3. listopad 2010
Pro OP: Sv. Martina de Porres, řeholníka

Narodil se roku 1579 v Limě jako nemanželské dítě španělského rytíře Jana a Anny Velasquezové, propuštěné otrokyně černé pleti. Otec si nepřál být jmenován, protože matkou dítěte byla černoška. Jako španělský šlechtic se s ní nemohl oženit, ale jejich vztah pokračoval, protože se jim po dvou letech narodila dcera Juana. Matka děti zpočátku vychovávala sama a naučila je tomu nejzákladnějšímu – životu z víry. Žili v chudobě, ale byli vzornými křesťany. Po čase otec obě děti svěřil do výchovy svému strýci Diegovi z Mirandy. Zde se naučily číst a psát. Ve dvanácti letech byl Martin dán do učení k ranhojiči. Cítil povolání k řeholnímu životu a požádal o přijetí do řádu v klášteře Královny posvátného růžence. Po dlouhých rokováních však byl přijat pouze jako donát – jakýsi pomocník, který žil a pracoval v klášteře a řídil se pravidly třetího řádu sv. Dominika. Teprve po devíti letech života v klášteře mu bratři dovolili složit řeholní sliby bratra spolupracovníka. Po vzoru svatého Dominika věnoval Martin dny službě bratřím a noci modlitbě. Ve své službě druhým se neomezoval jen na řeholní spolubratry. Pomáhal všem potřebným a tak chtěl všechny přiblížit Pravdě. V klášterním společenství vystupoval vždy jako pracovitý, pokorný a přátelský spolubratr. K jeho dobrovolně přijatým formám kříže postupně přibývaly i různé nemoci a utrpení. On však všechno přijímal s pokornou odevzdaností do Boží vůle. Zemřel po krátké nemoci 3. listopadu 1639. Kanonizoval jej 6. května 1962 sv. Jan XXIII.

MODLITBA V POLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Teď Pánu chvály zpívejme
z hloubi své duše plamenné,
vždyť k polednímu blízký čas
k modlitbám volá všechny nás.

V něm nabízena věrným jest
té pravé spásy sláva, čest,
oběť Beránka čistého
teď na kříž povýšeného.

Ona paprsky skvoucími
i polední žár zastíní.
Tou Boží září blaživou
proniknout chceme duši svou.

Ať sláva Bohu Otci zní,
i tobě, Synu jediný,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky v každý čas. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. 1 Kdo mě následuje, nebude chodit v temnotě, ale bude mít světlo života, praví Pán.

Žalm 118 (119), 105-112
XIV (Nún)
Rozjímání o Božím zákoně

To je mé přikázání: Milujte se navzájem. (Jan 15, 12)

¹⁰⁵ Mým krokům svítilnou je tvé slovo, *
ono mi cestu osvětluje.
¹⁰⁶ Dal jsem přísahu, také ji plním, *
dbát všech tvých správných rozhodnutí. –

¹⁰⁷ Těžce svou bídou jsem sužován, Pane, *
dle svého slova mi zachovej život!
¹⁰⁸ Sliby mých úst, Pane, laskavě přijmi, *
pouč mě o svých rozhodnutích. –

¹⁰⁹ Stále můj život je ohrožen zkázou, *
já na tvůj zákon však nezapomínám.
¹¹⁰ Ať na mne bezbožní nástrahy líčí, *
z cesty tvých příkazů nezabloudím. –

¹¹¹ Svědectví tvá jsou mým dědictvím provždy, *
neboť jsou radostí mého srdce.
¹¹² Srdce jsem přiměl tvé zásady plnit, *
v tom je odměna na věčné časy.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Kdo mě následuje, nebude chodit v temnotě, ale bude mít světlo života, praví Pán.

Ant. 2 Já jsem jen ubohý nuzák, Pane, ty jsi má pomoc.

Žalm 69 (70)
Bože, shlédni a pomoz

Pane, zachraň nás, hyneme! (Mt 8, 25)

² Kéž se ti, Bože, zlíbí mě vysvobodit! *
Pospěš mi, Pane, na pomoc! –

³ Ať hanba s potupou padnou konečně na ty, *
      kdo se mě snaží zahubit,
   ať se stydí a zalezou všichni, *
      kdo se z mých pohrom radují! –

⁴ Jen ať se stáhnou se zahanbením ti všichni, *
kdo o mně říkali: „Dobře mu tak.“
⁵ Zato ať jásají, ať se radují v tobě *
všichni, kdo tebe hledají! –

Ať mohou říkat: „Velký je Bůh," *
kdo k tobě volají o pomoc. –

⁶ Já jsem jen ubohý nuzák, přijď ke mně, Pane! †
Ty jsi má pomoc, můj zachránce, *
Pane, déle už neotálej!

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Já jsem jen ubohý nuzák, Pane, ty jsi má pomoc.

Ant. 3 Bůh nebude soudit podle zdání, ale podle spravedlnosti a podle práva.

Žalm 74 (75)
Bůh je spravedlivý soudce

Sesazuje mocné z trůnu a povyšuje ponížené. (Lk 1, 52)

² Slavíme tě, Pane, slavíme tě, *
vzýváme tě, hlásáme tvé divy. –

³ „V době, kterou já sám ustanovím, *
soudit budu spravedlivým soudem.
⁴ Byť se zem i s tvorstvem kymácela, *
její pilíře já pevně držím. –

⁵ Pyšným říkám: Jen se nepyšněte! *
Bezbožným: Jen nezdvihejte hlavu!
⁶ Nezdvíhejte hlavu příliš zpupně, *
nehovořte k Bohu s šíjí vzdornou!“

⁷ Od východu ani od západu, *
z pouště ani z hor nic nečekejte,
⁸ nikoli, jen Bůh je všeho soudcem: *
toho poníží a toho vznese. –

⁹ Tak to je: Pán drží v ruce kalich *
       s šumivým a kořeněným vínem,
    podává jej tomu a zas tomu, †
       vylokat je musí po kvasnice, *
       vypít všichni bezbožníci země. –

¹⁰ Já však budu do věčnosti jásat, *
Jákobovu Bohu hrát a zpívat.
¹¹ On zuráží rohy bezbožníkům, *
kdežto spravedliví zdvihnou čelo.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Bůh nebude soudit podle zdání, ale podle spravedlnosti a podle práva.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Gal 3, 28

Už není Žid anebo Řek, už není otrok anebo člověk svobodný, už není muž anebo žena. Všichni jste jedno v Kristu Ježíši.

V. Shromáždila nás v jedno společenství Kristova láska.
R. Abychom se milovali upřímným srdcem.

Modleme se:

Bože, svatého Martina jsi cestou pokory přivedl do nebeské slávy. Dej nám, ať v tomto životě tak napodobujeme jeho skvělý příklad, abychom s ním dosáhli povýšení v nebi. Skrze Krista, našeho Pána.

Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

3. listopad 2010Pro OP: Sv. Martina de Porres, řeholníka

3. listopad 2010
Pro OP: Sv. Martina de Porres, řeholníka