[ nová verze ]

« Říjen 2011 »
NePoÚtStČtSo
 1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031 


6. říjen 2011, Čtvrtek
3. týden žaltáře

Druhé mezidobí, 27. týden
Sv. Bruna, kněze, nezávazná památka
Pro OP: Bl. Bartoloměje Longa, terciáře, nezávazná památka


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář

první večerní chvály
[Pro OP: Panny Marie Růžencové]

kompletář po prvních chválách


nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb

uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu

latinská verze

nahlásit chybu

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

6. říjen 2011
Pro OP: Bl. Bartoloměje Longa, terciáře


Narodil se 11. února 1841 v Latianu u Brindisi v Itálii. Doma i v koleji Školských bratří se mu dostalo skvělé výchovy. Během studia práv v Neapoli postupně ztratil víru, později se však působením svých přátel prof. Vincence Pepeho a dominikána Alberta Radenteho k víře vrátil. Jeho návrat k Bohu byl radikální a naprostý. Stal se katolickým laickým aktivistou a vstoupil do třetího řádu sv. Dominika. Aby se mohl věnovat dílu milosrdenství, vzdal se své advokátní praxe. Oženil se s komtesou Annou Marií Fornarari de Fusco a ta se mu stala cennou pomocnicí v jeho apoštolské práci. Jeho největším dílem byly Pompeje. Do tamější upadající farnosti vnesl nového ducha a život. Vybudoval tam světoznámou svatyni Panny Marie Růžencové a kolem ní sirotčince, školy a útulky pro chudé děti. Pro tuto práci založil Kongregaci sester dominikánek. Zemřel 5. října 1926 a byl pohřben v kryptě pompejské svatyně. 26. října 1980 jej Jan Pavel II. blahořečil..

MODLITBA V POLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Teď Pánu chvály zpívejme 
z hloubi své duše plamenné, 
vždyť k polednímu blízký čas 
k modlitbám volá všechny nás. 

V něm nabízena věrným jest 
té pravé spásy sláva, čest, 
oběť Beránka čistého 
teď na kříž povýšeného. 

Ona paprsky skvoucími 
i polední žár zastíní. 
Tou Boží září blaživou 
proniknout chceme duši svou. 

Ať sláva Bohu Otci zní, 
i tobě, Synu jediný, 
i Duchu, který těší nás, 
po všechny věky v každý čas. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. 1 Pane, stůj při mně dle svého slibu, ať žiji.

Žalm 118 (119), 113-120
XV (Samech)

113 Odpor mám k lidem vrtkavé mysli, *
         zato však v lásce mám tvůj zákon.

114 Ty jsi má ochrana, ty jsi mi štítem, *
         s důvěrou spoléhám na tvé slovo. –

115 Odstupte ode mne, zlovolníci, *
         zachovám příkazy svého Boha!

116 Stůj při mně dle svého slibu, ať žiji, *
         nedopusť, abych se v naději zklamal! –

117 Dej mi svou pomoc a zachráněn budu, *
         rád se chci držet tvých přikázání.

118 Zavrhneš ty, kdo tvé vůli se příčí, *
         neboť jsou ve svém smýšlení lživí. –

119 Všichni, kdo hřeší, jsou pro tebe struskou, *
         proto tvé předpisy já mám v lásce.

120 Bázní před tebou trne mé tělo, *
         v úctě se chvěji před tvými soudy.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pane, stůj při mně dle svého slibu, ať žiji.

Ant. 2 Pomoz nám, ty Bože naší záchrany, zachraň nás a odpusť naše hříchy.

Žalm 78 (79), 1-5. 8-11. 13
Nářek nad Jeruzalémem

Kéž bys poznalo i ty, co vede k pokoji! (Lk 19, 42)

1 Bože, v dědictví tvé vtrhli pohané, †
      svatyni tvou hrůzně pošpinili, *
      Jeruzalém obrátili v trosky!

2 Ptákům pohodili těla sluhů tvých, *
      mrtvoly tvých věrných divé zvěři.

3 Jako vodu prolévali jejich krev *
      u Jeruzaléma, bez hrobníků.

4 Terčem urážek jsme pro své sousedy, *
      na posměch a hanu pro vůkolní. –

5 Do kdy, Pane, chceš se hněvat? Na věky? *
      Má tvé rozhorlení planout ohněm? –

   6     [Lij hněv na pohany, co tě neznají, *
         na říše, jež nectí tvoje jméno,
   7     neboť pohltili tvého Jákoba, *
         zpustošili jeho domovinu.]

8 Nečítej nám k tíži viny praotců! †
      Pospěš k nám už se svým slitováním, *
      protože jsme krutě poníženi.

9 Pomoz nám, ty Bože naší záchrany, *
      vysvoboď nás pro své slavné jméno, –
   zachraň nás a odpusť naše hříchy, *
       vysvoboď nás pro své svaté jméno!

10 Proč by měli pohané se posmívat: *
       „Kdepak mají toho svého Boha?"
    Na pohanech zjev – nám před očima – *
       pomstu za prolitou krev svých sluhů!

11 Kéž se k tobě donese křik zajatých, *
       mocnou paží před smrtí je zachraň! –

   12     [Sedminásob odplať našim sousedům *
         hanu, jíž tě uráželi, Pane.]

13 Kdežto my, tvůj národ, ovce pastvy tvé, †
       budeme tě chválit do věčnosti, *
       zvěstovat tvou slávu z rodu na rod.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pomoz nám, ty Bože naší záchrany, zachraň nás a odpusť naše hříchy.

Ant. 3 Bože zástupů, shlédni z nebe a navštiv tuto vinici.

Žalm 79 (80)
Obnova Boží vinice

Přijď, Pane Ježíši! (Zj 22, 20)

2 Uslyš nás, ty, jenž paseš Izrael, *
      Josefův lid jak svoje stádo vodíš,
   ty, který trůníš nad cherubíny, *
3     ukaž se, ať tě v plné slávě spatří
   Efraim, Benjamin i Manasse! *
      Vzbuď svoji moc a zachránit nás pospěš! –

4 Povznes nás opět, Pane zástupů, *
      rozjasni tvář, a budem zachráněni! –

5 Jak dlouho ještě, Pane zástupů, *
      míníš se hněvat, když tvůj lid tě vzývá?
6 Slzavým chlebem jsi jej nasytil, *
      slzami napojil jej v plné míře.
7 Za předmět pře jsi nás dal sousedům, *
      až se nám proto nepřátelé smějí. –

8 Povznes nás opět, Pane zástupů, *
      rozjasni tvář, a budem zachráněni! –

9 Sám révu z Egypta jsi přenesl, *
       sám vyhnals pohany a révu vsadil.
10 Sám připravil jsi pro ni místa dost, *
       vkořenila se, zaplnila zemi.
11 Svým stínem celé hory pokryla *
       a svými ratolestmi Boží cedry.
12 Až k moři vyhnala své úponky, *
       až k Eufratu své čilé letorosty. –

13 Proč jen jsi strhl její ohradu? *
       Teď, kdo jde kolem, na ní hrozny sbírá,
14 teď kanec divočák ji pustoší, *
       kdekterá polní zvěř se na ní pase. –

15 Obrať se, Pane zástupů, zas k nám! *
       Popatři z výšin nebeských a pohleď!
    Svou péčí se zas ujmi révy své, †
16      zahrady, již jsi vysázel svou paží, *
       výhonku, který sám jsi vypěstil. –

17 Ti, kdo ji spálili a zničili, *
       ať zhynou hrůzou, zdrceni tvou tváří!
18 Chraň muže, jenž je po tvé pravici, *
       chraň syna člověka, jejž vychoval sis!
19 Oživ nás, nespustíme se tě již, *
       vzývat a chválit budeme tvé jméno! –

20 Povznes nás opět, Pane zástupů, *
       rozjasni tvář, a budem zachráněni! –

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Bože zástupů, shlédni z nebe a navštiv tuto vinici.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Dt 4, 7
Kde je tak velký národ, jemuž by byli bohové tak blízko, jako je Hospodin, náš Bůh, kdykoli ho vzýváme.


V. Pán je nablízku všem, kdo ho vzývají.
R. Slyší jejich prosby, záchranu jim dá.

Modleme se:

Všemohoucí věčný Bože, ty jsi slunce našeho života zahánějící každou temnotu; osvěcuj nás svým jasným světlem, abychom nechodili ve tmách, ale s velkodušnou věrností kráčeli po cestě tvých přikázání. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.

    Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie