5. duben 2011
Sv. Vincence Ferrerského, kněze

Narodil se v roce 1350 ve Valencii ve Španělsku, v sedmnácti letech vstoupil k dominikánům, stal se knězem (1379) a učitelem filozofie a teologie. Upoutal pozornost probošta kapituly ve Valencii, Pedra de Luna, pozdějšího kardinála, a ten ho (1390) získal, aby svým vlivem podporoval avignonského papeže Klementa VII. Když Pedro de Luna dosedl jako Benedikt XIII. na avignonský papežský trůn (1394), povolal ho k sobě jako kaplana a zpovědníka. Tam poznal hrozivé účinky církevního rozkolu a pokoušel se přimět Benedikta XIII., aby odstoupil. Když se mu to nepodařilo, opustil Avignon (1399) a dvacet let cestoval Španělskem, jižní Francií, severní Itálií a Švýcarskem a všude horlivě vybízel k pokání a nápravě života. V době kostnického koncilu (1414) odmítl poslušnost avignonskému vzdoropapeži a horlil pro jednotu Církve. Na své poslední kazatelské cestě zemřel 5. IV. 1419 ve Vannes v Bretagni. V roce 1455 byl prohlášen za svatého.

MODLITBA V POLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.

HYMNUS

V hodinu, v níž Pán žízeň měl
na kříži, na němž za nás pněl,
kéž dá všem, co jej chválíme,
ať po ctnostech vždy žízníme.

Ať dá nám ten hlad pocítit,
jejž může jen on utišit,
ať hřích v nás budí ošklivost,
upřímnou touhu Boží ctnost.

Ať milost Ducha Svatého
při chválách prodchne každého,
aby se ztlumil těla žár,
a vychladlý duch rozehřál.

Vzývejme Krista, Otce s ním
i s jejich Duchem společným:
v Trojici Bože jediný,
nás, prosící tě, posilni. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. Jako že jsem živ, praví Pán, nechci, aby hříšník zemřel, ale aby se obrátil a žil.

Žalm 118 (119), 137-144
XVIII (Sade)

¹³⁷ Ty, Pane, ty jsi spravedlivý, *
správná jsou tvoje rozhodnutí.
¹³⁸ Právem jsi dal svá přikázání, *
mocně, pevně a spravedlivě. –

¹³⁹ Sžírá mě hněv k mým nepřátelům, *
že na tvá slova zapomněli.
¹⁴⁰ Věrně se osvědčil tvůj výrok, *
proto tvůj služebník má jej v lásce. –

¹⁴¹ Jsem jen malý a opovržený, *
příkazů tvých však nezapomínám.
¹⁴² Věčně je v právu tvá spravedlnost *
a tvůj zákon je pravdivý provždy. –

¹⁴³ I když mě postihly útlak a tíseň, *
přesto se těším z tvých ustanovení.
¹⁴⁴ Předpisy tvé jsou na věky správné, *
dej, ať je chápu, a já budu žíti.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Žalm 87 (88)
Modlitba těžce zkoušeného člověka

Toto je vaše hodina a vláda temnoty. (Lk 22, 53)

² Pane, Bože spásy, volám za dne, *
za noci můj křik se k tobě dere.
³ Dej, ať modlitba má dojde k tobě, *
nachyl ucho k mému naříkání! –

⁴ Vždyť má duše už je syta útrap, *
      k podsvětí se naklání můj život.
⁵ Už mě počítají mezi mrtvé, *
      jsem jak ten, v kom všechny síly zhasly.
⁶ Mezi mrtvými je moje lůžko, *
      mezi padlými, co leží v hrobě,
   na které už ani nevzpomeneš; *
      ze vší péče tvé jsou vyloučeni. –

⁷ Uvrhls mě do hluboké jámy, *
do propasti, do nejhlubších temnot.
⁸ Leží na mně tíha tvého hněvu, *
všechny vlny tvé mě zaplavují.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

⁹ Odehnals mi přátele i známé, *
       učinils, že všichni si mě hnusí;
    uvězněn jsem, ven se nedostanu, *
¹⁰     oko mé je vysíleno hořem.
    K tobě, Pane, běduji den za dnem *
       a jen po tobě své ruce vzpínám.

¹¹ Konáš divy pro ty, kdo jsou mrtvi? *
       Mohou stíny vstát a tebe chválit?
¹² Vyprávějí o tvé lásce v hrobech, *
       o tvé věrnosti tam v říši mrtvých?
¹³ Budou známy v temnotách tvé divy, *
       tvoje milost v kraji zapomnění? –

¹⁴ Proto, Pane, stále k tobě úpím, *
       k tobě stoupá prosba má hned zrána.
¹⁵ Proč mě tedy zavrhuješ, Pane? *
       Proč svou tvář mi neustále skrýváš?
¹⁶ Ubožák jsem, z dětství vydán smrti, *
       zdrcen tvými hrůzami, jež snáším.
¹⁷ Přese mne se přehnaly tvé hněvy, *
       hrůzy tvé mi ústa umlčují.
¹⁸ Stále mě jak vody zaplavují, *
       nade mnou se zavírají všechny.
¹⁹ Odcizils mi přítele i druha, *
       už se přátelím jen s temnotami.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. Jako že jsem živ, praví Pán, nechci, aby hříšník zemřel, ale aby se obrátil a žil.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Jer 3, 25b

Hřešili jsme proti Hospodinu, svému Bohu, my i naši otcové od svého mládí až dodnes, nechtěli jsme slyšet hlas Hospodina, svého Boha.

V. Odvrať se tváří od mých hříchů.
R. Všechny mé špatnosti nadobro zahlaď.

Modleme se:

Bože, veď nás, ať prožíváme postní dobu s opravdovou zbožností, abychom byli dobře připraveni přijmout velikonoční poselství o našem vykoupení a vydávat o něm svědectví. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.

Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

5. duben 2011Sv. Vincence Ferrerského, kněze

5. duben 2011
Sv. Vincence Ferrerského, kněze