[ nová verze ]

« Září 2012 »
NePoÚtStČtSo
 1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
30 


27. září 2012, Čtvrtek
1. týden žaltáře

Sv. Vincence z Paula, kněze, památka
Pro OP: Bl. Vavřince z Ripafratty, kněze, nezávazná památka


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.

první večerní chvály
kompletář po prvních chválách


nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb

uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu

latinská verze

nahlásit chybu

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

27. září 2012
Pro OP: Bl. Vavřince z Ripafratty, kněze


Narodil se 4. března 1359 na hradě Ripafratta mezi Pisou a Luccou. V Pise vstoupil do řádu. Po boku blahoslaveného Jana Dominiciho se aktivně zapojil do díla reformy řádu. Byl ustanoven novicmistrem v Cortoně. Jeho noviciátní formací prošli svatý Antonín Florentský, blahoslavený Jan z Fiesole, nazývaný fra Angelico, i Angelicův bratr fra Benedetto. Vavřinec se snažil rozvíjet ve svých žácích jejich schopnosti a dary. Díky tomuto moudrému přístupu mohl mít řád ve svých řadách nejen velké světce, ale i velké umělce. Všichni se snažili mít oči otevřené pro krásu Božího stvoření a každou svou schopnost rozvíjet k Boží cti a chvále. Vavřinec byl lektorem a převorem ve Fabrianu, od roku 1443 generálním vikářem reformované Lombardské kongregace. Se svým bývalým novicem svatým Antonínem vedl korespondenci a poskytoval mu cenné rady pro jeho odpovědný úřad. Zemřel v Pistoji 27. září 1456 a byl pohřben v kostele sv. Dominika. Jeho kult potvrdil 4. dubna 1851 bl. Pius IX.

MODLITBA V POLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Teď Pánu chvály zpívejme 
z hloubi své duše plamenné, 
vždyť k polednímu blízký čas 
k modlitbám volá všechny nás. 

V něm nabízena věrným jest 
té pravé spásy sláva, čest, 
oběť Beránka čistého 
teď na kříž povýšeného. 

Ona paprsky skvoucími 
i polední žár zastíní. 
Tou Boží září blaživou 
proniknout chceme duši svou. 

Ať sláva Bohu Otci zní, 
i tobě, Synu jediný, 
i Duchu, který těší nás, 
po všechny věky v každý čas. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. 1 Otevř mé oči, ať sledují bděle podivuhodné zákony tvoje.

Žalm 118 (119), 17-24
III (Gimel)

17 Čiň dobře sluhovi svému, ať žije, *
      slovo tvé budu zachovávat.

18 Otevř mé oči, ať sledují bděle *
      podivuhodné zákony tvoje. –

19 Jsem jenom hostem na této zemi, *
      nezatajuj mi svá ustanovení!

20 Moje duše umdlévá touhou, *
      znát v každé době tvá rozhodnutí. –

21 Zkrušil jsi pyšné: jsou zlořečeni, *
      kdo sejdou z cesty tvých přikázání.

22 Sejmi ze mne potupnou hanbu, *
      neboť tvé předpisy zachovávám. –

23 I když se knížata proti mně radí, *
      služebník tvůj na tvé výroky myslí.

24 Příkazy tvé jsou mým potěšením, *
      úradky tvé jsou mými rádci.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Otevř mé oči, ať sledují bděle podivuhodné zákony tvoje.

Ant. 2 Veď mě, Pane, ve své věrnosti.

Žalm 24 (25)
Prosím za odpuštění a ochranu

Naděje neklame. (Řím 5, 5)

I

1 K tobě, Pane, pozdvihuji duši, *
      k Bohu svému. V tebe důvěřuji,
   ty mi nedej v hanbě ztroskotat, *
      ať se nepřátelé neradují!

3 Nezahanbíš ty, kdo hledí k tobě, *
      zahanbeni ať jsou nevěrní. –

4 Ukazuj mi, Pane, svoje cesty, *
      uč mě kráčet tvými stezkami.

5 K věrnosti mě veď a poučuj mě, *
      vždyť jen ty jsi Bůh mé záchrany,
   v kterého já dennodenně doufám, *
      pro tvou, Pane, věčnou dobrotu. –

6 Vzpomeň, Pane, na své slitování, *
      milost svou, jež trvá od věků!

7 Zapomeň mých provinění z mládí, *
      v lásce své se na mne rozpomeň! –

8 Pán je plný dobroty a přímý, *
      ukazuje cestu bloudícím,

9 utlačeným dopomáhá k právu, *
      ponížené vodí k cestám svým; –

10 jeho cesty – pravdivost a věrnost *
       těm, kdo plní úmluvu a řád.

11 Proto, Pane, odpusť pro své jméno, *
      odpusť mi můj převeliký hřích!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Veď mě, Pane, ve své věrnosti.

Ant. 3 Ke mně obrať se, dej slitování, vždyť jsem ubohý a zcela sám.

II

12 Kdo je člověk, jenž se bojí Pána? *
       Tomu Pán dá správnou cestou jít,

13 ten se bude těšit blahobytu, *
      zemi zdědí v úděl jeho rod. –

14 Rada Páně těm, kdo se ho bojí, *
       jeho úmluva je osvítí.

15 Moje oči stále hledí k Pánu, *
      on mé nohy z léček vyprostí. –

16 Ke mně obrať se, dej slitování, *
       vždyť jsem ubohý a zcela sám.

17 Ulev mému stísněnému srdci, *
       vyveď mě už z mého sklíčení! –

18 Pohleď na můj žal a plahočení, *
       všechny moje hříchy odpusť mi!

19 Pohleď na mé četné nepřátele, *
       jakou krutou mají ke mně zášť! –

20 Ochraňuj mou duši, vysvoboď mě, *
       nezahanbi mě v mém doufání!

21 Kéž mě chrání nevinnost a věrnost, *
      neboť k tobě, Pane, pohlížím. –

22 Vysvoboď, můj Bože, Izraele *
       ze všech jeho soužení a běd!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Ke mně obrať se, dej slitování, vždyť jsem ubohý a zcela sám.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Am 5, 8
Ten, který stvořil Plejády i Orióna, temnoty mění v jitro a den zatmívá v noc; volá mořské vody a rozlévá je po povrchu země – jeho jméno je Hospodin.


V. Skvělost a velebnost kráčejí před ním.
R. V jeho svatyni moc a krása.

Modleme se:

Všemohoucí věčný Bože, ty jsi slunce našeho života zahánějící každou temnotu; osvěcuj nás svým jasným světlem, abychom nechodili ve tmách, ale s velkodušnou věrností kráčeli po cestě tvých přikázání. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.

    Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie