[ nová verze ]

« Říjen 2010 »
NePoÚtStČtSo
 12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31 


4. říjen 2010, Pondělí
3. týden žaltáře

Sv. Františka z Assisi, památka
Pro OP: Sv. Františka z Assisi, jáhna, svátek


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb

uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu

latinská verze

nahlásit chybu

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

4. říjen 2010
Sv. Františka z Assisi


Narodil se v roce 1182 v Assisi ve střední Itálii. Jeho křestní jméno bylo Jan. Jako syn bohatého obchodníka látkami prožil bouřlivé mládí. V roce 1206 se rozhodl žít v úplné evangelní chudobě, odešel z domova a žil jako potulný mnich. Kolem roku 1208 přijal jáhenské svěcení a když začal kázat v Assisi, přidalo se k němu několik následovníků; tak vzniklo první františkánské společenství (1209). Se sv. Klárou založil řád klarisek (1212). Pro laiky toužící žít ve světě podle františkánských ideálů založil společenství "třetího řádu" (1221). Definitivní františkánská řehole byla schválena v roce 1223. V roce 1217-1219 poslal několik skupin bratří do různých krajin Evropy. Sám se na svých apoštolských cestách dostal až do Palestiny, Sýrie a Egypta, kde kázal před sultánem (1219-1220). V Římě se setkal se sv. Dominikem (1221). Ke všemu, co podnikal, si žádal souhlas církevních představených – jako např. když se souhlasem papeže postavil na vrchu Grecciu o vánocích 1223 první živé jesličky. Poslední léta prožíval v ústraní. Stigmata, která se v samotě na hoře Verně objevila (1224) na jeho těle, připodobnila ho ještě víc Kristu. Krátce nato složil svůj chvalozpěv všeho tvorstva. Zemřel 3. X. 1226. Za svatého byl prohlášen už v roce 1228.

MODLITBA V POLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Teď Pánu chvály zpívejme 
z hloubi své duše plamenné, 
vždyť k polednímu blízký čas 
k modlitbám volá všechny nás. 

V něm nabízena věrným jest 
té pravé spásy sláva, čest, 
oběť Beránka čistého 
teď na kříž povýšeného. 

Ona paprsky skvoucími 
i polední žár zastíní. 
Tou Boží září blaživou 
proniknout chceme duši svou. 

Ať sláva Bohu Otci zní, 
i tobě, Synu jediný, 
i Duchu, který těší nás, 
po všechny věky v každý čas. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. 1 Pane, tvé příkazy vyhledávám, neboť v nich jsi mi daroval život.

Žalm 118 (119), 89-96
XII (Lamed)
Rozjímání o Božím zákoně

Nové přikázání vám dávám: Milujte se navzájem, jak jsem já miloval vás, tak se navzájem milujte vy. (Srov. Jan 13, 34)

89 Na věky stálé je, Pane, tvé slovo, *
      na nebi zůstává, nezměnitelné.

90 Od rodu k rodu tvoje věrnost, *
      zemi jsi založil a ona trvá. –

91 Podle tvé vůle ještě dnes trvá: *
      neboť vše stvořené tobě slouží.

92 Kdyby mi radostí nebyl tvůj zákon, *
      ve své bídě bych dávno byl zašel. –

93 Nikdy tvých příkazů nezapomenu, *
      neboť v nich jsi mi daroval život.

94 Já jsem tvůj, a proto mě zachraň, *
      neboť mám v mysli tvá ustanovení. –

95 Číhají bezbožní, zhubit mě chtějí, *
      já však jsem dbalý tvých přikázání.

96 Poznal jsem meze všech dokonalostí, *
      pouze tvé soudy jsou neomezené.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pane, tvé příkazy vyhledávám, neboť v nich jsi mi daroval život.

Ant. 2 Od mládí doufám v tebe, Pane.

Žalm 70 (71)
Bože, tys má naděje od mého mládí

V naději se radujte, v soužení buďte trpěliví. (Řím 12, 12)

I

1 K tobě se, Pane, utíkám, *
      nenech mě navždy v zahanbení!

2 Podle své spravedlnosti †
      vyprosť mě z bídy, vysvoboď mě, *
      popřej mi sluch a zachraň mě! –

3 Buď mojí skálou ochrannou, †
      mně na pomoc buď pevným hradem, *
      vždyť jsi má skála, jsi můj hrad!

4 Zachraň mě, Pane, z ruky zlých, *
      ze spárů bezbožného lotra! –

5 Ty, Pane, jsi má naděje, *
      od mládí doufám v tebe, Pane.

6 Byls při mně v lůně mateřském, †
      chráníš mě od matčina klína, *
      tebe jsem vzýval v každý čas!

7 Mnohým jsem učiněný div: *
      ty jsi mi mocným pomocníkem. –

8 Ústa mám stále plná chval, *
      po celý den k tvé slávě zpívám.

9 Nezavrhuj mě ve stáří, *
       až ztratím síly, neopusť mě! –

10 Odpůrci o mně klevetí, *
       číhají, říkají si svorně:

11 „Na něj, když Bůh jej opustil! *
      Ochránce nemá, chopte se ho!" –

12 Jen, Bože, nestůj daleko, *
       můj Bože, na pomoc mi pospěš!

13 Potup ty, kdo mě skličují, *
       zahanbi, kdo mou zkázu chtějí!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Od mládí doufám v tebe, Pane.

Ant. 3 Neopouštěj mě ve stáří, Pane.

II

14 Já však chci doufat v každý čas *
       a rozhlašovat tvoji chválu.

15 Má ústa denně hlásají †
       tvou spravedlnost a tvou pomoc, *
       nelze ji ani dohlédnout. –

16 Opěvat budu Boží moc, *
       velebit tvoji dobrotu.

17 Učils mě, Bože, od mládí, *
       dodnes tvé mocné divy hlásám.

18 Neopouštěj mě ve stáří, †
       ať, Pane, příštím pokolením *
       vyprávím o tvém rameni, –

19 o divech spravedlnosti, *
       jež, Bože, všechno převyšuje!
    Vykonals věci nesmírné, *
       kdo by se tobě, Bože, rovnal?

20 Dal jsi mi prožít zlého dost, †
       a zase k životu mě křísíš, *
       až z hlubin země pozvedáš.

21 Rozhojni moji důstojnost *
       a zase s útěchou stůj při mně! –

22 S harfou tě budu velebit *
       tvou věrnost opěvat, můj Bože,
    a hráti na své citeře *
       k tvé chvále, Svatý Izraele!
23 Ať zajásají moje rty †
       až tobě budu hrát a zpívat! *
       Ať zachráněná duše jásá!

24 Ať i můj jazyk celý den *
       velebí tvoji spravedlnost,
    žes potupil a zahanbil *
       ty, kteří hledají mou zkázu.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Neopouštěj mě ve stáří, Pane.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Řím 6, 22
Nyní jste osvobozeni od hříchu a dali jste se do služby Bohu. A užitek z toho je vaše posvěcení a nakonec věčný život.


V. Obnov nás, Bože, oživ nás znovu.
R. Aby tvůj lid se radoval v tobě.

Modleme se:

Bože, ty posíláš dělníky na svou žeň, rozděluješ práci a dáváš spravedlivou mzdu; nauč nás nést břímě dne ochotně a bez reptání. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.

    Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie