4. únor 2015
Pro OP: Sv. Kateřiny z Ricci, panny, řeholnice

Narodila se 23. dubna 1522 v přední florentské rodině Ricciů. Když jí zemřela matka, dal ji otec na výchovu do kláštera benediktinek v Monticelli u Florencie. Ve dvanácti letech ji chtěl provdat, ale na její prosby jí dovolil vstoupit do kláštera dominikánských terciářek v Pratu. Při vstupu 18. května 1535 přijala řeholní jméno Kateřina. Už v době formace se u ní začala objevovat různá mystická vytržení. Její spolusestry je však pokládaly za roztržitost a uvažovaly o jejím propuštění. Jen na velké prosby směla zůstat. V klášteře žila v přísném pokání. Milovala Krista a s ním chtěla vykupovat, usmiřovat a obětovat se za spásu lidstva. Jako odměnu jí Kristus vtiskl svoje rány do rukou, nohou a boku. V letech 1542–1554 prožívala v extázích i na svém vlastním těle Kristovo utrpení. Přestože v jejím životě dominovaly mystické prožitky, byla ženou velmi praktickou. Působila jako podpřevorka, novicmistrová a v roce 1552 ji sestry zvolily za svou doživotní převorku. Dbala, aby v klášteře byla poctivě zachovávána všechna řeholní pravidla. Byla duchovní přítelkyní svatého Karla Boromejského, svatého Pia V., svaté Marie Magdalény de Pazzi; jako přítelkyně svatého Filipa Neriho s ním sdílela úctu k Jeronýmu Savonarolovi. Její dopisy jsou svědectvím italské duchovní literatury 16. století. Svou mimořádnou úctu ke Kristovu utrpení vyjádřila zvláště ve verších o umučení, složených z úryvků Písma svatého. Obětovala svůj život na odčinění hříchů světa, za obnovu Církve a především za dobrý výsledek Tridentského koncilu. Zemřela po dlouhé nemoci v Pratu 2. února 1590. Benedikt XIV. ji 29. června 1746 svatořečil.

MODLITBA V POLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Jsi mocný Vládce, věrný Bůh,
sám stanovíš všech věcí řád,
smí slunce vzejít z ranních mlh
a za poledne žhavě hřát.

Ztlum nebratrských různic žár,
zchlaď žhoucí krve temný vír,
ztiš stálý hmoty s duchem svár,
dej zdraví tělu, srdci mír.

To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. 1 K tobě, Pane, volám, s důvěrou spoléhám na tvé slovo.

Žalm 118 (119), 145-152
XIX (Kóf)

¹⁴⁵ Ze srdce volám: vyslyš mě, Pane, *
poslušen budu tvých přikázání!
¹⁴⁶ Volám k tobě, chraň mě a zachraň, *
budu tvé příkazy poctivě plnit. –

¹⁴⁷ S úsvitem přicházím, o pomoc prosím, *
s důvěrou spoléhám na tvé slovo.
¹⁴⁸ Oči mé bdí už před noční hlídkou, *
hloubat chci o tvém rozhodnutí. –

¹⁴⁹ Slyš můj hlas ve svém milosrdenství, *
uděl mi život podle své vůle!
¹⁵⁰ Blíží se ti, kdo mi úklady strojí, *
vzdáleni přitom zákonu tvému. –

¹⁵¹ Zato však ty jsi mi nablízku, Pane, *
věrně platí tvá ustanovení.
¹⁵² Z výroků tvých už dávno jsem poznal, *
že jsi je stanovil na všechny věky.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 1 K tobě, Pane, volám, s důvěrou spoléhám na tvé slovo.

Ant. 2 Pán zná myšlenky všech lidí, že jsou van a nicota.

Žalm 93 (94)
Pán mstitel spravedlivých

Pán to všechno přísně trestá: Bůh nás přece nepovolal k nečistotě, ale k posvěcení. (1 Sol 4, 6. 7)

¹ Bože odplaty, můj Pane, *
Bože pomsty, zaskvěj se!
² Povstaň ty, jenž soudíš zemi, *
pyšným jejich skutky splať! –

³ Jak se hříšní dlouho, Pane, *
jak se dlouho budou smát?
⁴ Tlachají a mluví zpupně, *
chvástají se, zločinci! –

⁵ Po tvém lidu, Pane, šlapou, *
      tisknou tvoje dědictví!
⁶ Poutníky a vdovy rdousí, *
      zabíjejí sirotky!
⁷ Říkají: Pán toho nedbá, *
      nevidí Bůh Jákobův. –

⁸ Pozor, pošetilci v lidu! *
      Hlupáci, kdy zmoudříte?
⁹ Neslyší, kdo ucho vsadil, *
      nevidí, kdo stvořil zrak?
¹⁰ Neztrestá, kdo vodí rody, *
      lidem dává poznání?
¹¹ Pán zná myšlenky všech lidí, *
      že jsou van a nicota.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pán zná myšlenky všech lidí, že jsou van a nicota.

Ant. 3 Avšak pro mne Pán je hradem, skálou spásy mé je Bůh.

¹² Šťasten, koho učíš, Pane, *
       vedeš ve svém zákoně!
¹³ Pokoj za dnů zlých mu přeješ, *
       až vykopou hříšným past.
¹⁴ Vždyť svůj lid Pán nezavrhne, *
       neopustí dědictví.
¹⁵ Spravedliví dojdou práva, *
       šťastných konců poctiví. –

¹⁶ Kdo však postaví se za mne *
       proti těm, kdo pášou zlo,
    kdo se zastane mé věci, *
       před zločinným násilím?
¹⁷ Nebýt Pán mým pomocníkem, *
       padl jsem v kraj mlčení.
¹⁸ Dřív než pomyslím, že klesám, *
       už mě, Pane, podpíráš!
¹⁹ Když se v srdci množí úzkost, *
       útěchou mě vzpružuješ. –

²⁰ Je tvým spojencem soud zkázy, *
       který křivdí bezprávně?
²¹ Zničit chtějí spravedlivé, *
       odsoudit krev nevinnou!
²² Avšak pro mne Pán je hradem, *
       skálou spásy mé je Bůh.
²³ On je ztrestá za úskoky, †
       v jejich zlobě zahubí, *
       zahubí je Pán, náš Bůh!

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Avšak pro mne Pán je hradem, skálou spásy mé je Bůh.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Kol 3, 17

Cokoli mluvíte nebo konáte, všecko dělejte ve jménu Pána Ježíše a skrze něho děkujte Bohu Otci.

V. Děkovnou oběť přinesu ti, Pane.
R. A jméno Páně vzývat chci.

Modleme se:

Všemohoucí a milosrdný Bože, provázej naši dnešní práci svým požehnáním: dej nám poznat, co jsme nedělali správně, a pomoz nám to napravit, abychom šťastně dokončili, co jsme s tvou pomocí začali. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.

Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

4. únor 2015Pro OP: Sv. Kateřiny z Ricci, panny, řeholnice

4. únor 2015
Pro OP: Sv. Kateřiny z Ricci, panny, řeholnice