Wola v Polsku. Jmenoval se
Rajmund, jméno Maxmilián přijal při vstupu do noviciátu minoritů. Na kněze byl vysvěcen v Římě (1918) a po dosažení doktorátu filozofie a
teologie se vrátil do Polska (1919). Zorganizoval apoštolské sdružení „Armáda neposkvrněné Panny“, založil centrum tiskového apoštolátu
Niepokalanów (západně od Varšavy), působil jako misionář v Japonsku (1930-1936) a po návratu do Polska jako představený kláštera v Niepokalanowě
(1936-1939). V roce 1939 byl zatčen, po krátkém propuštění na svobodu znovu uvězněn (1941) a dopraven do koncentračního tábora; tam
nabídl svůj život za k smrti odsouzeného spoluvězně a po 21denním mučení hladem byl 14. VIII. 1941 v Osvětimi usmrcen fenolovou injekcí.
Za svatého byl prohlášen v roce 1982.
MODLITBA V POLEDNE
V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Teď Pánu chvály zpívejme
z hloubi své duše plamenné,
vždyť k polednímu blízký čas
k modlitbám volá všechny nás.
V něm nabízena věrným jest
té pravé spásy sláva, čest,
oběť Beránka čistého
teď na kříž povýšeného.
Ona paprsky skvoucími
i polední žár zastíní.
Tou Boží září blaživou
proniknout chceme duši svou.
Ať sláva Bohu Otci zní,
i tobě, Synu jediný,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky v každý čas. Amen.
ŽALTÁŘ
Ant. 1 Viděli jsme ho opovrženého, muže bolesti, znalého utrpení.
Žalm 22
Spravedlivý volá ve svém soužení a je vyslyšen
Ježíš zvolal mocným hlasem: „Eli, Eli, lema sabachthani?“ (Srov. Mt 27, 46)
I
2 Bože, můj Bože, pročs mě opustil? *
Tak vzdálen jsi mým nářkům a mým prosbám!
3 Můj Bože, volám za dne – neodpovíš, *
za noci – nedocházím utišení. –
4 Ty však jsi svatý, ve svatyni sídlíš, *
ve chvalozpěvech Izraele trváš.
5 Otcové naši doufali jen v tebe, *
doufali v tebe, tys je vysvobodil;
6 volali k tobě, byli zachráněni, *
doufali v tebe, neupadli v hanbu. –
7 Já však už jsem jen červ, ne ani člověk, *
pro posměch lidem, davu k pohrdání.
8 Všichni, kdo na mě hledí, se mi smějí, *
rty sešklebují, potřásají hlavou:
9 "Svěřil se Pánu, ať ho vysvobodí, *
ať ho teď zachrání, když ho má v lásce.“ –
10 Vždyť jenom tys mě vyvedl už z lůna, *
tys mi dal úkryt na matčiných prsou,
11 na tebe odkázán jsem od zrození, *
jen tys můj Bůh už od matčina klína.
12 Nevzdaluj se mi, když se blíží muka, *
a nikde nikdo, aby pomohl!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1
Viděli jsme ho opovrženého, muže bolesti, znalého utrpení.
Ant. 2
Losováním si rozdělili Ježíšovo roucho.
II
13 Obklopuje mě množství býků, *
bašanští tuři sevřeli mě,
14 své chřtány na mě otvírají *
jako lvi krvelačně řvoucí.
15 Celý se roztékám jak voda, *
kosti se ve mně rozpojují
a moje srdce jako z vosku *
rozpouští se mi uvnitř těla.
16 Hrdlo už jako střep mám vyschlé †
a jazyk na patro se lepí, *
do prachu smrti jsi mě vrhl. –
17 Smečka zlých psů mě obkličuje, *
zločinná tlupa stojí kolem.
18 Ruce mi proťali i nohy, †
všechny své kosti mohu spočíst, *
a oni na mne krutě civí.
19 Rozdělují si moje šaty, *
metají kostky o můj oděv. –
20 Ty, Pane, však mi nebuď vzdálen! *
Ty mi přijď na pomoc, má sílo!
21 Zpod meče vytrhni mou duši *
a z drápů lítých psů můj život.
22 Ze lvího chřtánu vysvoboď mě †
a zachraň před tuřími rohy! *
Vyslyš mě, vyslyš ubohého!
23 Vyprávět budu o tobě svým bratřím, *
ve shromáždění velebit tě budu.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2
Losováním si rozdělili Ježíšovo roucho.
Ant. 3
S uctíváním padnou před ním na tvář všechny lidské rody.
III
24 Kdo bojíte se Pána, velebte jej, †
slavte jej všichni z Jákobova rodu, *
chvějte se před ním, děti Izraele!
25 Protože nepohrdl poníženým, *
nezošklivil si bídu nebožáka,
tvář před ním neskryl, ale vyslyšel ho, *
když k němu v bídě úpěl o pomoc. –
26 Tys cíl mé chvály v shromážděné obci, *
své sliby splním před ctiteli Páně:
27 Chudobní najedí se do sytosti †
a chválit budou Pána, kdo jdou za ním, *
ať jejich srdce věčné věky žije!
28 Rozpomenou se všechny kraje země, †
vrátí se k Pánu všechny lidské rody *
a s uctíváním padnou před ním na tvář. –
29 Neboť jen Pánu patří kralování, *
jeho je všechna vláda nad národy.
30 Jemu ať klanějí se mocní země *
vzdávají úctu ti, co v hlíně leží! –
31 I moje duše pouze jemu žije, *
všechno mé potomstvo mu bude sloužit.
32 Všem příštím o Pánu se bude zpívat, †
budoucím hlásat jeho spravedlnost: *
neboť tak veliké je dílo Páně.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 S uctíváním padnou před ním na tvář všechny lidské rody.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Řím 3, 21-22a
V nynější době se stalo zřejmým, že Bůh dává spravedlnost nezávisle na Zákonu. Svědčí o tom už Zákon a Proroci.
Je to ospravedlnění, které dává Bůh na základě víry v Ježíše Krista, a to všem, kdo věří.
V.
Výroky Páně jsou přímočaré, jsou srdci potěšením.
R.
Přikázání Páně jasná, v nich oči prohlédají.
Modleme se:
Pane Ježíši Kriste, když ses nechal přibít na kříž, abys nás vykoupil,
nastala v poledne tma po celém kraji; prosíme tě: buď ty sám naším světlem
na cestě do věčného života. Neboť ty žiješ a kraluješ na věky věků.
Při společném slavení liturgie hodin se dodá:
Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|