28. srpen 2014
Pro OP: Sv. Augustina, biskupa a učitele Církve

Svatý Augustin (354–430) byl biskupem v Hippu v severní Africe. Díky svému velkému teologickému dílu se řadí mezi čtyři velké učitele západní církve. Jedním z jeho spisů, byť ve srovnání s ostatními spisy nepatrným, je řehole s názvem Regula ad servos Dei, která obsahuje pokyny pro společný život komunity řeholníků. Tato řehole se stala zvlášť oblíbenou ve 12. a 13. století. V roce 1215 se v Toulouse vytvořila kolem svatého Dominika komunita šestnácti bratří, kteří se podíleli na Dominikově apoštolském díle. Toulouský biskup Fulco tuto iniciativu podpořil a dovolil všem bratřím kázat v toulouské diecézi. Dominik však chtěl, aby jeho společnost byla schválena samotným papežem. Využil příležitosti, když se jako průvodce biskupa Fulca účastnil 4. Lateránského koncilu v Římě a společně s Fulcem požádali papeže Inocence III., aby společenství potvrdil jako řád. Papež jim dal ústní souhlas, ale nechtěl jednat proti rozhodnutí koncilu, který zakázal zakládání nových řeholí. Proto Dominikovi doporučil, aby si vybral některou z již existujících řeholí. Po návratu Dominika z Říma se bratři na první řádové kapitule na jaře roku 1216 rozhodli pro řeholi sv. Augustina. Na podzim roku 1216 se Dominik znovu vydal do Říma s žádostí o definitivní potvrzení řádu. Inocencův nástupce a pokračovatel Honorius III. pak 22. prosince 1216 vydal bullu, jíž potvrdil toulouský klášter a tím i novou řeholní organizaci. 26. ledna 1217 schválil novátorskou koncepci svatého Dominika a potvrdil jeho společnost jako „řád, který bude nazýván a stane se Řádem kazatelským“.

MODLITBA V POLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Teď Pánu chvály zpívejme
z hloubi své duše plamenné,
vždyť k polednímu blízký čas
k modlitbám volá všechny nás.

V něm nabízena věrným jest
té pravé spásy sláva, čest,
oběť Beránka čistého
teď na kříž povýšeného.

Ona paprsky skvoucími
i polední žár zastíní.
Tou Boží září blaživou
proniknout chceme duši svou.

Ať sláva Bohu Otci zní,
i tobě, Synu jediný,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky v každý čas. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. Vůči těm, kdo nejsou křesťané, se chovejte rozvážně a hleďte v té věci využít vhodné příležitosti.

Žalm 118 (119), 17-24
III (Gimel)

¹⁷ Čiň dobře sluhovi svému, ať žije, *
slovo tvé budu zachovávat.
¹⁸ Otevř mé oči, ať sledují bděle *
podivuhodné zákony tvoje. –

¹⁹ Jsem jenom hostem na této zemi, *
nezatajuj mi svá ustanovení!
²⁰ Moje duše umdlévá touhou, *
znát v každé době tvá rozhodnutí. –

²¹ Zkrušil jsi pyšné: jsou zlořečeni, *
kdo sejdou z cesty tvých přikázání.
²² Sejmi ze mne potupnou hanbu, *
neboť tvé předpisy zachovávám. –

²³ I když se knížata proti mně radí, *
služebník tvůj na tvé výroky myslí.
²⁴ Příkazy tvé jsou mým potěšením, *
úradky tvé jsou mými rádci.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Žalm 24 (25)
Prosím za odpuštění a ochranu

Naděje neklame. (Řím 5, 5)

¹ K tobě, Pane, pozdvihuji duši, *
      k Bohu svému. V tebe důvěřuji,
   ty mi nedej v hanbě ztroskotat, *
      ať se nepřátelé neradují!
³ Nezahanbíš ty, kdo hledí k tobě, *
      zahanbeni ať jsou nevěrní. –

⁴ Ukazuj mi, Pane, svoje cesty, *
      uč mě kráčet tvými stezkami.
⁵ K věrnosti mě veď a poučuj mě, *
      vždyť jen ty jsi Bůh mé záchrany,
   v kterého já dennodenně doufám, *
      pro tvou, Pane, věčnou dobrotu. –

⁶ Vzpomeň, Pane, na své slitování, *
milost svou, jež trvá od věků!
⁷ Zapomeň mých provinění z mládí, *
v lásce své se na mne rozpomeň! –

⁸ Pán je plný dobroty a přímý, *
ukazuje cestu bloudícím,
⁹ utlačeným dopomáhá k právu, *
ponížené vodí k cestám svým; –

¹⁰ jeho cesty – pravdivost a věrnost *
těm, kdo plní úmluvu a řád.
¹¹ Proto, Pane, odpusť pro své jméno, *
odpusť mi můj převeliký hřích!

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

¹² Kdo je člověk, jenž se bojí Pána? *
Tomu Pán dá správnou cestou jít,
¹³ ten se bude těšit blahobytu, *
zemi zdědí v úděl jeho rod. –

¹⁴ Rada Páně těm, kdo se ho bojí, *
jeho úmluva je osvítí.
¹⁵ Moje oči stále hledí k Pánu, *
on mé nohy z léček vyprostí. –

¹⁶ Ke mně obrať se, dej slitování, *
vždyť jsem ubohý a zcela sám.
¹⁷ Ulev mému stísněnému srdci, *
vyveď mě už z mého sklíčení! –

¹⁸ Pohleď na můj žal a plahočení, *
všechny moje hříchy odpusť mi!
¹⁹ Pohleď na mé četné nepřátele, *
jakou krutou mají ke mně zášť! –

²⁰ Ochraňuj mou duši, vysvoboď mě, *
nezahanbi mě v mém doufání!
²¹ Kéž mě chrání nevinnost a věrnost, *
neboť k tobě, Pane, pohlížím. –

²² Vysvoboď, můj Bože, Izraele *
ze všech jeho soužení a běd!

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. Vůči těm, kdo nejsou křesťané, se chovejte rozvážně a hleďte v té věci využít vhodné příležitosti.

KRÁTKÉ ČTENÍ

2 Tim 4, 1-2

Zapřísahám tě před Bohem a před Ježíšem Kristem, který bude soudit živé i mrtvé, při jeho slavném příchodu a království: Hlásej slovo! Přicházej s ním, ať je to vhod či nevhod, usvědčuj, zakazuj, povzbuzuj s všestrannou trpělivostí a znalostí nauky.

V.Nestydím se za evangelium.
O.Jím se projevuje Boží moc a přináší spása.

Modleme se:

Bože, ve své nevýslovné moudrosti jsi vyvedl svatého Augustina z temnoty bludů ke světlu pravdy evangelia; radujeme se z tvého milosrdenství a prosíme tě: na jeho přímluvu nám dej sílu k nápravě našeho života. Skrze Krista, našeho Pána.

Nebo:
Prosíme tě, Bože, posiluj ve své Církvi ducha, kterým jsi naplnil svatého biskupa Augustina, a dej, ať i my naplněni tímto duchem stále toužíme po tobě a hledáme tebe, zdroj pravé moudrosti a původce nejvyšší lásky. Skrze Krista, našeho Pána.

Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

28. srpen 2014Pro OP: Sv. Augustina, biskupa a učitele Církve

28. srpen 2014
Pro OP: Sv. Augustina, biskupa a učitele Církve