4. říjen 2011
Pro OP: Sv. Františka z Assisi, jáhna

Žil v letech 1181 až 1226. Po bouřlivém mládí se obrátil, vzdal se všeho majetku a v naprosté chudobě žil při kostele sv. Damiána v Assisi. Připojilo se k němu několik mladých mužů, z nichž se postupně vytvořilo první společenství Menších bratří. Spolu se svatou Klárou založil také ženskou větev. Sestry se podle své zakladatelky nazývají klariskami. František byl kanonizován už v roce 1228 papežem Řehořem IX. Podle starobylé tradice se František a Dominik setkali v Římě u kardinála Hugolina Contiho (pozdějšího papeže Řehoře IX.) a mezi oběma zakladateli se vytvořilo silné duchovní přátelství. Ať už k setkání došlo nebo ne, skutečností zůstává, že mezi Menšími bratry a bratry kazateli existuje velká příbuznost. Oba řády vznikly ve stejné době, oba zakladatelé založením svých řádů reagovali na potřeby své doby. Prostí lidé znali křesťanské učení velmi povrchně, a díky tomu se mezi nimi rozmáhalo sektářství. František i Dominik si uvědomovali, že je bezpodmínečně nutné, aby se mezi prosté obyvatele vydali zkušení kazatelé a že dostatek vzdělaných kazatelů mohou dát Církvi pouze speciální řády. Proto vznikly oba řády, způsobem života odlišné, ale svým posláním si velmi blízké.

MODLITBA V POLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Teď Pánu chvály zpívejme
z hloubi své duše plamenné,
vždyť k polednímu blízký čas
k modlitbám volá všechny nás.

V něm nabízena věrným jest
té pravé spásy sláva, čest,
oběť Beránka čistého
teď na kříž povýšeného.

Ona paprsky skvoucími
i polední žár zastíní.
Tou Boží září blaživou
proniknout chceme duši svou.

Ať sláva Bohu Otci zní,
i tobě, Synu jediný,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky v každý čas. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. Blahoslavení chudí v duchu, neboť jejich je království nebeské.

Žalm 118 (119), 97-104
XIII (Mem)

⁹⁷ Ach, jak tvůj zákon miluji vroucně! *
Po celý den já přemítám o něm.
⁹⁸ Moudřejším než jsou mí nepřátelé, *
činí mě vůle tvá, stále je se mnou. –

⁹⁹ Rozumem předčím své učitele, *
protože o tvých výrocích hloubám.
¹⁰⁰ Rozvážnosti mám víc nežli starci, *
neboť plním tvá přikázání.

¹⁰¹ Od špatných cest já zdržuji nohy, *
abych tvé slovo vždy zachovával.
¹⁰² Neuhýbám před tvými soudy, *
protože tys mi dal poučení. –

¹⁰³ Jak mi tvé příkazy na patře sládnou, *
víc nežli med mi chutnají v ústech!
¹⁰⁴ Zmoudřel jsem tvými rozhodnutími, *
odpor mám ke každé nepravé cestě.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Žalm 73 (74)
Nářek nad zpustošeným chrámem

Nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo. (Mt 10, 28)

¹ Proč, Bože, jsi nás už zavrhl navždy? *
      Proč k ovcím tvé pastvy plane tvůj hněv?
² Buď pamětliv obce, již získal sis kdysi, †
      kmene, jejž vykoupils, aby ti patřil, *
      své hory Sión, kde sídlo jsi měl.
³ Zamiř své kroky k pradávným troskám, *
      v tvé svatyni nepřítel zpustošil vše. –

⁴ Ryk nepřátel hučel v tvé přesvaté síni, *
      svá znamení vztyčili uprostřed ní.
⁵ Řádili tak jako ten, kdo si v houští *
      sekyrou chvojí nasekat jde,
⁶ veškeré dřevěné dílo a řezby *
      tříštili mlatem a sekyrou. –

⁷ Sžehli tvou svatyni, znesvětili *
      stan tvého jména až do základu.
⁸ Řekli si: „Zničme jim po celé zemi *
      svatyně Boží a vypalme je!"
⁹ Jsme bez tvých znamení, proroka není *
       a nikdo z nás neví, jak dlouho ještě... –

¹⁰ Jak dlouho se, Bože, smí protivník rouhat? *
       Navždy smí nepřítel tupit tvé jméno?
¹¹ Proč od nás odtahuješ svou ruku, *
       necháváš v klíně svou pravici?
¹² Vždyť ty jsi od věků, Pane, mým králem, *
       jenž skutky spásy na zemi koná.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

¹³ Ty svou mocí rozdělil jsi moře, *
       dračí lebky ve vodách jsi zdrtil.
¹⁴ Leviathanu jsi hlavy tříštil, *
       žralokům jsi za pokrm jej dával.
¹⁵ Bystřinám a zřídlům dal jsi trysknout, *
       vysušil jsi mocné vodní toky.
¹⁶ Tvůj je den a tvá je noc, tvým dílem *
       ustálení měsíce i slunce.
¹⁷ Vymezil jsi všechna pásma země, *
       stvořils letní období i zimní. –

¹⁸ Pomni: tupí tě nepřítel, Pane, *
       nemoudrý lid tvému jménu se rouhá!
¹⁹ Duši, jež vzývá tě, nevydej smrti, *
       chudé své neponech v zapomenutí!
²⁰ Do smlouvy pohleď: zem ve všech koutech *
       plna je stonů a násilných skutků. –

²¹ Utisklé nenech v hanbě a haně, *
       nuzný a slabý ať chválí tvé jméno!
²² Povstaň, Pane, své věci se ujmi, *
       pamatuj, kterak tě uráží blázen!
²³ Vzpomeň si na křik svých protivníků, *
       na vřískot těch, kdo na tebe sočí!

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. Blahoslavení chudí v duchu, neboť jejich je království nebeské.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Mt 6, 19-21

Neshromažďujte si poklady na zemi, kde je kazí mol a rez a kam se zloději prokopávají a kradou. Shromažďujte si však poklady v nebi, kde je mol ani rez nekazí a kam se zloději nemohou prokopat a krást. Vždyť kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce.

V. Já jsem jen ubohý nuzák.
R. Ale můj Pán se o mne stará.

Modleme se:

Bože, tys povolal našeho svatého otce Františka, aby svým životem ukazoval cestu chudoby a pokory a stal se živým obrazem Krista; dej nám svou milost, abychom se i my stávali Kristu podobnými a mohli se radovat ze spojení s tebou. Skrze Krista, našeho Pána.

Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

4. říjen 2011Pro OP: Sv. Františka z Assisi, jáhna

4. říjen 2011
Pro OP: Sv. Františka z Assisi, jáhna