10. duben 2014
Pro OP: Bl. Antonína Neyrota, kněze a mučedníka

Narodil se v Rivoli v Piemontsku kolem roku 1425. Do řádu vstoupil v klášteře San Marco ve Florencii. Byl dosti nestálé povahy. Usmyslil si, že by mohl kázat na Sicílii. Jeho představený svatý Antonín Florentský k tomu svolil jen na jeho naléhání. Loď, kterou Neyrot cestoval, však přepadli muslimové, Antonína zajali a v Tunisu prodali do otroctví. Po nějaké době se Antonín zřekl Krista, přijal Mohamedovo učení, a dokonce se oženil. Začal překládat Korán do latiny a italštiny. Díky této práci znovu objevil pravdivost křesťanského učení. K tomu se od italských kupců dověděl o smrti svého představeného svatého Antonína a o tom, že na jeho hrobě dochází k zázrakům. Pohnut těmito okolnostmi se na Květnou neděli slavnostně zřekl islámu, přistoupil ke svátosti pokání a přijal Tělo Páně. Muslimové jej pak 10. dubna 1460 ukamenovali. Janovští kupci jeho tělo vykoupili a pohřbili v kostele ve své čtvrti v Tunisu. Od roku 1469 je jeho tělo uloženo v kostele S. Maria de Stella v Rivoli. Jeho kult potvrdil 22. února 1767 Klement XIII.

MODLITBA V POLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.

HYMNUS

V hodinu, v níž Pán žízeň měl
na kříži, na němž za nás pněl,
kéž dá všem, co jej chválíme,
ať po ctnostech vždy žízníme.

Ať dá nám ten hlad pocítit,
jejž může jen on utišit,
ať hřích v nás budí ošklivost,
upřímnou touhu Boží ctnost.

Ať milost Ducha Svatého
při chválách prodchne každého,
aby se ztlumil těla žár,
a vychladlý duch rozehřál.

Vzývejme Krista, Otce s ním
i s jejich Duchem společným:
v Trojici Bože jediný,
nás, prosící tě, posilni. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. Jako že jsem živ, praví Pán, nechci, aby hříšník zemřel, ale aby se obrátil a žil.

Žalm 118 (119), 17-24
III (Gimel)

¹⁷ Čiň dobře sluhovi svému, ať žije, *
slovo tvé budu zachovávat.
¹⁸ Otevř mé oči, ať sledují bděle *
podivuhodné zákony tvoje. –

¹⁹ Jsem jenom hostem na této zemi, *
nezatajuj mi svá ustanovení!
²⁰ Moje duše umdlévá touhou, *
znát v každé době tvá rozhodnutí. –

²¹ Zkrušil jsi pyšné: jsou zlořečeni, *
kdo sejdou z cesty tvých přikázání.
²² Sejmi ze mne potupnou hanbu, *
neboť tvé předpisy zachovávám. –

²³ I když se knížata proti mně radí, *
služebník tvůj na tvé výroky myslí.
²⁴ Příkazy tvé jsou mým potěšením, *
úradky tvé jsou mými rádci.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Žalm 24 (25)
Prosím za odpuštění a ochranu

Naděje neklame. (Řím 5, 5)

¹ K tobě, Pane, pozdvihuji duši, *
      k Bohu svému. V tebe důvěřuji,
   ty mi nedej v hanbě ztroskotat, *
      ať se nepřátelé neradují!
³ Nezahanbíš ty, kdo hledí k tobě, *
      zahanbeni ať jsou nevěrní. –

⁴ Ukazuj mi, Pane, svoje cesty, *
      uč mě kráčet tvými stezkami.
⁵ K věrnosti mě veď a poučuj mě, *
      vždyť jen ty jsi Bůh mé záchrany,
   v kterého já dennodenně doufám, *
      pro tvou, Pane, věčnou dobrotu. –

⁶ Vzpomeň, Pane, na své slitování, *
milost svou, jež trvá od věků!
⁷ Zapomeň mých provinění z mládí, *
v lásce své se na mne rozpomeň! –

⁸ Pán je plný dobroty a přímý, *
ukazuje cestu bloudícím,
⁹ utlačeným dopomáhá k právu, *
ponížené vodí k cestám svým; –

¹⁰ jeho cesty – pravdivost a věrnost *
těm, kdo plní úmluvu a řád.
¹¹ Proto, Pane, odpusť pro své jméno, *
odpusť mi můj převeliký hřích!

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

¹² Kdo je člověk, jenž se bojí Pána? *
Tomu Pán dá správnou cestou jít,
¹³ ten se bude těšit blahobytu, *
zemi zdědí v úděl jeho rod. –

¹⁴ Rada Páně těm, kdo se ho bojí, *
jeho úmluva je osvítí.
¹⁵ Moje oči stále hledí k Pánu, *
on mé nohy z léček vyprostí. –

¹⁶ Ke mně obrať se, dej slitování, *
vždyť jsem ubohý a zcela sám.
¹⁷ Ulev mému stísněnému srdci, *
vyveď mě už z mého sklíčení! –

¹⁸ Pohleď na můj žal a plahočení, *
všechny moje hříchy odpusť mi!
¹⁹ Pohleď na mé četné nepřátele, *
jakou krutou mají ke mně zášť! –

²⁰ Ochraňuj mou duši, vysvoboď mě, *
nezahanbi mě v mém doufání!
²¹ Kéž mě chrání nevinnost a věrnost, *
neboť k tobě, Pane, pohlížím. –

²² Vysvoboď, můj Bože, Izraele *
ze všech jeho soužení a běd!

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. Jako že jsem živ, praví Pán, nechci, aby hříšník zemřel, ale aby se obrátil a žil.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Žid 7, 26-27

Právě takového velekněze jsme potřebovali: aby byl svatý, nevinný, neposkvrněný, oddělený od hříšníků, vyvýšený nad nebesa, který nemá zapotřebí jako jiní velekněží stále a stále podávat oběti nejprve za hříchy vlastní a teprve potom za hříchy lidu. Ježíš to učinil jednou provždy, když sám sebe přinesl v oběť.

V. Odvrať se tváří od mých hříchů.
R. Všechny mé špatnosti nadobro zahlaď.

Modleme se:

Milosrdný Bože, v tebe skládáme všechnu svou naději, vyslyš naše prosby a chraň nás, odpusť nám všechny hříchy, pomáhej nám, abychom žili v tvé milosti, a dej nám dosáhnout zaslíbeného dědictví. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.

Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

10. duben 2014Pro OP: Bl. Antonína Neyrota, kněze a mučedníka

10. duben 2014
Pro OP: Bl. Antonína Neyrota, kněze a mučedníka