24. květen 2013
Pro OP: Přenesení ostatků sv, Otce Dominika

Přestože František z Assisi byl kanonizován už dva roky po své smrti, od Dominikovy smrti uběhlo dvanáct let a o jeho kanonizaci se vůbec nemluvilo. Bratři se v duchu sv. Dominika věnovali kázání a na nic jiného jim nezbýval čas. Při přestavbě klášterního kostela v Bologni se hrob sv. Dominika ocitl mimo kostel. A tehdy papež Řehoř IX., dříve kardinál Hugolin Conti, Dominikův přítel, vytkl bratřím nedostatek úcty k jejich zakladateli a vybídl je, aby přenesli ostatky na důstojnější místo a postarali se o kanonizaci. K přenesení ostatků sv. Dominika došlo na počátku generální kapituly v Bologni o svatodušních svátcích roku 1233. Několik dní nato vyslala generální kapitula k papeži skupinu bratří, aby požádala o svatořečení svého zakladatele. Papež pak 3. července 1234 zařadil Dominika mezi svaté.

Při zachování stupně slavení lze některé texty pro různé části oficia vzít ze slavnosti 8. srpna, případně je lze použít jako vlastní texty památky přenesení ostatků (srov. IGLH č. 235).

MODLITBA V POLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Teď Pánu chvály zpívejme
z hloubi své duše plamenné,
vždyť k polednímu blízký čas
k modlitbám volá všechny nás.

V něm nabízena věrným jest
té pravé spásy sláva, čest,
oběť Beránka čistého
teď na kříž povýšeného.

Ona paprsky skvoucími
i polední žár zastíní.
Tou Boží září blaživou
proniknout chceme duši svou.

Ať sláva Bohu Otci zní,
i tobě, Synu jediný,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky v každý čas. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. 1 Viděli jsme ho opovrženého, muže bolesti, znalého utrpení.

Žalm 22 Spravedlivý volá ve svém soužení a je vyslyšen

Ježíš zvolal mocným hlasem: „Eli, Eli, lema sabachthani?“ (Srov. Mt 27, 46)

² Bože, můj Bože, pročs mě opustil? *
Tak vzdálen jsi mým nářkům a mým prosbám!
³ Můj Bože, volám za dne – neodpovíš, *
za noci – nedocházím utišení. –

⁴ Ty však jsi svatý, ve svatyni sídlíš, *
      ve chvalozpěvech Izraele trváš.
⁵ Otcové naši doufali jen v tebe, *
      doufali v tebe, tys je vysvobodil;
⁶ volali k tobě, byli zachráněni, *
      doufali v tebe, neupadli v hanbu. –

⁷ Já však už jsem jen červ, ne ani člověk, *
      pro posměch lidem, davu k pohrdání.
⁸ Všichni, kdo na mě hledí, se mi smějí, *
      rty sešklebují, potřásají hlavou:
⁹ "Svěřil se Pánu, ať ho vysvobodí, *
      ať ho teď zachrání, když ho má v lásce.“ –

¹⁰ Vždyť jenom tys mě vyvedl už z lůna, *
      tys mi dal úkryt na matčiných prsou,
¹¹ na tebe odkázán jsem od zrození, *
      jen tys můj Bůh už od matčina klína.
¹² Nevzdaluj se mi, když se blíží muka, *
      a nikde nikdo, aby pomohl!

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Viděli jsme ho opovrženého, muže bolesti, znalého utrpení.

Ant. 2 Losováním si rozdělili Ježíšovo roucho.

¹³ Obklopuje mě množství býků, *
      bašanští tuři sevřeli mě,
¹⁴ své chřtány na mě otvírají *
      jako lvi krvelačně řvoucí.
¹⁵ Celý se roztékám jak voda, *
      kosti se ve mně rozpojují
    a moje srdce jako z vosku *
      rozpouští se mi uvnitř těla.
¹⁶ Hrdlo už jako střep mám vyschlé †
      a jazyk na patro se lepí, *
      do prachu smrti jsi mě vrhl. –

¹⁷ Smečka zlých psů mě obkličuje, *
      zločinná tlupa stojí kolem.
¹⁸ Ruce mi proťali i nohy, †
      všechny své kosti mohu spočíst, *
      a oni na mne krutě civí.
¹⁹ Rozdělují si moje šaty, *
      metají kostky o můj oděv. –

²⁰ Ty, Pane, však mi nebuď vzdálen! *
      Ty mi přijď na pomoc, má sílo!
²¹ Zpod meče vytrhni mou duši *
      a z drápů lítých psů můj život.
²² Ze lvího chřtánu vysvoboď mě †
      a zachraň před tuřími rohy! *
      Vyslyš mě, vyslyš ubohého!
²³ Vyprávět budu o tobě svým bratřím, *
      ve shromáždění velebit tě budu.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Losováním si rozdělili Ježíšovo roucho.

Ant. 3 S uctíváním padnou před ním na tvář všechny lidské rody.

III

²⁴ Kdo bojíte se Pána, velebte jej, †
      slavte jej všichni z Jákobova rodu, *
      chvějte se před ním, děti Izraele!
²⁵ Protože nepohrdl poníženým, *
      nezošklivil si bídu nebožáka,
    tvář před ním neskryl, ale vyslyšel ho, *
      když k němu v bídě úpěl o pomoc. –

²⁶ Tys cíl mé chvály v shromážděné obci, *
      své sliby splním před ctiteli Páně:
²⁷ Chudobní najedí se do sytosti †
      a chválit budou Pána, kdo jdou za ním, *
      ať jejich srdce věčné věky žije!
²⁸ Rozpomenou se všechny kraje země, †
      vrátí se k Pánu všechny lidské rody *
      a s uctíváním padnou před ním na tvář. –

²⁹ Neboť jen Pánu patří kralování, *
jeho je všechna vláda nad národy.
³⁰ Jemu ať klanějí se mocní země *
vzdávají úctu ti, co v hlíně leží! –

³¹ I moje duše pouze jemu žije, *
      všechno mé potomstvo mu bude sloužit.
³² Všem příštím o Pánu se bude zpívat, †
      budoucím hlásat jeho spravedlnost: *
      neboť tak veliké je dílo Páně.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 3 S uctíváním padnou před ním na tvář všechny lidské rody.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Řím 3, 21-22a

V nynější době se stalo zřejmým, že Bůh dává spravedlnost nezávisle na Zákonu. Svědčí o tom už Zákon a Proroci. Je to ospravedlnění, které dává Bůh na základě víry v Ježíše Krista, a to všem, kdo věří.

V. Výroky Páně jsou přímočaré, jsou srdci potěšením.
R. Přikázání Páně jasná, v nich oči prohlédají.

Modleme se:

Pane Ježíši Kriste, když ses nechal přibít na kříž, abys nás vykoupil, nastala v poledne tma po celém kraji; prosíme tě: buď ty sám naším světlem na cestě do věčného života. Neboť ty žiješ a kraluješ na věky věků.

Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

24. květen 2013Pro OP: Přenesení ostatků sv, Otce Dominika

24. květen 2013
Pro OP: Přenesení ostatků sv, Otce Dominika